Žijete v Mělníku? Víte, odkud přišel kníže Bořivoj, kde bylo hlavní sídlo Čech a kde stojí nejstarší budova u nás?

Kostel Sv. Klementa v Levém Hradci.

Za první kmen na našem území bývá považován kmen Keltů ( 500 př.n.l.-0), po kterém nám zde na našem území zůstalo nejen množství vykopávek, ale také pojmenování naši řeky Labe i několik významných oppid ( název pro keltská hradiště). Je to především naše největší oppidum ve Stradonicích nedaleko Berouna a na pravém břehu Vltavy v Praze, téměř naproti Zbraslavi hradiště Závist. Keltové neměli písmo a tak se o nich dozvídáme z pera antických letopisců. Jejich způsob života, uctívání mnoha bohů a sounáležitost s přírodou má na dnešní generaci takový vliv, že i dnes, se například pořádá každoročně zjara akce s názvem Keltský telegraf http://www.keltskytelegraf.cz/, kdy lidé obsazují různé kopečky, zapalují ohně ( takzvaní čerti) a předávají tak dále jakési pomyslné poselství. A samozřejmě dal místní kmen keltských Bójů také název naši zemi Bohemia.

Výhled do údolí Vltavy směrem na Kralupy je možný z některých částí hřbitova.

Po nich se u nás v Čechách zdržoval především kmen germánských Markomanů, kde již objevujeme první významnou historicky doloženou osobu našich dějin, po které bylo zdejší území nazváno Marobudovou říší. Toto období se již pojí ze slavnou sousední antickou Římskou říší.

První slovanskou říší na našem území, byla takzvaná Sámova říše, což bylo takové seskupení slovanských kmenů pod vedením kupce Sáma. Ten zemřel v roce 659 n.l. , a až do roku 833 ( Mojmírova Velká Morava) mají naše dějiny velkou černou díru. To však není tak zcela pravda, neboť se z historie vynořuje, jako ostrůvek zpráva, že  vojsko franského krále Karla Velikého někdy kolem roku 800 n.l. obléhalo jakési hradiště Canburg, které je v jednom případě situováno do míst, kde dnes  stojí nám dobře známá obec Hradsko u Mšena. Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Canburg .

Kostel Sv. Petra a Pavla na Budči.

Pro český národ je jakousi dominantou dějin matička Praha se svým hradem i Vyšehradem, hora Říp, se svým praotcem, či vrch Blaník nedaleko Vlašimi, se svými rytíři, ale dějiny v okolí Mělníka jsou neméně zajímavé. Je přece známo, že zde na pravém břehu Labe sídlil kmen Pšovanů, který vedl jistý Slavibor a jeho dcera Ludmila ( babička Sv. Václava), se stala chotí přemyslovského knížete Bořivoje. Přemyslovci tehdy ještě nesídlili na Pražském hradu, ale v Levém Hradci
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Lev%C3%BD_Hradec , což bylo hradiště ležící vysoko nad Vltavou severně od Prahy. Dnes je Levý Hradec součástí městečka Roztoky u Prahy a vede na něj i turistická značka. Možno je ale zajet autem až k samému kostelu Svatého Klementa. Tady tedy stálo první správní sídlo naši budoucí země. K jejímu vzniku však vedla ještě dlouhá cesta a patří sem i vyvraždění rodu Slavníkovců v Libici nad Cidlinou v roce 995. Dnes je to první vlaková zastávka za městem Poděbrady a kromě pomníku a vykopávek tam spatříte důstojně vytvořený půdorys hradiště. ( a pěknou restauraci :-))

Vraťme se však do Levého Hradce. Dostanete se sem také vlakem z Kralup nad Vltavou směrem na Prahu. Samozřejmě, že Bořivoj i další Přemyslovci budovali soustavu hradišť, které byly základem pozdějšího Českého království a jedním z nich bylo hradiště Budeč http://cs.wikipedia.org/wiki/Bude%C4%8D_(hradi%C5%A1t%C4%9B) nad obcí Zákolany. Tu najdeme nedaleko Kralup nad Vltavou při Zákolanském potoku ( silnice i železnice na Kladno). V Zákolanech najdete mimo jiné sochu a dům dělnického presidenta Antonína Zápotockého. Právě kolem domu, kde žil, stoupá vzhůru asi kilometrová stezka k významnému přemyslovskému hradišti našich dějin. Kostel Svatého Petra a Pavla je v jádru považován za nejstarší dosud stojící budovu v Čechách.

SŠ.