3 roky Soutoku.

Milí čtenáři,

dne 11.11.2011 v 11 hodin dopoledne se zrodil  webb Soutoku. Nezrodil se samozřejmě sám od sebe, protože za vším vždy stojí nějaký člověk a v tomto případě osoba Romana Raka. Původně chtěl ze žurnálu zpráv a seriálů vytvořit netové rádio, což se podle všeho i stalo, byť to mělo jepičí život, ale v každém případě mohu k dnešnímu dni říci, že Soutok žil tři roky, Roman to datum vybral skvěle a nemohlo být snad ani hezčí :-).

V počátcích jsme tu psali ve třech a interní počítadlo uvádělo neuvěřitelnou návštěvnost od 300 do 750 návštěv denně. Je za tím však třeba vidět, že bylo spousta věcí zcela jinak. Roman vlastně navázal na svoji profesi, nebyl pro něj problém dodat ve všední den dopoledne aktualitu z jiné části okresu a hlavně byla úplně jiná regionální mediální situace.

V takovém červnu 2012 ještě neexistoval Isoutok, neexistovala Mělníček TV a Mělnický deník si počínal tak, že když jsem během jedné soboty přivezl obrazové reportáže z Blat, Mšena, Lobče, či od hotelu Olympik, tak tam na hlavním serveru Mělníček v rubrice zprávy vlevo dole vydržely odkazy na články ještě snad i ve středu ! Prostě, nebylo zvykem, aby Mělnický deník dával na webb něco i o víkendu.
A další věcí je, že bez odkazů na Mělníčku by taková návštěvnost nebyla vůbec možná.

Na přelomu léta a podzimu aktivita Romana i Jakuba Hořejšího odešla, ale na to má každý samozřejmě právo a netřeba to rozebírat. Nicméně, Roman dodal loni o povodních článek a někde mi vysvětloval, že je pracovně v zahraničí. A tady se zastavit chci. Téměř každý dnes řekne: ,, Jo hochu, mně být dnes 20, být zdravý a bez závazků, tak jdu se svými čerstvými jazykovými znalostmi aspoň na krátkou pracovní zkušenost do zahraničí." A kdo má tu opravdovou sílu, aby to skutečně udělal ? Jsou lidé, že už se těší pátým dnem  dovolené na domov, naši krajinu a češtinu :-).

Soutok tedy čekala možnost rozpadu, noví autoři, nebo proměna v blog jedné osoby. První varianty bylo škoda. Považte, že máte sledovaný nástroj, kterým můžete ovlivňovat veřejnost, což je samozřejmě účel všech médií. Noví psavci se nehrnuli, a jak vidíte třeba na komunitním webu Mělníček, tak články ani tam nikdo nepíše, ač má každý příležitost. Nepleťme si to prosím s diskutéry, kteří se chytí nějakého krátkého téma vlastně z novin, které někdo dodá a teď se začnou svádět bouřlivé názorové souboje. Tady se teď musím pokud jde o současnost  přece jen poněkud opravit, protože člověk je v tom psaní zvyklý na Mělníčku právě na ty diskuse se zvýrazněnými nepřečtenými komentáři ( pro přihlášené) a on tam nějaký ten článek přece jen občas přiskočí a jde spíš o to, jak člověka vůbec praští přes oči, či zaujme, nebo zda nemá pocit, že to četl také v novinách apod..

A tak se vlastně bez problémů Soutok proměnil v blog jedné osoby, ale zajímavé to alespoň z mé strany bylo i nadále. Je to stejné hobby, jako když někdo chodí na ryby, jiný dělá turistiku, třetí píše básně a recituje je v domově seniorů, čtvrtý maluje a vystavuje to na výstavách. Někdo prostě občas rád píše nějakou vlastní tvorbu a ilustruje ji, pokud má aspoň částečnou motivaci. A motivace tu je.

