neděle 18. března 2018

Morana 2018 byla prvně zimní. Velká fotogalerie s bonusem z let minulých, trochu povídání a tři písničky z tropů pro zahřátí.

Tak mi to přišlo takové zvláštní, se loučit se zimou, když ta potvora nechce pořád pryč, ale na druhou stranu musíme pochopit, že organizace a odvolávání masových akcí , či jejich překládání není žádná legrace. I přes smutné počasí, kdy jsme byli mnozí zachumlaní do čepic a zimních kabátů přišlo dost lidí.

Radost mi udělalo, že Morana má zase úplně jiný šátek, než v minulých ročnících a níže je všechny uvidíte. Barvy patří k životu.

Začínalo se samozřejmě u RMM, kde hlavním aktem bylo oblečení Morany před pochodem.

Hotovo ...

... a můžeme vyrazit.

Procesí se vydává již tradičně přes náměstí Míru do Svatováclavské ulice.

Kroje, to je prostě vždy krása, jen kdyby bylo tepleji.

Lze říci, že tentokrát to probíhalo vše svižněji, bez nějakých delších zastavení.

Morana má ve skutečnosti ještě asi týden zlobit, ale vězte, že i tak bylo příjemné ji vidět z města odcházet :-).

Že to není navzdory počasí zrovna málo lidí?

Právě zde se dozvídám, kam až sahají sklepy domu č.p. 13 ( minulý dnešní článek)
A dostáváme se k bonusu. Martinovi se zalíbila v minulém článku ( reklama na Moranu) trojice ročníků na tomto místě, na fotografii níže. Teď už jsou tedy čtyři, ale vážně nevím, jak dlouho u toho ještě budu, a jak dlouho mě to bude ještě bavit :-). I to je osud fotografů.
Ovšem pro svoji barevnost, pestrost a určitý význam v čase je to skutečně pěkné.

2018

2017

2016

2015

Tak už to budeš mít letos brzy spočítané. Doufáme :-).

Když jsem se dal dnes do toho doprovodného komentáře pod každou fotku, tak ...

.... jsem si tak vzpoměl, jak jsem jednou dostal knížku ,, Co se nevešlo do mikrofonu."

Už ani nevím, kdo to napsal, ale pamatuji si, jak ten sportovní moderátor ( autor) dostal na stůl při zkoušce krabičku od sirek a musel o ní asi pět minut mluvit :-).

Dnes už ani nejsme zvyklí na rozhlasové komentování ....

.... protože, jak to jen jde, tak koukáme na obraz, kde to může moderátor lehce flinkat, což se občas děje :-).

To jsme již dorazili do čtvrti Rybáře ....

.... a bylo vidět, že kam se slunce nedostane, tam musí pomoci trochu dodatečná fototechnika.

Poslední romantická cestička dolů k řece ....

...a teprve teď, když se mi tu na prostranství celé to pole lidí rozevřelo, tak ..

.... jsem se mohl zaměřit i na další osoby v krásných krojích, mezi nimiž jistě třeba někoho poznáte, nebo vám bude aspoň někdo povědomý :-).

Labská princezna stále stála u mola města a ti nejpovolanější rozhodli, že tentokrát vhodí Moranu do vody někdo ze břehu.

Tak proč ne? Když letos zlobí zima a je to takové jiné, tak ať je to jiné třeba i v tomto okamžiku.

V minulosti se totiž vždy házelo do řeky z můstku.

A tak je tu vlastně historický záběr. Mělnická Morana padá přímo za kolesa největší výletní lodi, která kdy po Labi plula.

Už se veze ....

.... a hladina dokresluje romanticky atmosféru okamžiku.

Po jejím odplutí následuje ještě v duchu nacvičených tradic ....

..... kulturní část ....

....., která dnes byla přece jen bohužel díky chybějícímu slunci ....

... možná tak trochu ve stínu minulých ročníků, ale hodnocení nechám těm, co setrvali.

Já už přece jen pospíchal s materiálem domů, kde mě ještě čekalo to vše zpracovat, což zabere dost času, pokud k tomu děláte i komentář. Ještě připojím takovou zajímavost. Řeka Labe patří podle vodácké stupnice do kategorie A, což znamená, že pokud půjdete běžnou rychlostí 5 km / hod , tak Moranu dokonce předejdete a můžete si počkat, zda popluje opět kolem vás :-).

A když je ta zima, tak si dáme na závěr na zahřátí tři docela příjemné písničky z tropů :-).