Už při Mělnickém okruhu existovalo několik doporučených diváckých zón a na té, která ležela přesně proti starému mostu nebylo možné nevnímat variantu, že by k nám motorsport někdy dorazil do města právě z něj.
Ovšem, tehdy ještě Mělníku vévodil Mělnický okruh, diváci i fotografové, se čas od času přesouvali do jiných zón, aby měli zase další nové zážitky i fotografie z jiných míst a celé to doma uzavíralo famózní video z Pekařova vozu, které muselo nadchnout každého fandu motorsportu.
Loňské oslavy 100 let motorsportu mě po prohlídce depa na náplavce nemohly přivést jinam, než na okraj starého mostu, kde bylo krásně živo, jako při nějaké rallye. Při rychlém příjezdu vozů, zakvílení pneumatik a vybrání pravoúhlé zatáčky jsem těmto místům podlehl.
Když jsem spřádal plány, kam bych se tak měl asi letos podívat, tak už byly k disposici doporučené zóny.
Atraktivním automobilovým místem se jevila křižovatka na staré silnici od Býkve, kde vozy přijížděly od obce Hořín a měly pokračovat vpravo do přilehlých Brozánek. Místo je totiž široké a pořadatel zde lákal na různé jezdecké parády, které si tu dokázal vybavit asi každý.
Jenže, každý jsme jiný. Ještě někdy po půlnoci jsem se radoval z víkendu, hltal jsem závěry volných tréninků F1 a F2 z Monte Carla, díval se na rozhovor s Emersonem Fittipaldim při jeho návštěvě v Praze v roce 2020, kdy si u nás zahrál i ve filmu a současně četl s odstupem let již podruhé rozečtenou knížku Karla Březiny Mělník byl první. Dalo se čekat, že pokud se dostanu na starý most před devátou hodinou, tak to bude výkon.
Zatímco v centru se v sobotu dopoledne rozjížděly farmářské trhy, tak mě dole u řeky zaujal stroj Komatsu, který téměř vždy vidím někde stát, ale tentokrát dokonce pracoval. Ovládá se vysílačkou ze břehu a je krásnou typickou ukázkou toho, že spoustu věcí vlastně ovládají informace namodulované na neviditelných vlnách.
Již pohled na cestičku, kudy chodí Morana do Rybář nasvědčoval tomu, že to dnes z celé řady důvodů nebude žádná sláva, ale ač tu bylo loni přeci jen dost lidí, tak to nemohlo mostu konkurovat. Tady prostě jedou auta pod vámi, a to tak hluboko a daleko, jak dalece v kopci stojíte.
Zavzpomínal jsem na loňský rok a pro zdejší ostrahu nebyl žádný problém mě tak, jako loni pustit dolů na schody k veslařskému klubu. Ovšem, na starou silnici by to již nebylo, protože jsem tu byl opravdu již poměrně pozdě. Vůbec jsem nepřemýšlel, kam půjdu, protože jsem měl od loňska již jasno.
Nakonec jsem se dostal tam, kam jsem chtěl, ale poněkud mě udivilo, že na kraji mostu byly nějaké červenobílé fábory. V danou chvíli mi došlo, že na webu autoklubu sice jsou doporučené zóny, ale tady se s tím místem letos nějak nepočítá, což mě docela zaskočilo. Ujistil jsem paní pořadatelku, že z místa za zábranou mostu nehodlám nikam pokračovat a v dobách mezi průjezdy prvních vozů jsem se dozvěděl i něco z problematiky a rozpomněl se na loňský rok, kdy jsme se tu také setkali.
Prý se letos objevila jakási nevole k tomu, aby toto byla divácká zóna. Že prý lidé loni prokázali, že se neumí chovat a někteří si snad sedali na železné zábradlí. Já tedy nic takového loni nezaznamenal, kromě povyku, že u aut se očekává, že budou jezdit rychle a rodiče by měli mít rozum a necpat děti někam do míst, kde by je mohla auta smést, nebo do nich čelně narazit. Jinými slovy by spíše zóna proti příjezdu rychlých vozů byla možná nebezpečnější, než diváci stojící za železnou ochranou mostu.
Vidíte, jak je vše diskutabilní ? On je totiž každý sport nebezpečný a lidé by nemohli chodit nikam. V hokejové hale vás trefí puk na krk, nebo do obličeje. Na fotbale vám dají kapky rowdies, nebo spadne stadion a v Le Mans nepomohlo divákům ani to, že byli na hlavní tribuně vysoko nad tratí. Dospělí lidé by prostě měli nést odpovědnost za sebe a tím více za své děti.
Můj osobní názor je ten, že bez možnosti sledování závodů z mostu s možností občasného dodatečného výhledu na stoupající silnici k Vrázově vyhlídce a na naše krásné město v krásném dopoledním slunečném volném dni by tato akce v tomto provedení těžce divácky utrpěla. V samotném městě prakticky nejsou místa, kde by bylo na trať nějak vidět tak, jako tomu bylo na Mělnickém okruhu.
Ovšem, přišlo tu i spousta poznatků. Velkým problémem se ukázali nic netušící cyklisté, kteří v době přestávek mohli jezdit přes most normálně a jinak je výborná pořadatelská práce zmíněné ženy posílala po severní pěší straně mostu na druhý břeh. Sice někteří trošku mrmlali, když se museli pěšky minout s kolegy jedoucími z druhé strany, ale uvědomovali si mimořádnost situace.