Nejprve to byla taková chuť či zábava být u lecčehos, co se mi zdálo velkolepé.Být první a co nejdříve sledovat sledovanost. Oboje se několikrát povedlo. Třeba, když přes komory v Hoříně plula loď s věnci pro Václava Havla, když se ženil Jiří Lobkowicz a loňské povodně strhaly všechny rekordy ve všech ohledech. Také přes 4 tisíce diváků za den.Loni jsem to napsal přesně. Vždyť i časopis Blesk byl asi dvakrát pomalejší :-).Také je zajímavé sledovat, co jsou vůbec lidé ochotní číst, co je zajímá a často to jsou věci, které dají nejméně práce a nemají ve své podstatě trvalejší hodnotu. Bohužel.

V životě to tak chodí, že lidé se často dohadují, kdo byl první, pokud jde o nějakou dobrou myšlenku. To známe třeba z minulého parlamentu, kde se hádali, kdo první ten či onen neschválený dobrý zákon navrhl. V životě je to pak často jinak a i když někdo shrábne různá uznání a ocenění, tak je to stejně každému jedno a výsledek nám připadá normální, jako- by to tak mělo být odjakživa.

A tak mě těší, že to určité snažení v poesii v Pegasu, na Mělníčku v článcích i na Soutoku mělo smysl a vše jde tím správným směrem, jak jsem si přál. Sice je to někdy s velkým zpožděním, a pěkně to občas škobrtá, ale máme vyhlídkovou věž i výletní lodní dopravu, malou část podzemí a změnila se i média. A je úplně jedno, zda to je právě díky Soutoku, který je vyprovokoval, nebo není, ale je to tady.

 Mělník má další kvalitní a řekněme mnohem kvalitnější média v podobě Isoutoku, Mělníčku TV a dalších. Vždyť i Mělnický deník má dnes nové mladé aktivní redaktory i redaktorky, píše články i o víkendech, nešetří fotografiemi a asi by nebylo správné, abych zde nejmenoval měsíčník Mělnická radnice, kde mi dělá radost mimo jiné i nápady a aktivity nového kronikáře města pana Klihavce. Samozřejmě, že ve všech médiích je co kritizovat a záleží na vkusu jedince. Jednou je to obsah článku, podruhé má člověk pocit, že fotek je kopa, ale jen z určitého prostředí velké akce a jindy nějaká ta fotka za moc nestojí, nebo i chybí, ale nikdy se nikdo nezavděčí všem.

Za úplný top médií budu ovšem i nadále považovat bohužel nepříliš mediálně propagovaný web melnicek.cz , který je snad údajně dílem dvou nesmělých a skromných autorů ( příští rok bude mít web velké výročí). A budu jej za top považovat za to, že je vyčerpávajícím přehledem informací v regionu, zpráv a jakoby zastřešuje vše dohromady i s prostorem pro diskuse a autory případných článků. Na druhou stranu nám čtenářům můžou připadat diskuse na něm leckdy jako na úrovni mateřské školky, ale s tím neuděláte nic, pokud necháte diskutovat stále ty samé lidi a budete mlčet.

 I diskuse jsou takové, jaké si je kdo udělá. Nikdo přece nemůže nikoho nutit k tomu, aby nediskutoval jen s kým chce a druhého po určité době třeba ignoroval, nebo po zralé úvaze uznal, že řekl, co chtěl a zastavil se. A zvykejme si na to, že se s námi nikdo nemazlí, občas mají lidé vychování řeznického psa, jsou urážliví, nečtou jiné články a plácají, jakož mají radost z toho, když někdo vyklidí pole a řekne, že tam už chodit nebude. Prostě i to mlčení jedněch dělá obraz diskuse.

 Bohužel, čtenáři často hodnotí Mělníček podle diskusí a nevidí tu informatiku. Navíc to mají na svědomí i někteří diskutéři, kteří zcela nepochopitelně dají mínusové body někomu za to, že uvede odkaz na článek týkající se dané problematiky. Valné části i přihlášených diskuterů, se do diskusí jen tak nechce, protože se nechtějí s někým vůbec bavit a ono se to stejně všechno na úřadech nějak rozhodne. A to je takový, dle mého názoru ne příliš zrovna šťastný přístup, který tu neustále přetrvává.

