Před námi je druhý významný státní svátek. Špetka fotografií z loňského roku. Průvodce Mělnicko z roku 1985 je již podstatně kvalitnější placený produkt.

 

Obvykle vám touto dobou v neděli přeji ,, Úspěšný vstup do dalšího pracovního týdne ". Tentokrát to má každý jinak. Někdo v pondělí do práce vůbec nejde a začíná až ve středu, jiný užívá mimořádného volna vyplývajícího z nějakého vládního nařízení v rámci karantény, další má volno trvalé, ale řada z nás jde do práce na jeden den, protože potom je druhý významný státní svátek.

Loni byla po všech stránkách zcela jiná atmosféra. Nebyla tu žádná doba koronavirová, nebyla tu žádná vládní karanténní nařízení, ale naopak kulaté výročí a samozřejmě spousta mediálních dokumentů týkajících se daného výročí a výpovědí pamětníků.

Když se vrátím ještě k tomu prvnímu a mnohem vzdálenějšímu výročí, které si připomínáme 28. října, tak tam jde mnohdy o jednoduchý mediální model. Prostě se sepíšou, nebo přehrají události tak, jak se přihodily a na konci se všichni společně radují ze vzniku státu. V tomto zmíněném proudu vyprávění není místo pro tvořivost.

Existuje ale i druhý proud, který zmiňují historici, jenž se s oblibou s téma takříkajíc trošku pomazlí. Vždyť Rakousko - Uhersko připomínalo svým způsobem takové zvláštní uskupení států, které láká v jistém směru ke srovnávání s EU, nebo USA. Toto zábavné polemizování již dává prostor k jistým zamyšlením, byť samozřejmě nakonec končí tento proud stejně tak, jako ten první. Všichni se usmívají, podají si ruce a slaví vznik státu.

Jaké možnosti to jsou ? Tak to jsem si dovolil naťuknou tak trochu v článku ....

http://soutok.blogspot.com/2020/10/celych-1-500-let-odolava-ve-stredu.html    Občas je docela zajímavé si představit, jak by se situace asi vyvíjela, kdyby se dějiny vyvíjely zcela jinak.

My se však v duchu nadcházejícího druhého velkého svátku podíváme jen trošíčku do toho loňského roku. Celý článek je na .... http://soutok.blogspot.com/2019/11/podvecer-17-listopadu-v-melniku-bylo-co.html

Na prvním snímku máte strom, který tu vysadil MOOS u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. Ten rok vůbec počala akce se stromky, o které se dočtete v loňském článku.

Tento snímek se mi tehdy jakoby loni do toho všeho připletl a přec má něco do sebe. Někteří lidé se proti cyklostezce a vyasfaltování dokonce bouřili. A jak už to tak v životě bývá, tak co se nezdá jedněm, to se líbí druhým.

Dnes už je tam cyklostezka, která je jakoby určitým odkazem, že budování je synonymem všech dob. Oceníte dnes stezku zejména po deštích a nějak mi nepřišlo, že bych tu letos musel někomu nějak nerad a často uhýbat. Spíše jsem se někdy divil, jak dokáže být na takové cestě někdy prázdno.

Součástí loňských oslav bylo slavnostní nasvícení zámku člověkem, kterého není třeba představovat. Petr Raist Šťastný je tvůrce a webmaster webu Mělníček.cz, podniká v reklamě, představil několik svých mistrovských videomappingů a občas přichází i s drobnými nápady.

Připomeňme si například jeho mělnickou eurobankovku, nebo několik veršíků koronavirové doby upravených v době letní nemožnosti cestování do zahraničí pro Mělník.

Pokud jste jezdili v létě vlaky, tak se tam tou dobou ve vagonech objevovaly veršíky, které vyzývaly cestující k návštěvám tuzemských cílů. Petr se nechal inspirovat, neboť Mělník tam chyběl.

Nedávno jsem vás tady některé možná tak trochu namlsal, když jsem sliboval, že tu představím několik  map, které nám v průběhu času dávalo město volně do schránek, nebo několik průvodců. Víte, existuje něco, jako autorská práva, člověk si těch výtisků váží a rád by vám je v rámci osvěty nabídl elektronicky k nahlédnutí, ale je to horká půda.

Demokracie mi sice dává možnost psát a vydávat své věci, ale v rámci osvěty vám mohu tak nanejvýš představit několik titulů formou, jakou jsem zvolil dnes. Díváte se na titulní stránku propagační knížky z roku cca 1985. Průvodce je psaný ve třech jazycích ( česky, rusky a německy) a textová část byla pochopitelně svěřena člověku nejpovolanějšímu, který o našem regionu uměl psát snad ze všech historiků nejlépe.

V letošním roce si již jen za několik málo dní připomeneme smutné páté výročí od jeho úmrtí. Najdete v ní radost z krásného koupaliště v Kralupech nad Vltavou, sousoší rodina před školou v Pražské ulici, polikliniku, či také krásný liběchovský ještě nepoškozený zámek s artefaktem, který je součástí asijské sbírky Náprstkova muzea v Praze. Nechybí tam celá řada míst našeho okresu, mělnický tank, síň tradic STS a spousta dalších fotografií.

Je třeba vědět, že tehdejší turistická a kulturní informace bez internetu a se dvěma televizními programy nebyla na velké úrovni. Sice existoval pořad, který vás občas zavedl někam do rozvojových zemí Afriky a nechtěje po mně, abych teď hledal, zda se také nejmenoval Objektiv, jako dnes, ale propagace vlasti nějak zaostávala.

Často teprve tehdy, když člověk někam přijel, tak viděl, jak to tam vůbec vypadá a skládačka ( leporelo), pohled, suvenýr byly mnohdy tím, co vám místo kromě vaši paměti připomínalo. Ano, píši o naší vlastní republice. Dokud jste nepřijeli prvně do Hřenska, tak jste znali tak možná jenom z obrázku Pravčickou bránu, ale cestu a krajinu nikoliv.

Možná, že ti starší to vidí jinak, ale děti zvyklé na hry s kamarády byly odkázány na školu, nebo rodiče a jejich ochotu je někam vyvézt. Dnes to platí také, ale přece jenom nelze srovnávat dobu bez internetu s časem po jeho zrození. U nás jde přibližně o rok 1998 - 2000, kdy pronikl do nejběžnějších domácností

Dnes někam jedete ( do neznáma), vše již máte téměř opticky zmapované, naplánované a ještě se podíváte on-line kamerou, zda tam náhodou nesněží a co na sebe.

Pěkný nedělní večer.