pátek 17. dubna 2020

Chystáte se jet z Mělníka do Vrbna, Zelčína, Chramostku, či Lužce ? Budete možná nepříjemně překvapeni. Místní přezdívají jedinému pilíři mostu přes Vltavu Eiffelovka. Hlavní most v Lužci nad kanálem je již na svém místě. Jediný snímek vám ukáže rozdíl ve výšce mostů.


Není to tak dlouho, co jsem se rozhodl trošku projet auto, podívat se, jak vypadá práce na mostech na laterálním kanále, a hlavně i na to, jak to tedy vlastně vypadá se stavbou lávky mezi obcí Lužec nad Vltavou a obcí Bukol.

http://soutok.blogspot.com/2020/03/prace-na-lateralnim-kanalu-jsou-v-plnem.html

http://soutok.blogspot.com/2020/03/kdy-bude-dokonceny-most-pro-cyklisty.html

V minulosti, a vlastně stále ještě i letos, se mohli cykloturisté jedoucí po cyklotrase číslo 2 podle Vltavy rozhodnout, zda pojedou po cyklostezce až do Lužce nad Vltavou, kde se mohou nechat případně převézt na druhý břeh řeky přívozem, nebo zda k překonání řeky využijí horkovodu poblíž Zelčína.
Připomeňme si, že cyklotrasa číslo 2 je hlavní cyklotrasou vedoucí do Prahy a provází vás takovými důležitými místy, jako jsou v našem okrese třeba zámek Veltrusy, nebo město Kralupy nad Vltavou.


To se však má změnit a svým způsobem lze usuzovat, že to bude z řady důvodů výhodnější.Cyklista jedoucí po cyklostezce do Lužce totiž nebude vůbec na přívozu závislý, sveze se po opravdu krásném mostíku, bez nutnosti nějakého přenášení po schodech, ušetří delší cestu přes Zálezlice a Kozárovice, která sice vedla relativně po poklidnější silnici, ale pořád to bude silnice.

Na druhou stranu bude zřejmě stále možné využívat horkovod a rozhodovat se, zda si cyklista bude chtít projet Zálezlice i Kozárovice, nebo jenom Kozárovice, protože těch možností je tam více. Zálezlice jsou zajímavou obcí a Kozárovické tůně mají zase porci romantiky.

V neposlední řadě se proslýchá, že přívoz se nakonec nebude stěhovat nikam mezi Vraňany a Dědibaby, jak jsem si kdysi nějak svévolně vybájil, ale prý by měl snad být u toho domečku, který leží asi ve dvou třetinách cesty mezi tůněmi ve Vrbně a horkovodem.


Protože se mi asi v úterý svěřil jeden kolega, že u Lužce již právě čerstvě stojí ten hlavní a jediný pilíř, který mu prý připadá vysoký, připomíná Eiffelovku a je již z dálky od jeho bydliště vidět, tak ve mně samozřejmě vyvolal určitou zvědavost i námět na cestu.

Když se v médiích objevila zpráva, že bude ve čtvrtek opravdový krásný teplý den, a že v přírodě není nutné jet na kole s rouškou, tak nebylo co řešit.

Jenže dopadlo vše úplně jinak. Jak vidíte na prvním obrázku, tak za Hořínem na mě čekalo pěkné překvapení. Nyní už víme, proč se tedy posledně tolik pracovalo na mostě v dohledu. Šlo o vytvoření prozatimního řešení. Doprava je vedena na tento asi 300 metrů vzdálený most a po druhé straně kanálu vás vede opět na původní silniční komunikaci.


Takovou zajížďku jsem odmítl absolvovat, nehledě, že komunikace nebyla pro mé trekingové kolo zrovna vhodná. Protože jsem však relativně nedávno poznal naučnou stezku vedoucí z Vrbna do Zelčína, která se tu velmi přiblíží ke kanálu, tak jsem kolo přenesl za mostem hned vpravo přes svodidlo a o padesát metrů dále na ni od kanálu sjel.




Také zde je cesta vhodná spíše pro horská kola a vede vás přímo do Zelčína. Nabídne vám však pohodu poklidu, krásný pohled na vrbenský kostelíček z méně obvyklé strany ...



 ... a jen kousek od vjezdu na silnici vás vítají ovečky. Cestou až do Lužce jsem ještě leccos nafotil, ale nevím,. zda mi ty fotografie neužírají zase nějaký omezený prostor na jakémsi úložišti. Na počítači by mohl člověk pořád něco hlídat, a když něco neužíváte, tak je to také špatně. Zmrazí vám nějakou službu ( to vám oznámí) a musíte se zase zaregistrovat, aby to odblokovali.

Ani kolikrát nevíte, na co to využívat :-).


V Lužci jsem si u jindy hlučné restaurace našel parketu na pěknou fotografii místního kostelíku, který je takovým klenotem obce a konečně pokračoval k hlavnímu cíli cesty.


Tak to je on. Neznám jeho výšku, ale oni nám to po dokončení v listopadu někde napíší. Mezi nosným sloupem a jeřábem můžete vidět kostelík v obci Bukol.


Jeden z posledních historických záběrů přívozu v Lužci nad Vltavou.


Tak to má tedy celé nakonec vypadat.


Samozřejmě, že jsem udělal více záběrů ....


..... a trošku té romantiky.


O kus dále na kanále již máme osazený nový most a sami vidíte, oč je výše.


Vyniká to zejména na této fotografii, kde vidíme most budoucí i současný, který dosluhuje. Zbývá udělat nájezdy na obou stranách.


Slunce bylo tak trochu proti mně, ale nelze si vybírat v našem rychlém životě nabitém povinnostmi. Díváte se na jakousi zatím nelegální cyklostezku z Lužce do Vraňan. Jde o nejkratší spojnici obou obcí.  Po této cestě jsem již jel a pro trekingová kola je již poměrně dobrá.


Poslední, co jsem vyfotil, byla tato krásná Praga V3S, ze které na mě dýchla nostalgie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Praga_V3S

Vracel jsem se již téměř za tmy, ale den se příjemně a rychle prodlužuje. Původně jsem si myslel, že pojedu po cyklostezce a odložím roušku, ale nakonec jsem obě cesty absolvoval po silnici ( potkal jsem dva kolaře v protisměru), roušku jsem prakticky neodložil a dokonce se večer zdálo, že ohřívá vdechovaný vzduch a určitým způsobem je i ochranou proti drobnému nepříjemnému poletujícímu hmyzu.

Pořád je nad čím rozjímat :-). Hezký víkend :-)!


Žádné komentáře:

Okomentovat