sobota 10. prosince 2022

Do Mělníka dorazil v pátečním odpoledni vánoční kamion s typickou reklamou na Coca- Colu a Santa Clausem. Čekalo na něj zaplněné náměstí. Jak jsem si zase zavzpomínal.

 

Když jsem v roce 1986 našel v dopisní obálce tento pohled od jedné z mých tří nizozemských dopisovatelek ( těm asi včera v překrásném fotbalovém zápase s Argentinou dobře nebylo :-)), tak by mě vůbec nenapadlo, čeho všeho se dočkám.

https://soutok.blogspot.com/2019/12/neni-klaus-jako-klaus-jako-claus-aneb.html

Není to tak dávno, co nám roztomilé příšerky připomněly, že tu máme anglo - americký svátek Halloween a nedávno se mi zase někteří přátelé s malými dětmi chlubili čerstvými fotografiemi s alpskými čerty.

https://soutok.blogspot.com/2017/11/melnik-slavnostne-rozsvitil-vanocni.html


Hitem posledních dní je i tento vánoční kamion, který obráží různá města u nás a i já se tentokrát rozhodl, že budu u toho. Věděl jsem do čeho jdu, protože již v pátek dopoledne jsem viděl nějaké rodinné fotografie z České Lípy a vyslechl si, jak si  mladí lidé museli vystát s dětmi podle jakýchsi pořadových čísel na setkání se Santou slušnou frontu, která prý akci protáhla o 30 minut.

Také Mělník očekával v pátek příjezd vánočního kamionu v 16 hodin a program byl rovněž plánovaný do 18 hodin. Ani jsem nějak nemohl pochopit, jak je možné, že v 16.15 hodin ještě všichni čekají teprve na příjezd kamionu, město ( rozuměj centrum) se plnilo lidmi a v jediné příjezdové ulici na náměstí Míru jménem Legionářů, se stále ještě motají směrem sem a tam nějaká auta.


Vše špatné je však často k něčemu dobré, a tak se zrodila i dobrá myšlenka. ,,Proč čekat někde v přehuštěném prostoru, když níže v ulici mohou být lepší fotografické podmínky. ?" Jak jen jsem sešel ulicí níže, tak jsem spatřil na obzoru uvězněný kamion a začalo mi být jasné, že se čeká na odstartování slavnostního příjezdu.

Jako příležitostní fotograf vím, že zejména za tmy je pro lepší záběry dobré, když pohyblivé věci stojí a pospíchal jsem na místo, kde si již další podobní fotografové a fotografky gentlemansky předávali fotografické parkety. Tedy místa, která mohou přinést atraktivnější záběry. Představte si, že jsem si v jednu chvíli vzpomněl i na dávné oslavy 1. máje, kdy sem touto ulicí přijížděly takzvané alegorické vozy :-).


Setkání s tímto kamionem bylo nejen krásné, ale pro mě i nostalgické. Vždyť na těchto truckách jsem nějaký čas také pracoval. Tedy, ne že bych je řídil, podílel se na jejich výrobě, opravoval je, nebo je nakládal, ale určitou odbornou řemeslnou část jsem na nich prováděl.

Nešlo však o tyto vánoční návěsy, ale zpravidla o filtraci vzduchu. Mimochodem, kdysi mě náhodně zajímalo, jaké má řazení takový německý tank Tygr, nebo sovětský T-34 :-)). A protože vše souvisí se vším a internet se v případě T-34 neshledal s vhodnými výsledky, tak mi pomohl až www.youtube.com .Tam jsem v jednom videu viděl, jak zákazník ( řidič) zážitkového programu má kousek od sebe křídou namalované na pancíři rychlostní stupně.


Na youtube máte hned další lákadla, a tak jsem se okrajově seznámil s tím, jaké je vlastně ovládání i těžkých nákladních vozů. To už musí řidičům osobáků připadat občas tak, jako vysoká škola řízení motorových vozidel, a přitom existují ještě bizarnější ovládání převodovky u amerických trucků z padesátých let, kde potkáte až tři řadící páky, které se užívají v různých neskutečných kombinacích.

To mi již přišlo téměř nad rámec chápání :-)).


Obešel jsem tedy celý kamion a vydal se sledovat jeho průjezd. Po chvíli se ozvaly akustické signály podobné hlubokému zvuku parníku a vzniklo časem i malé video. To sem nedávám ze dvou důvodů. Jednak se jistě najde na různých FB dost lidí, kteří to tam snadno dají, aniž by něco psali, a pak to jistě žere nějaká data.

Nebaví mě sledovat nějakou kapacitu webu a žel jsem se jednou ještě za spolupráce s týmovým kolegou Romanem Rakem setkal se situací, kdy náhle nešlo vkládat fotografie, což byl konec webu, který on tehdy nějak vyřešil a mohl jsem psát dále.





Následující snímky jsem věnoval slavnostnímu příjezdu na náměstí.






Zjistit, co se děje na korbě kamionu bylo obtížné, ale něco přeci jen proniklo k objektivu mobilního fotoaparátu. To bylo možné i díky migraci lidí, kteří chtěli také nějaký ten osobní obrázek, byli zvědaví, nebo přímo se svými ratolestmi součástí akce.















Závěrem mi tedy nezbývá, než vám pro tuto chvíli popřát pěkné sobotní poledne a hezký zbytek víkendu. 

Žádné komentáře:

Okomentovat