Na tři týdny pouze v domácím obecním katastru ? Poslední volná a opět slunečná únorová neděle vyzývala lidi k výletům. Malá projížďka mělnickým venkovem.

 

Ani se dnes před 10. hodinou dopoledne nechtělo věřit, že je venku tak krásně. Pokud se nemýlím, tak jde snad o třetí víkend v řadě, ač byla tentokrát sobota slabší. Docela se mi povedlo vymyslet takový lehce smysluplný program, který byl motivován faktem, že bychom neměli  tuším minimálně následující tři týdny opustit katastr našeho města, a tak si ještě vyjedu.

Své sehrál i fakt, že jsou prý údajně konečně v pásmu DAB+ podmínky pro dálkový příjem, ale tady se mi  letos nějak nedaří a i jiní kolegové v ČR září častěji nad předpovědní mapou, než nad výsledky. Jestli na to jdu až moc pozdě, když je to údajně zpravidla nejlepší po ránu :-)? 

Tak se stalo, že jsem se po poledni opět ocitl za zámkem, kde byli znovu nějací výletníci, ale tentokrát se mi zdálo, že je jich méně, což mě trochu překvapilo. Chtěl jsem si dnes otestovat, jaké je to nosit respirátor a právě tady mi to přišlo, jako smysluplné místo. Jinak jsem tu pochopitelně nebyl kvůli výhledům do dálky, ale dopřát si kus příjemné atmosféry tohoto tolik milého místa a samozřejmě trošku proladit přijímač.

Pak jsem nechal rozeběhnout automobil na Hostín k vodárně, kde jsem potkal několik rodinek, které si sem přišli užít pohodu venkova, přírody, slunečních paprsků i určitých výhledů do všech světových stran. Zejména k severu, ale i k jihu se nabízejí výhledy do daleka. Na tomto snímku se prakticky díváte na pohoří, které odděluje okres Mělník a Středočeský kraj od Libereckého kraje. Vpravo pak jistě poznáváte siluety obou Bezdězů.

Ještě více vpravo v oparu jsem tušil Ještěd a za dobré viditelnosti odtud dohlédne až do Krkonoš. Ty sice dnes pochopitelně vidět nebyly, ale tady se nabízí určité srovnání s hvězdářstvím. Díky rádiu tu totiž můžete naladit několik polských rádií z krkonošského vysílače Sněžné jámy, který je jen necelý kilometr severně od pramene Labe a je od něj nádherný výhled daleko do Polska a dolů na dvě krásná karová jezírka.

Když jsem tu začátkem ledna vydal článek o Liběchovu a Václavu Levém, tak jsem si posteskl, že již několik let si říkám, že bych tam u Želíz v té přírodní rezervaci chtěl také jednou vidět ty bledule a sněženky. Moje pohodová jízda, která zase měla dobít autobaterii tak pokračovala posléze po romantické trase přes obce Mělnická Vrutice -Lhotka - Vysoká - Chodeč -Želízy.

Jak sami vidíte, tak to bylo určité zklamání. Samé staré listí a ani povalový chodník nebyl nikde vidět. Hlavně tu bylo bláto a cestou od Dolní Zimoře do Želíz, se ještě v zastíněných místech u skal držely malé oblasti sněhu.

Aspoň jsem vyfotil místní vodní prvky a byl nejvyšší čas se vrátit a trochu se připravit psychicky na pondělí. Nejsem vyznavačem jízdy v silném provozu a už cestou do Želíz mě napadlo, že se zastavím cestou zpět u Chodče a potěším se místem, kde se nachází menhir našeho okresu, který je uváděn mezi zájemci této problematiky, jako menhir domnělý.

O menhiru u Chodče jsem tu již napsal také řadu článků a je to vážně fešák :-). Hlavně mám však radost z toho, že tu opravdu za ta léta nezasáhla ruka vandalů. On tu většinou každý prosviští autem, provoz je tu minimální a ani to sem nikoho za ničím neláká. To je prostě jen místo pro romantiky a  rekreační cykloturisty, kteří mají pochopitelně své IQ o třídu výše. Abych to tedy nezakřikl.

Jak jistě čtenáři článků o tomto místě již vědí, tak na jeho vybudování má zásluhu také mělnické RMM. Aspoň něco v tomto smyslu jsem tu kdysi někde vyčetl. A než vyrazíme domů a uděláme tečku za 50 km dlouhou projížďkou, tak si ještě na posledním fotu užijme genius loci tohoto jakoby opuštěného místa a podívejme se na dva nejvzdálenější a nejvyšší vrchy CHKO Kokořínsko -Máchův kraj, kterými jsou Ronov ( vlevo) a Vlhošť poblíž obce Kravaře. Ty se nachází cca 27 km vzdušnou čarou od Mělníka a vidět je můžete i z některých míst v centru našeho města.

Úspěšný vstup do prvního týdne měsíce března roku 2021 a doufejme, že se s následujícím nestandardním obdobím nějak příznivě popereme.