sobota 20. února 2021

Ve věku nedožitých 87 let nás opustil znalec historie mělnické pošty a mělnické železnice pan Antonín Dostálek. Lidstvo si zavzpomínalo na malý krok člověka do kosmu a velký krok pro lidstvo.

 


Dnešní článek nemohu začít nijak jinak než smutnou zprávou. Pan Antonín Dostálek vypadal téměř přesně tak, jako kdysi můj děda, který mimochodem dělal nějaký čas takzvaného pochůzkáře na trati 072 v úseku Všetaty - Mělník. Poznali jsme se zajímavým způsobem.

Příznivci železnice mají samozřejmě největší vztah k tratím, které souvisí s jejich bydlištěm. A naše hlavní trať přes Mělník, která zde byla otevřena 1.1. 1874 má krásnou historii. Dnes již jen málokdo ví, že ji stavěla  ÖNWB za účelem spojení hlavního města Monarchie Vídně se saskými Drážďany a pruským Berlínem. Pozůstatkem toho jsou malé bílé patníky ( hektometrovníky) mezi oběma hlavními kolejemi na trati, které mají na Mělníku hodnotu kolem 370 km. Číslování začíná ve Vídni a vede přes Znojmo, Okříšky, Jihlavu, Kolín, Mělník až na hranici za Děčínem.

Mělník má ještě svoji lokální trať do Mšena a Mladé Boleslavi, která před pěti lety doslova slezla hrobníkovi z lopaty. Mělničtí to oslavili hned dvakrát. Nejprve šlo o mimořádnou slavnostní jízdu a v dubnu 2016 jsme se svezli dokonce párou. 

Když jsem tedy sháněl nějaký materiál o naší hlavní trati 072, tak jsem na webu objevil skvělý článek pana Dostálka ...


Docela jsem si přál, abych toho člověka mohl vidět osobně, což se mi na konci roku 2015 opravdu poštěstilo a dokonce jsme si i trošku popovídali.


Ve skrytu duše jsem si přál, aby u příležitosti 150 let naší trati ( 2024) vyšla kniha nejlépe z jeho pera, ale to už se tedy bohužel nestane. Pan Dostálek byl však především také dlouhá léta zaměstnancem mělnické pošty, napsal příspěvky k její historii ( zejména v měsíčníku Mělnická radnice) a stal se tak jedním z těch lidí, kteří prostřednictvím nějakého média napsali i něco pro občany Mělníka.

Za toto mu patří neskonalý dík a věčná památka v myslích nás všech, kteří dokážeme jeho aktivitu v dané oblasti ocenit. Jeho pozůstalým pak patří samozřejmě upřímná soustrast.



Ve čtvrtek večer jsme si mnozí vzpomněli na rok 1969, kdy americký kosmonaut Neil Armstrong vkročil, jako první člověk na půdu našeho souputníka Měsíce.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_11

Tehdy padla ona historická věta :,, Je to malý krůček pro člověka a velký krok pro lidstvo."

Ve čtvrtek večer ( 18.2.2021) před 22. hodinou našeho času došlo k dalšímu podobně významnému kroku. Tentokrát sice nešlo o člověka, ale na půdu planety Mars dosedla sonda, která nám nejen bude přinášet snímky planety přímo z jejího povrchu, ale odebere různé vzorky tamní půdy a provede celou řadu nejrůznějších měření.

Tím se celá mise liší od dosavadního způsobu poznávání vesmíru, kdy jsme založili výzkum četných nebeských těles na blízkých přeletech od nich, čímž jsme doplnili znalosti z nejrůznějších teleskopů a radarů.

Vzdálenost Marsu od Země je proměnlivá. V průměru se uvádí 200 000 000 km , ale může být také nejméně jen 54 milionů km .... ( Země je od Slunce vzdálena cca 150 milionů km)

https://veda.instory.cz/173-jak-daleko-je-mars-od-zeme-vzdalenost-je-promenliva.html

Vesmírné vzdálenosti a lidská technika jsou vůbec velmi zajímavou kapitolou. Vždyť to není tak dávno, kdy družice vypuštěné do kosmu v 70. letech dospěly do heliopauzy a letí pryč z naší sluneční soustavy ....

https://cs.wikipedia.org/wiki/Heliosf%C3%A9ra

Nejbližší okraj heliopauzy je 90 až 100 AU ( vzdálenost mezi Sluncem a zemí), což znamená, že za 50 let ulétly družice vypuštěné ze Země v kosmu vzdálenost  cca 15 miliard km. Vzdálenosti v kosmu se počítají mnohdy na světelné roky.

Z naši nejbližší hvězdy Slunce k nám světlo letí  pouhých 8 minut ( rychlostí cca 300 000 km/s) a lze tedy i snadno vypočítat, že z této vzdálenosti 800 minut, což je nějakých 13.3 hodiny. Co to však je ve srovnání s těmi nejvzdálenějšími hvězdami, z nichž zatím nejvzdálenější zjištěná je ve vzdálenosti 9.3 miliardy světelných let od Země :-)!!!!!!

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/vedci-objevili-nejvzdalenejsi-hvezdu-je-milionkrat-jasnejsi-nez-slunce-9479

Považte, že jeden světelný rok je 9 460 730 777 119. 56 km , tedy téměř  10 bilionů km :-).

https://www.metric-conversions.org/cs/delku/svetelny-rok-do-kilometr.htm

Nejbližší hvězdou ( po Slunci) je Proxima Centauri ( v souhvězdí Kentaura) ve vzdálenosti 4.22 světelných let, což je tedy v přepočtu dle výše zmíněného kalkulátoru asi 38 bilionů km. Těch 15 miliard, kde jsou tedy nyní ze Země vypuštěné družice, je proti tomu směšné nic. Přesto je fascinující, jaký obrovský přehled má lidstvo i o těch pro nás nejvzdálenějších objektech vesmíru.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Proxima_Centauri




Žádné komentáře:

Okomentovat