Sešel jsem se na mostě ještě s jinými ukázněnými fandy a došlo i na rozhovory, jak by se dala situace řešit. Asi dala. V úvahu přicházely dvě možnosti a jedna z nich vlastně fungovala dnes. Jižní strana mostu pro fotografy a pokud možno ukázněné obecenstvo na vlastní nebezpečí a severní strana pro pěší cyklistické vyhýbání.
Ovšem, tady by asi byla lepší varianta, kdyby cyklistům po čas jízd byly navrženy dvě možnosti. Buď přejedete v přestávce po vozovce, nebo prostě využijete nového mostu. Divákům bych pak povolil návštěvu obou stran mostu s tím, že po čas jízd je zakázáno opouštět most. Nevím, ale jenom tak mi to celé zatím v tomto provedení dává smysl a zároveň to poukázalo na fakt, že Mělnický okruh vlastně nabízel zcela jiné možnosti.
Ovšem, tady může někdo namítnout, že ze severní strany mostu vám do očí bude poněkud svítit sluníčko.
Takto jsem zde byl lehce uvězněný a procházka na zmíněnou křižovatku za Brozánky, se zdála i v čase mezi jízdami poněkud krkolomným dobrodružstvím s nejistým výsledkem. Záběry si jsou tedy letos podobné, jako vejce vejci, ale na druhou stranu jsem si velmi pochvaloval ten fantastický a přitom dost bezpečný kontakt se závodníky. Jen trošku chyběla ta atmosféra loňska, kdy tu létaly i nějaké pozdravy.
Nucená absence depa na náplavce v Rybářích pak ukazuje, že i zóna proti mostu byla tentokrát poměrně prázdná ( obrázek níže). Nu nic. Příští rok snad již bude Plavební ulice dokončena, depo bude opět na náplavce a poznatky z tohoto článku třeba pořadatele zaujmou, pokud je objeví tak, jako já objevuji občas jiné weby.
Vývoj motorsportu v našem městě nelze zrovna moc předpokládat, protože stejný problém máme už hromadu let s prostory u pošty, kde jedna skupina lidí chce trávník ( potenciální oddechová i divácká zóna), druhá přemýšlí zase o nějakých bytech a třetí by tu stavěla parkoviště.
Co na tom, že jinde se v moderních městech bojuje za zeleň. Buďme ale rádi za tuto možnost, se dotknout zážitku ze soutěžní jízdy tak, jako je tomu leckde jinde, a jako ji měli naši otcové v našem městě motorismu. Slyšel jsem již názory, že si přeci každý může zajet někam na nějaké závody, nebo že by se dal v polích u Býkve postavit třeba jednou také nějaký autodrom, kdyby o to někdo moc stál ale myslím, že ten zájem, který nám ukázal především Mělnický okruh ze strany lidí i účastníků je také určitou výpovědí.
Ostatně, ono je vůbec zajímavé, že lidé při některých akcích ukazují, co se jim líbí , nebo co by chtěli, ale těmi jednorázovými vyjímečnými akcemi , nebo nějakými plány to končí.
Příští týden tedy opět po dlouhé době je možnost navštívit sklepy a příznivci motorismu mohou zajít do kempu. Aspoň tak teď nyní tuším, že to tak nějak je, ale zatím tu máme poslední májový víkend.
Pohodový zbytek víkendu !
Aktualizace 28. 5. ve 12 hodin :
Aktualizace 29.5. v (18 hodin) z technických důvodů až ve 22.00:
Dnes jsme s přáteli rozebírali akci a myslím, že ani není celkem co řešit. Podle některých svědků byli největším oříškem pro pořadatele často neukáznění cyklisté, kteří tvrdě prosazovali své plány, zmatkovali a odmítali vzít na vědomí, že je tu nějaký závod. Jedna paní se prý neustále hájila tím, že ji navigace ukazuje cestu do centra po staré silnici a odmítala pochopit, že musí zvolit náhradní trasu přes Aušperk do ulice Legionářů.
Pokud si pořadatel uvědomí, že je rozumné, aby byl dán most k disposici návštěvníkům závodů tak, jako loni, tak k těmto situacím vůbec nemůže dojít. Cyklistovi totiž nezbyde, než si počkat v Plavební ulici na pauzu, kdy ho pořadatel pustí po vozovce mostu na potřebnou stranu, nebo bude muset užít nového mostu. Diváci si zase musí uvědomit, že po čas jízd své místo na mostě až do přestávky neopustí.
Reklama závodu musí být větší., aby pokud možno co nejvíce lidí vědělo, co je v Mělníku čeká. V jiných městech, kde mají závody svoji tradici, je organizování akce prý snazší a lidé mají k akci lepší a ukázněnější přístup. Tato fáze tu zatím nastat nemohla.
Navíc se zejména ten první ročník Mělnického okruhu po všech stránkách vydařil a je trošku otázkou, co by komu jak vyhovovalo. Někomu okruh, ve městě s více zónami pro diváky, jinému snad jízda přes most, a další by se nezlobil třeba i za nějaké střídání. Je to jistě i o tom, kolik pořadatelů je vůbec možné zajistit, což je v případě uzavření města pochopitelně náročnější.
Na druhou stranu je to zase podnikatelská příležitost pro stánkaře a všechny, kteří se s akcí takzvaně svezou. Viděl jsem tu během dvou ročníků i nějaký skákací hrad pro děti, prodej různých pouťových triček a jiných suvenýrů, ale pochopitelně dominovalo občerstvení.
Mám mezi materiály i video, kde se všechna auta a motocykly vrací společně přes most na start v Zelčíně, ale tam jsem již použil místo fotoaparátu kvalitnější mobil a data budou velikostí taková, že je tento systém nepřijme.
Žádné komentáře:
Okomentovat