.: Víte co je to šotouš ? Soutok se v sobotu přišel rozloučit na nádraží s rychlíkem ČD, aby dnes na mělnické hlavní trati přivítal RegioJet. Natočil i ve stanici originální záběry, které nebyly dosud nikde publikované. A co autobusy ?

Pro člověka, který tíhne nějakým způsobem k hromadné dopravě je změna jízdního řádu určitým svátkem. Pro mě je tento svět jedním z několika hobby, a tak se mě dotýká, byť nemám na rozdíl od některých lidí potřebu řešit například cestu vlakem do zaměstnání.

Jedna ze změn, se tento víkend udála na železnici pod Mělníkem a cítil jsem, že u toho musím být. Vždyť jsem z mělnického vlakového nádraží jezdil na výlety za dobrodružstvím téměř celý život vlaky ČD ( dříve ČSD) a nyní se udála taková změna. Bylo to doslova symbolické. Když si všimnete obou snímků, tak ten první je opravdu takovým stmíváním nad rychlíkem ČD, zatímco druhému svítí na cestu slunce.

Sobotu jsem tedy odbyl na nádraží asi třemi snímky klasické soupravy v barvách ČD a dnes jsem za krásného počasí vyrazil na místo činu opět. Pokud jsem v sobotu zjistil, že tu se mnou dělá snímek ještě nějaký hošík, tak ani dnes jsem tu nebyl sám. Ukázalo se, že kolega šotouš přijel až z Lužice, byl v důchodovém věku a počínal si, jak šílený, protože běhal za vlaky a stále něco fotil.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0otou%C5%A1

Sice se za šotouše opravdu považovat nemohu, byť se zejména focením vlaků občas nechávám strhnout, ale dozvěděl jsem se, že muž je ze Žitavy, navštívil i Slovensko a popisoval mi, jak do kruhu objížděl naši vlast přes Šumavu až na Mělník a všude fotil vlaky. Drmolil však takovou němčinou, že jsem mu sotva rozuměl a byl přesně tím typem starých lidí, kteří mají potřebu neustále něco povídat, ale druhého ke slovu nepustí a ani je to nezajímá. Brzy jsem mu utekl.

RegioJet bude ode dnešního dne provozovat na hlavní trati číslo 072 vedoucí přes Mělník rychlíkové spoje v typickém dvouhodinovém taktu. Asi největší změnou je skutečnost, že místo pozorování krásné krajiny v okolí Labe, nebo cvrkotu života v městech kolem Poděbrad budete moci surfovat za jízdy i na naši trati po internetu. To šlo dosud až od Kolína, nebo od Ústí nad Labem po Děčín, či Karlovy Vary.

Na nádraží bylo co obdivovat. Krásná moderní lokomotiva Vectron firmy Siemens je dnes královnou dlouhých nákladních vlaků.

Potěšit však umí i motorová souprava provozující osobní linku Mělník -Praha, Masarykovo nádraží.

Motorový vůz původní řady M 296 mi nějak připomněl kdysi slavnou řadu M 262 , které se přezdívalo ,, Kredenc", a která tu jezdila do Prahy ještě snad na přelomu tisíciletí .

https://cs.wikipedia.org/wiki/Motorov%C3%A9_vozy_852_a_853

https://cs.wikipedia.org/wiki/Motorov%C3%BD_v%C5%AFz_830

Již mnohokrát jsem psal, že vše souvisí se vším a každá reakce vyvolává další reakci. Což se podívat také do nitra výdejny jízdenek ? Jé, ona tady vznikla také nová pokladna RegioJetu. Zde kdysi dávno bývalo okénko, které sloužilo pro přepravu nějakých objemnějších zavazadel a balíků. Dnes už snad ani nevíme, co to je posílání zavazadel vlakovou poštou.

Měl jsem to štěstí, se v minulosti dostat na hlavní poštu v Praze -Malešicích, opatrně se procházet po peronech a pozorovat, jak vysokozdvižné vozíky ukládají balíky do vagonů, ale tato činnost je dnes již zrušena, pokud je mi známo.

Pak už byl jen krůček k tomu udělat něco, co mě předtím snad nikdy nenapadlo, ač jsem u tohoto pravého okénka již nějakou tu jízdenku nakoupil. Dalo by se to nazvat tak, jako stěna ČD a je tu spousta užitečných i roztomilých věciček.

Opět pohled směrem k okénku RailJetu, kde můžete v pravém rohu u východu na perón spatřit naši první mělnickou ,,knihobudku", či spíše knihovničku. Bohužel i odtud, se několikrát ztratilo větší množství knih zřejmě do nedaleké sběrny, ale poslední dobou tam určité uspokojivé množství knížek bývá.

Pak jsem se ještě vypravil na autobusové nádraží, ale mnoho jsem si od toho nesliboval. Každé stanoviště tu má plánek všech stanovišť, který je platný od srpna 2021, ale ten je nyní vzhledem integraci do PID autobusových linek číslo 400 a 410 neaktuální.

Dokonce mě i trošku udivilo, proč jedna spoj linky číslo 400 do Nového Boru jede ze stanoviště číslo 3 a další z čísla 5.

Odpověď mi nedala ani hlavní tabule a čekat na nové řádky jsem vážně nechtěl. Později se mi podařilo na zastávce u hřiště spatřit novoborský autobus jedoucí nově do Prahy - Střížkov ( měl to tak vedle číslice 400 i napsané nad čelními okny), ale protože na něj nikdo nečekal a jeden čekající mladík na spoj čísla 369 si tu pohrával s mobilem, tak jsem ani nestačil vyndat fotoaparát, abych ho vyfotil. Spíše se mi zdálo, že je řidič lehce překvapený, že tu na něj nikdo nečeká a rychle odrazil z autobusového boxu. Jak jsem předpokládal, tak autobus byl zaplněný asi z 80 %.

Konečně jsem se také podíval na výzdobu našeho nádraží. Snad si ještě pamatujete na tu diskusi kolem rekonstrukce autobusáku, kdy jsme řešili, že by budově slušel městský znak. Ten tam tedy není, ale máme tu jinou výzdobu, která vypovídá, kam Mělník patří.

Po dlouhé době si dáme aspoň hlavní část nádraží ve smyslu odjezdů ....

....., a také automat, který mi připomíná, že se zdražovalo a je třeba se věci časem podívat na zoubek. Ostatně, volné dny se blíží a určitě je to čas k zamyšlení, co by se kde a čím dalo navštívit.

Na závěr mi dovolte, abych tento článek uzavřel pohledem na zajímavou budovu s takovou skoro až kostelní hodinovou milou vížkou našeho autobusového nádraží, která tu stojí snad od roku 1978, čili už skoro nějakých 43 let. Je příjemným i účelným doplňkem pro přicházející cestující ze všech stran a pokud jsem se snad nějak mýlil s tou datací budovy, tak mi to prosím promiňte, protože já byl vždy spíše na ta nástupiště a linky jedoucí do všech možných směrů, než na budovy.

Mimochodem připomenu, že odtud v minulosti třeba odjížděly autobusy do Špindlerova Mlýna, Liberce, Plzně, Kladna, ale také jedna do Užhorodu, Mukačeva a Chustu, která opačným směrem stavěla v Teplicích a končila v Karlových Varech ( žlutý autobus). Vše jmenované jezdilo především v 90. letech a více o tom píše jeden z prvních seriálů na Soutoku, který má 11 dílů ( dodatečně jsem udělal na konci každého dílu odkaz na novější díl) ....

http://soutok.blogspot.com/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html