Milí čtenáři, sice pozdě, ale s nadšením jsem dorazil na Mělnický okruh a užíval jsem si to. Rozhodně lépe, než ti, kteří se auty plazili po Bezručovce a kolem nádraží ČD. Je to ostatně zajímavá ukázka toho, co to udělá s dopravou, když je uzavřena Tyršova ulice v centru.
Mimochodem, četl jsem včera v novinách Mělnicko, že je prý zřejmé, že je Mělník tranzitním městem. Tak to jsme jak v Kocourkově. Celé roky se píše, že Mělník není tranzitním městem a valná část nákladní dopravy končí právě v přístavu a najednou klidně napíší bez nějakého vysvětlení novináři opak a ani pod tím není nikdo podepsaný ( měsíčník květen 2019, strana 2).
Pojďme však již k okruhu. Tak to byla romantika. Kdy se může člověk takto procházet bez tlačenice středem vozovky po krásné Tyršově ulici a v pohodě si fotit.
Myslím si, že zítra na takovéto záběry asi ani nebude čas, a tak si prohlédněte takové ty technické věci okruhu. Začínáme u přechodu pro pěší u budovy ZDŠ Jungmannovy sady. Zajímal mě každý detail.
Abych nezapomněl. Těch fotek bylo nakonec 86 :-).
To jsme již v parčíku nad poštou, kde je tradiční občerstvovací místo a toalety.
Jistě již poznáváte místo, kde loni Karel Březina startoval i komentoval závody. Nevím co je na tom pravdy, ale prý tu má být na Mělníku asi 5 televizních společností. Z loňského závodu jsem viděl někde zašitý nějaký dokument. Hlavně, že nás kritizovali v leckterých hlavních zprávách kvůli nemožnosti přecházet svévolně trať a nutnosti platit za vstup do centra města.
Turisté prý nemohli k zámku. Ale,vždyť je to prostě podobné, jako o vinobraní. Jen byla loni nesmělá propagace a ani letos nevíme, jaká je vlastně z diváckého hlediska vhodná návštěvnost. Vždyť nejde jen o to navštívit, ale také něco vidět a jistě se i občas přesunout zase třeba jinam. Vždyť zajímavé je to hned na několika místech města, včetně těch míst, kde se nezávodí.
Krásná šikana, kde nám závodní stroje vjíždí z Nové ulice do Tyršovy ulice.
Prostory Karlova náměstí. Zítra tu bude plno.
Stánkaři jsou na svých místech.
Druhý přechod je poblíž ZDŠ Jaroslava Seiferta.
To jen tak pro představu, jak jsou přechody asi široké. Lákalo mě to si je vyzkoušet :-) a podívat se shora, ale rozhodl jsem se respektovat červenobílou pásku. Vždyť to zítra jistě mnozí vyzkoušíme.
A už jsme samozřejmě v depu motocyklů. Bohužel, ani domácího Jirku Rameše, ani prakticky domácího Jirku Švihnose jsem neviděl, ale asi je to pochopitelné. Proč přespávat v karavanu, když je jistě lepší se pohodlněji vyspat doma v posteli :-).
Tady hlídám já.
Od krásných motocyklů tedy pojďme na automobily.
Zrovna jsem chytil rozhovor s Vláďou Bergrem, který tu byl i loni ...
.... a tady je i jeho stotřicítka.
Na plácku před muzeem již opět stály sidecary, a vůbec nikdo tam u mě nebyl. Dobře se fotilo a rozhodně lépe, než loni při samotných závodech.
Před radnicí tentokrát žádná bugatka nestála, ale mám radost, že jsem ji tu aspoň loni potkal a zavzpomínal jsem.
A na závěr si dáme ještě nějaké záběry z trati. Zítra již budou všude lidé a plno ruchu.
Jsou to vlastně takové romantické záběry v předvečer ,, velké ceny " :-). Ono to však dnes bylo na pódiu řečeno pěkně. Jezdci se těší, protože tohle nikde jinde u nás nemají.
Užijte si tedy večer dle svého gusta a zítra se již půjdeme potěšit z pohledu na jízdy po našem okruhu :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat