Představte si, že se díváte od mělnického zámku na místo, kde je soustředěno plno pracovní techniky a nemáte pořád nějak čas místo navštívit. A že se na práci druhých lidí dobře kouká, zvlášť když jde o nějaké veledílo. :-).
V neděli před polednem to tedy konečně vyšlo a já se vydal do míst, kde jen o něco blíže k Mělníku stála v roce 2002 ohromná hromada suti a trámů z domů, které smetla rekordní povodeň.
Člověk by neřekl, kolik přes ten pontonový most, který tu od roku 2002 stojí, kolik přes něj jen přejede desítek aut.
Kanál je vypuštěný, všude se mocně buduje a mnoho techniky tedy stojí u Hořína, ale již se tu upravuje břeh na tom rozšířeném místě před dnešním pontonovým mostem a nějaká úprava probíhá i z druhé strany mostu.
Jen asi o 200 - 300 metrů proti proudu to vypadá, že tam byl původní polní most snesený a není vyloučeno, že možná ani nebude tento most již nahrazen. Proč by tam ale bylo to lešení, že :-)?
Co by to bylo dnes za stavbu, kdyby se člověk nedočetl nějaké zajímavosti, včetně termínu průběhu prací ? Dílo má být dokončeno v lednu příštího roku.
Možná si ještě pamatujete, jak jsem toto místo u Chramostku navštívil loni v září na jízdním kole. Byla tehdy sobota, na Mělníku bylo vinobraní a já měl ještě jiné plány.
Tehdy byl most snesený v poli, ale nyní se nám vrátil po rekonstrukci na původní místo. Něco se však změnilo. Pozorný divák může na snímku poznat to navýšení mostu nad vodní hladinou.
Tuším, že se jedná o 3.5 metrů a most je tak v požadované výši, která činí 7 metrů nad hladinou kanálu.
Tento polní most tedy nebude dálkově ovládaný z velína na hořínské komoře tak, jako je tomu například u mostu železničního v Lužci nad Vltavou, nebo přímo v Hoříně..
Toto bude tedy hlavní silniční most v Lužci nad Vltavou. Sice se tu udává, jako termín dokončení květen 2020, ale připadá mi, že tu je ještě plno práce.
Oproti tomu je železniční most již na svém místě a svoji prémiovou slávu v televizi má již za sebou. Bude totiž ovládaný dálkově z Hořína tak, aby nebránil podplouvání lodí v případě potřeby a samozřejmě byl k disposici v této pozici také řádnému provozu osobní jednotky mezi místním nádražím ČD a zbytkem trati, která odtud vede do stanice Vraňany.
Jde o trať číslo 094 Lužec nad Vltavou - Vraňany. V současnosti zde probíhá náhradní doprava autobusy, ale jinak je v jízdním řádu ČD uvedeno 10 spojů oběma směry pouze v pracovních dnech a tři z nich pokračují přímo do Kralup nad Vltavou, odkud také tři další přijíždí.
Vraňany jsou na rychlíkové trati č. 090 z Prahy do Děčína a zároveň mají spojení lokální tratí 095 s obcemi pod Řípem a obcí Zlonice ležící 8 km na sever od města Slaný.
Rozloučíme se pohledem na budoucí hlavní silniční most v Lužci nad Vltavou ....
.... a samozřejmě na informační tabuli.
Když jsem se dnes podíval na FB historické skupiny, tak mě tak napadlo, že bych vás ještě mohl pozvat na jeden článek ....
https://soutok.blogspot.com/2019/03/kamenny-milnik-u-libechova-patri-k.html
Jak sami vidíte, tak je to s tou protektorátní hranicí poněkud složitější. Také jsem si dlouhá léta myslel, že ta závora mezi dvěma dřevěnými budkami rozdělovala Čechy a Říši. Avšak poté, co jsem spatřil tento text vedle dosud neznámého fota, tak se zdá, že za tou závorou bylo asi 100 metrů dlouhé území nikoho ( uprostřed, tedy po 50 metrech na území nikoho byl ten milník) a za ním se teprve vjíždělo do Říše ( obrázek).
Zda šlo jen o počátek, nebo tomu tak bylo celých 7 let, tak to nevím. Foto z liběchovské strany je výmluvné a nelze vyloučit, že i tam někde mohla stát třeba i jen budka čistě německá. Už na tomto fotu však v dáli vidíte vlevo ony pohraniční budky, které známe. Ještě mi to nikdo nevysvětlil.
Je také možné, že v roce 1938 byla hranice blíže k Liběchovu ( obrázek)a budky v pozadí se teprve čerstvě nainstalovaly. Následně poté již území nikoho padlo a hranice byla skutečně u té závory mezi oběma budkami.
Mějte se pěkně a nechť je vše v pohodě !
Žádné komentáře:
Okomentovat