Z tohoto důvodu jsem rád, že se najdou i třeba snad vlivní lidé, kteří si nějaký ten článek na Soutoku přečtou a zamyslí se ( například článek Severní Čechy pracují na rozsáhlých dopravních studiích), zda bychom se třeba také neměli kromě Prahy zajímat více o dobré dopravní spojení se Saskem, kde jste vlakem za stejný čas, jako v Praze-Komořanech a v případě práce i za jiný peníz.

 Pokud to někdo nepochopil, tak ta svoboda slova není  o tom, že půjdeme jednou za čtyři roky k volbám a budeme mlčet, nebo někde něco zbytečně kvákat, ale o tom, že budeme nějakým způsobem podle svých možností ovlivňovat okolí ve kterém žijeme, ukazovat ostatním jiné možné cesty, budovat tak vlastně sobě nové možnosti, a jak jsem napsal v úvodu, tak se už něco povedlo. Takže, z tohoto důvodu vidím za sebe částečnou spokojenost.

Teď slyším ty, co mi vytýkají vzletná témata, kritizují obnovu lokálky a údajný nezájem o obchvat. Ať si přečtou, jak se kdysi diskutovalo nad obchvatem. Něco se dít bude a netýká se to města, ale jiné organizace. A o možnostech lokálky i ochoty pustit pár korun, když je občan vtipně nalákán na dobrou myšlenku ( akci), jsem psal mnohokrát.

Snad bych měl v dnešním článku také zmínit ještě údajné Rádio Patriot- rádio pro Střední Polabí. Tak to jste už jistě všichni pochopili, že je to slušně řečeno jen další hudební stanice, která po zprávách ani moc netouží a už vůbec ne po nějakém dění mimo Nymburk. Myšlenka by to byla možná pěkná, kdyby třeba na VKV vysílala stanice, která by nám říkala v 10 minutových, či 15 minutových blocích dění z každého okresu na Labi a protkala to známou milou hudební nabídkou, ale to není tento případ. Nicméně, nebýt této stanice, tak by byl člověk ochuzen o zajímavé akce ( Poutník kolem světa, po Labi na pet-lahvích do Hamburku) a pokud někdo jste více vázáni na jiný druh hudby, než tu, která se obvykle hrála a hraje v rádiích světa, tak je to jistě zajímavý typ.

Magazín Soutok se změnil a někdy má už jen desítky čtenářů. Nejméně čtenářů mají články, které připomínají program Mělnického regionálního muzea, nebo různá výročí a památné dny. Na druhou stranu jsem se trefil do vkusu, když jsem napsal o bývalé STS v lesoparku, nebo nakládání cukru do lodí. A je jasné, že i kdyby si lidé psali, že chtějí něco o historii Mělníka, tak jim to sem dát nemohu. Leccos je chráněné autorským zákonem ( obrázky) a nějaké pátrání a opisování nechám rád jiným. Snad jediné, co mě napadlo a co jsem věděl byl seriál o dopravě v listopadu 2011. To je skutečný originál, aneb vlastní prožitky, jako ostatně jsou všechny seriály na Soutoku od obou autorů.

Dnes už mám ty priority asi zase jinde, blog mám tak trochu, jako osobní poznámkový sešit pro své různé záliby i nápady a kdo chce, tak si je přečte a třeba mu i něco dají. Je pro mě potěšitelné, že mám ve svém okolí i další aktivní média.

Na závěr bych snad jen poděkoval za přízeň a pokud vás ta má různorodost článků a různá téma i nápady na výlety budou zajímat i nadále, tak proč ne. Kdo by nebyl rád, že ? Jak často budou vznikat články Soutoku, o čem vůbec budou, a jak často budou ve zprávách v Mělníčku odkazy na ně, to vše samozřejmě vůbec nevím. Momentálně jen vím, že tak, jak jsem včera zaktualizoval zápas o mistra světa v šachu, tak ho zaktualizuji zřejmě i dnes po zápasu. Byla to včera moc pěkná partie on-line.

SŠ.