neděle 21. února 2021

Věda dnes již svými znalostmi velmi pokročila i za hranice lidského života. Je tu však velká pře dvou názorových skupin. Podívejte se prostřednictvím odkazů i na celou řadu zajímavých článků z této oblasti.

 

Foto z článku : https://soutok.blogspot.com/2020/12/za-praotcem-lechem-k-antickemu-sloupu.html


Pokračování minulého článku :

https://soutok.blogspot.com/2021/02/novy-nepekny-rekord-za-melnickym-zamkem.html

Věda je nádherná věc. Díky ní je nám jasné, že strom na obrázku byl zasažen bleskem, což není nic jiného, než přeskok elektrického oblouku mezi mrakem a zemí. Jenže, v době neznalosti to byl často hněv Bohů, kterým bylo třeba přinést k usmíření nějakou oběť, aby takto nečinili.

Když vám dá někdo jídlo, které jste ještě nikdy nejedli a řekne : ,, Jez, je to dobré, sladké, jen to trochu divně vypadá" , tak budete mít lehce smíšený pocit. Když vám to samé řekne 10 lidí, tak již budete méně nedůvěřiví a budete se více přiklánět k tomu, že mají pravdu. Vlastní ochutnání vám pak dá konečnou pocitovou odpověď, která vše předešlé nejspíše potvrdí.

A podobné je to i v otázkách nejchoulostivějších. Když se někdy v roce 1990 dostala do knihkupectví paní Kubešové ( Karlovo náměstí) kniha světově uznávaného Dr. Raymonda Moodyho s titulem Život po životě a další jeho tituly, tak byla reakce lehce rozpačitá. Dnes se danou vědeckou oblastí zabývá  celá řada lékařů vědců a nelze již tato fakta přehlížet.

Dnes jsem pro vás připravil nejprve samotnou definici klinické smrti tak, jak jsem ji našel na wikipedii .. https://cs.wikipedia.org/wiki/Klinick%C3%A1_smrt

.... a pak tu mám jeden zajímavý článek, který jsem právě nyní objevil ....

https://epochaplus.cz/hranice-zivota-a-smrti-jsou-totiz-od-sebe-dal-nez-jsme-dosud-tusili/

Ve skutečnosti existuje mezi vědci velký boj. Jedni tvrdí, že to všechno, co stojí za našim životem máme v hlavě, tedy v mozku. Druzí jim oponují, že to tak vůbec není a ohání se kvantovou mechanikou, která je fyzikou mikrosvěta, kam však lze směle zařadit i lidskou duši.

V jedné knize jsem našel takové krásné přirovnání člověka k modelu dálkově ovládaného motorového člunu. Mozek zde reprezentuje destička s plošnými spoji, která podobně tak, jako rádio přijímá po  vlnách různých frekvencí myšlenky ( povely) z dálkového ovladače na břehu a zároveň vydává pokyny ovládacím prvkům, které mají například na starost pohyb kormidla (,, např. naše končetiny"), nebo samotný chod elektromotůrku, který roztáčí lodní šroub ( samotný impuls pohybu). Aby to vše mohlo fungovat, tak je pochopitelně na modelu také baterie ( ,, srdce"), bez kterého by to všechno být nemohlo.

Jinými slovy je tedy naše vědomí mimo fyzické tělo. Tato skupina se ohání svými velkými argumenty. Třeba otázkou na druhou vědeckou stranu : ,, Jak můžete tvrdit, že je naše vědomí v mozku, když  EEG vykazuje nulovou mozkovou aktivitu a ten člověk, který se vidí v danou chvíli z nadhledu je schopný vám popsat, co jste si při operaci říkali, a jaké předměty se nacházejí v sousední místnosti, nebo o 50 metrů dále ??"

Těch záhadných příběhů jsou mraky. Třeba o dítěti, které popisuje v hypnotickém stavu místo v cizí zemi za oceánem, kde nikdy nebylo a v danou chvíli hovoří jazykem, kterým se v dané době v onom místě mluvilo. Může to tedy být nějaká kolektivní dohoda vědců lékařů, kteří za účelem zbohatnutí vědomě lidstvu ve svých knihách lžou ? To asi těžko.


Nejspíše opravdu na všem něco je. Naše generace vyrostla ve školách na fyzice makrosvěta, které říkáme také fyzika Isaaca Newtona. V této fyzice platí čas i prostor.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton

Ani sám Albert Einstein neměl zrovna radost z fyziky, která platí naopak pro mikrosvět, a která je naopak fyzikou pouhé pravděpodobnosti ( nikoliv přesných čísel) a prakticky bez času. Přitom nám sám život ukazuje, že kolem nás jsou přítomny oba světy.

Spoře osvětlenou alejí pro pěší v Liběchově kráčí za tmy chodec. Stojíme na louce a vidíme ho vždy, když projde pod lampou. Pak se nám na čas ztratí, aby se nám opět vynořil pod další lampou. On se tam vynořit nemusí, protože se třeba může rozhodnout opustit cestu a změnit směr přes nepohodlnou louku, ale je dost pravděpodobné, že se nám opět zobrazí pod další lampou. ( příklad pravděpodobnosti)

Když si jdete večer lehnout, tak vám může někdo vykládat, že šli v noci asi v 1.30 kolem opilci z hospody, kteří dělali hrozný kravál a vy nic nevíte. Byli jste v tak hlubokém stavu vědomí, že pro vás běžný svět neexistoval a v praxi jste byli ve zcela jiném světě, kde opravdu není čas. To může být mimochodem běžný stav velmi starých a nemocných lidí, kteří ani nežijí přítomností.

Někdy se ráno probudíte a říkáte si : ,, No ještě štěstí, že to byl jen sen, a že tyto věci nemusím opravdu nyní řešit." Může to být ale i obráceně. ,, Tak jsem měl takový pěkný sen a teď se budím do takového ošklivého počasí a zcela bez nápadů :-).

Věda je prostě krásná, můžeme nad ní žasnout, přemýšlet nad ní a přemýšlet i o tom, čemu vlastně na základě různých argumentů věřit. Tedy, jistě ne pořád, ale aspoň občas. Ukazuje se, že vše se točí na světě tak nějak dokola, jak nám příroda naznačuje na zdánlivých maličkostech, a přece trochu jinak, jak nám opět naznačuje.

Kdyby onen pohyb nebyl, tak by byl život nudný.

Závěrem se podívejme na některé zajímavé články, které najdete třeba přímo na internetu :

Vybral jsem pro vás FB jednoho českého výzkumníka v této oblasti, kterého jsem poznal prostě jen tak díky zakoupené literatuře v rámci benefitu. Prostě proto, abych se podíval, kam po těch 30 letech dospěl svět od knihy Raymonda Moodyho v této oblasti lidského poznání. Nešlo o knihu jedinou, protože nelze dělat závěry z tak úzké možnosti, ale jde o spisovatele našeho.

https://www.facebook.com/R.Szeruda/

Na pravé straně na FB je průběžně celá řada odkazů na zajímavé vědecké články týkající se téma. Jistě si vyberete.



Žádné komentáře:

Okomentovat