čtvrtek 23. prosince 2021

Přání čtenářům. V den zimního slunovratu navštívil Soutok Říp, ale zastavil se i v Lužci nad Vltavou. Nabídky práce, nebo brigády občas jenom tak někde visí. Tajemství lomeného a překrývaného tarifu PID je objasněno.

 


Někdy během prosince jsem kromě betléma, vánočního stromu, již klasické vstupní brány na trhy, ozdobené kašny a prodejních stánků objevil opět po roce v historickém centru města i milé dílo Petra Raista Šťastného, který právě tady na Pražské bráně v roce 2011 odstartoval vůbec svůj první videomapping pro mělnické obecenstvo. Jen o půl roku později ve stejném roce odstartoval i Soutok, a tak mi přišlo na mysl zvolit tento příznačný motiv z několika důvodů na letošní vánoční přání.

Samozřejmě vám přeji hlavně zdraví, protože to když nefunguje, tak jsou i radosti poloviční. V podstatě jde o to, abychom se cítili všichni pohodově.

A já se na tom občas snažím pracovat :-). Ani vybitá autobaterie, které vlastně děkuji za krásný neobvyklý výlet autobusem do Mšena ( minulý článek) mě nijak nenaštvala a jednoduše jsem ji dobil, neb se to stejně před zimou dělat má.

,,To by ovšem chtělo oslavit nějakou delší jízdou milostivá.. " vzpomínám na slova Josefa Dvořáka v autoservisu z  kultovní komedie Jáchyme hoď ho do stroje :-). Tak delší určitě ne, ale když jsem se loni konečně podíval do Kouřimi, tak to chce v duchu pověstí i tradic navštívit po delší době zase tu naši národní horu, ke které je odtud tak blízko.




Výhodou je, že není třeba nijak brzy vstávat a cesta přes starý most do Lužce nad Vltavou je mnohem méně frekventovaná, než cesta někde v zácpách na Bezručovce a mezi různými pospíchálky na silnici do Slaného.

V Lužci mě zajímalo, jak pokračují práce na údržbě nivy v údolí Vltavy a hlavně jsem zatoužil, se aspoň pěšky projít po dlouhé době přes parádní cyklolávku. Lana tu ve větru chrastila, lávka se trošku vlnila, ale počasí bylo celkem příjemné.


Co mě tam zaujalo, tak to byla stavba vedle mostu. Sice to mohlo vypadat, jako nějaký bonus pro sousední dům seniorů, ale brzy mě přepadla představa, jaké by to bylo parádní, kdyby tam nahoře byla nějaká terasa s výhledem na řeku a s občerstvením. Brzy se však ukázalo, že tu nějaká firma staví nějaké sociální byty.

Opět jsem nastartoval, a když se mi konečně podařilo přejet křižovatku do Horních Beřkovic, tak už na mě čekal Říp.

Kousek za Ctiněvsí zmizely i poslední zbytky stodoly pod strání a na ni mě zaujala tato tabule.

Toto okolí jezírka Hamlouf je považováno za pověstmi opředené a je tu krásně.

Voda, která sem přitéká ze studánky je považována za zázračnou a autoři knížky Krajinou prvních Přemyslovců tuto knihu pokřtili právě zde.


Pohled na celé krásné bájné místo.


Teplota byla kolem nuly a zdálo se, že snad ani nikoho nepotkám, ale vyjímky se našly. Sice jsem cestou vzhůru od Ctiněvsi potkal jen dva lidi, ale druhé setkání bylo silným dojmem. Dotyčný jinoch šel pouze v kraťasech, aniž by měl na vrchní části těla jakýkoliv oblek. Usmíval se, normálně odpověděl a opět mi potvrdil, že je někdy člověk v situaci, kdy si řekne, že by to mohla být na blog zajímavá fotka, ale než se rozhoupete, tak je to pryč.

Nedařilo se ani rozhledům a ani rádiovým signálům, ale člověk někdy zatouží někam vyrazit a už čekat nechce.

Co by to bylo za reportáž ze Řípu, kdybych vynechal ty hlavní stavby ?


Jen trošku níže si můžete vše přečíst, což je výhoda digitálu.





Nakonec jsem na dveřích rotundy objevil tuto pracovní nabídku. Mohlo by se zdát, že kromě faktu, že jsem po delší době stanul na bájné hoře, kam lidé chodili celá staletí v dobách dobrých i zlých, tak jsem tu vlastně tentokrát nic tak zvláštního nezažil. Tedy kromě toho, že jsem se zdravě protáhl.  Ale, něco přece jen přišlo a týká se to mého hobby, kterým je rádio. Možná, že už jste opět někteří po roce viděli v televizi tu reklamu, která říká, že je doba dabová.

Mělník míval a má možnost přijímat televizi z Polska i rozhlas FM pozemní cestou, pokud má zájemce natočenu anténu na vysílač Sněžné jámy, který leží na hraničním hřebenu asi kilometr za Labskou boudou v Krkonoších. Aspoň to tak bývalo, protože kdo by se v dnešní době satelitu a kabelové televize tímto zabýval, kromě zarytých nadšenců pozemního vysílání ?

Bohužel, v oblasti vysílání DAB+ k tomu v avizovaném říjnu nedošlo ( spuštění signálu z vysílače Sněžné jámy), protože to v Polsku nějak nezvládli a nový předpokládaný termín je až léto 2022. Z tohoto důvodu je zde v Mělníku díky terénu na Polsko situace v oblasti příjmu prakticky nulová a stejně se očekávají nějaká omezení výkonu směrem do České republiky.

A tak pro mě bylo malou satisfakcí, když jsem na Řípu kousek nad Mělnickou vyhlídkou na již dříve objeveném místečku naladil na kanále číslo pět vysílač ze 175 km vzdálených Polkowic. To bylo možné jen díky tomu, že z tohoto směru přicházel lepší signál, že obcházel západní stranou Kokořínsko, překračuje hory ( Jizerské) v místě, kde překonává ,, jen" nějakých 700 m.n.m. a hlavně neměl přijímač možnost v tomto bodě přijímat signál společnosti RTI.cz od Plzně. Samozřejmě se zde uplatňuje i výška Řípu a jeho osamocenost v krajině.


Mám teď zase ještě nějakou práci, a tak nevím, co píší na PIDu, ale na Idolu je krásně popsané, jak to s těmi tarify je. Vlastně jsem to trochu tušil.


Z daného vychází, že to mezikrajské cestování  je poněkud dražší záležitost. Vždyť jen cesta do České Lípy je součtem tarifu Mělník-Medonosy ( 30 Kč) a Medonosy- Česká Lípa ( 50 Kč). Praha je tedy mimochodem nově i s MHD do centra také za 80 Kč. Příště si ale povíme o parádním výletu, který se teď na Vánoce docela hodí a jistě si najde řadu příznivců. Jen musím ještě aspoň nějaké fotky vybrat i upravit a najít vhodný čas.

Hezké svátky !





Žádné komentáře:

Okomentovat