Tak nádherný je předjarní Kokořínský důl ( 2/2). Dnes projdeme četná zákoutí osady Kokořínský Důl, areál Dolina a zavítáme i pod osadu Harakoko , či k Ladčinu prameni. ( 57 fotografií)

 

Osada Kokořínský Důl byla se svým areálem Dolina vždy jakýmsi srdcem celého Kokořínského dolu. Ten se táhne ve směru SSV - JJZ od osady Ráj po Lhotku Důl, kde také končí CHKO Kokořínsko- Máchův kraj. Jeho délka je po jeho páteřní silnici 13 km, ale můžeme k němu směle přidat ještě další 4 km přes obce Lhotka a Hleďsebe až na silnici vedoucí od Mělnické Vrutice k Jenichovu.

Na posledních 4 kilometrech se údolí stáčí k jihovýchodu, je mělčí, ale stále je to údolí, kterým protéká říčka Pšovka. Nicméně, hlavním centrem zmíněné oblasti je již zmíněná osada Kokořínský Důl, která zejména v minulosti plnila několik funkcí, ale mnohé si zachovává i dnes.

S jistou nostalgií musím vzpomenout  na 70. léta, kdy jsme například již jako školáčci vyrazili lokálkou do Mšena, abychom prošli pověstným údolím Debř, Švédským valem, obdivovali skalní útvar Obří hlava a žába, pověstné Pokličky a zakončili u autobusové zastávky při hotelu Pobuda v Kokořínském Dole.

Zrovna mě tak napadá, že ty školní akce nejen vylepšovaly náš vztah ke škole a k našim velmi dobrým učitelům, ale měly i další pozitiva. Nejen, že pro nás byly hlubokými pozitivními zážitky a prohlubovaly náš vztah k místům a zemi kde žijeme, ale ono to bylo dobré i pro tu veřejnou dopravu. Dnes pořád nějaké ,, vlivné osoby :-)" počítají, která lokálka je ztrátová, a co ještě zrušit, a přitom ty školní výlety vlastně určitým způsobem toto podporovaly a neznamenalo to, že se do Mšena jezdilo jenom z mělnických škol.

Ostatně, víme, že ještě v 90. letech jezdily děti ze skautských oddílů v Praze vláčky na tábor ve Lhotce, ale dnes je prostě tendence na vlivných místech ty lokálky ve Středočeském kraji zlikvidovat a není to prvně v historii samostatné České republiky.

To jsem ale zase poněkud odbočil. V Kokořínském Dole najdete podle silnice také podlouhlý rybník Kačírek, kde se dříve mohlo rybařit, ale koukal jsem, že je tam nyní zákaz. Jsou to alespoň hezká místa pro fotografy. Tady je hezky v každém ročním období. Kdysi býval vidět od silnice z Mělníka i částečně vysoko nad údolím hrad, ale teď se mi to z našeho domácího směru nějak nedařilo.

Délka Kačírku vyniká asi nejlépe na této fotografii, kde stojí za povšimnutí i dnes obnažené skály v sousedství restaurace U Grobiána.

Lesy, skály, říčka, rybníky, jeskyně, hrad. Na Kokořínsku to všechno máme.

Nejslavnější skalní obydlí máme ve Lhotce, ale tento sklep s letopočtem 1812 v Kokořínském Dole je díky vytesanému datu také kouskem místní historie. Jen nedaleko odtud odbočuje nenápadná silnička k místnímu autokempu.

https://camp.kokorin.info/

Nemohu si vůbec vybavit, čím byl tento dům na prodej v nedávné době, ale vězte, že v 70. a 80. letech 20. století toto byla místní malá vesnická samoobsluha, kde se cyklista v parném létě zastavil pro něco mraženého, nebo něco popil  u stolků na terase v blízkosti silnice.

Zvonička je už prakticky u odbočky do Kaniny ...

.... a restauraci U Grobiána není třeba představovat. Škoda jen, že už tu nejsou ty krásné venkovní jarní pivní festivaly, kam Soutok několikrát zavítal.

Obnažené skály v blízkosti restaurace mohou připomínat nějaké vyhlášené skalní město.

Co mě v Kokořínském Dole zajímalo zvlášť, tak to byl stav areálu Dolina. Abych pravdu řekl, tak už to tady sotva poznávám. Podle webu mapy.cz má být toto bývalé koupaliště, ale zdá se mi, že ten plavecký bazén měl začínat mnohem blíže k té cestičce pro pěší, která vede od hotelu Pobuda na parkoviště autobusů u Doliny.. Šlo se kolem plotu, za kterým rostly nějaké tuje, a pak už byl prakticky bazén.

Pokud je toto snad ta budova, kde se sedělo v takové nudli s výhledem na koupaliště ....

....., tak by dle mého musel být ten bývalý bazén právě tady za okny.  Na mé gusto je ta voda nějak moc daleko směrem k Mělníku. Nu, věčná škoda tohoto areálu. Ještě moje generace sem jezdila tancovat. Sice by mi třeba někdo z dnešních mladých lidí řekl, že to žije na druhé straně silnice, ale to je už takový osud stárnutí, že se vám vybaví to prostředí vaší doby. Když pomineme, že šlo o restauraci, hotel a ještě taneční podnik, tak jste se mohli těšit neobvyklým pohledem  z interiéru na modravou hladinu koupaliště a protější zalesněný břeh.

Tento snímek vám to aspoň trošku dovoluje navodit, ale dále již člověk na rozdíl od minulosti postoupit nemohl. Možná, že mám někde nějaké snímky, jen je dohledat, ale není čas.

Toto je tedy dnešní hlavní turisticko - společenské místo této oblasti. Sem si občas dle nálady ještě někdo z Mělníka vyjede posedět.

A pak už přišla návštěva Harakoka, kde jsem nemohl vynechat i nedaleký mlýn Mlčeň. Prakticky šlo o focení obnažených skal, na nichž stojí chatová a srubová osada.

Je tu i plno krásných skal.

Udivený obličej ? Ve skalách prostě hledáme podobnosti.

Také krásné místečko. Tato lávka vás převede ze silnice přes louku na Máchovu stezku.

Pšovka teče dále k Mělníku. Délka i menších vodních toků je fantastickou knihou.

https://soutok.blogspot.com/2013/06/zname-dobre-ricky-potoky-v-okrese-melnik.html

Tomu článku je letos už 10 let. To to utíká.

Ladčin pramen. To už je let, co jsem tu byl naposled. Ani nevím, jak to tu dříve vypadalo, ale myslím, že takto hezky ne.

Zakončíme dnes fotografií, kde říčka přitéká k Harasovu. Určitě by šel člověk dále, ale pozdní hodina, neděle i bláto není zrovna dobrou konstelací. To jsou takové ty chvíle, kdy si člověk říká, zda to někde někdy ještě důkladně projde, aniž by se musel k něčemu vracet, ale když ono je kolem nás tolik pěkných a zajímavých věcí, a čas se svým způsobem nedostává.

Pokud si někdo myslí, že může přijít doba, kdy bude člověk bez práce a začne se nudit, tak tomu pořád nějak nevěřím :-).

Pohodový týden.