Zvažoval jsem, zda mám s tou informací ještě počkat, nebo již jít ven, ale nakonec jsem si řekl, že čím dříve o tom napíši a ta reklama bude delší a několikrát opakována, tím bude jistě účinnější a lepší to bude i pro vaše plánování.
Počítejte s tím, že dne 14. dubna 2018 v době od 9 do 17 hodin budou prvně vyjímečně pro tento den otevřeny sklepy ve Svatováclavské ulici č.p. 13 ( dům na obrázku). Pokud tedy patříte mezi lidi, kteří s oblibou vzpomínají, pod kterými domy ve sklepech na domácím Mělníku již byli a případně si to fotíte, tak tu máte další pozvánku.
DED v září 2017. Hlavním tahákem bylo zpřístupnění sklepů pod domy č.p. 5 a 11 na náměstí Míru.
Zájem byl obrovský a podle některých informací sklepy navštívilo 400 návštěvníků. Uvědomme si, že třeba zde na obrázku čekali návštěvníci téměř hodinu, aby se dostali do skupiny po 10 osobách. Pod druhým domem byla k disposici elektřina a nečekalo se.
Historie kolem sklepů v Mělníku je předlouhá a každý ji vnímáme po svém.
Pro mě začaly sklepy pod Mělníkem existovat v roce 1992. Tou dobou se narodilo v blízkosti dnešní restaurace U Šatlavy první mělnické info centrum ( chvíli předtím bylo krátký čas tuším v dnešní směnárně vedle hotelu U Beránka) a z jeho výlohy koukaly na návštěvníka tenké černobílé brožurky. Byl jsem prakticky čerstvým členem literárního sdružení Pegas a přepadla mě myšlenka, že by nebylo od věci sepsat společnou sbírku básní o Mělníku, která by zde mohla klidně ve výloze být.
Osobně mě motivoval pohled do kraje, znovuobjevení výletní lodní dopravy, kterou pamatovali naši otcové a také zámecké sklepy, kam se i neplánovaně podíval každý, pokud chodil delší dobu darovat krev ( v rámci slavnostního předávání plaket Dr. Jánského). Později přesídlilo RMM ( muzeum) ze zámku do dnešních prostor a člověk poznal další sklepy, jakož například i za vinotékou Modrá hvězda.
Sbírka Pegasu v roce 1993 nakonec vznikla a později i se sponzorem v roce 1994 opět, a jako první brožura v Mělníku tehdy měla barevnou obálku, ale pojďme k podzemí. V roce 1998 tehdejší starostka Mgr. Lišková začala v této oblasti aktivně pracovat a výsledkem byl průzkum podzemí ( tuším geodetickou společností z Jihlavy) v oblasti bývalého hostince Hamburk ( vedle Besedy na Aušperku). Ten rok ještě získalo město veřejné osvětlení v Polabském parku, osvětlení zámku i krásnou malovanou tabuli u výhledu na České Středohoří a vznikl park u autobusového nádraží na Podolí.
Později se narodil MOOS ( Mělnický osvětový a okrašlovací spolek) u jehož zrodu stáli takové osobnosti mělnického kulturního života, jako byl náš největší historik Mgr. František Purš, Mgr. Renata Špačková ( autorka ,,první učebnice pro děti o historii a památkách našeho města"), nebo výtvarná umělkyně Aida Legnerová Líhová, která se loni podílela na té krásné velké akci, kterou máte právě na těch dvou výše zobrazených obrázcích.
Vznik Moosu byl pro naše město neskutečně důležitý, protože se stal určitou protiváhou jiného myšlenkového směru, který z radnice ovládal město. Skoro by se dalo říci, že kdyby nevznikl, tak se budou řešit ve městě jenom chodníky, dopravní situace, možná nějaká současná kultura a turistický ruch a památky města by skončily někde na chvostu, jako okrajová nezajímavá záležitost.
To se naštěstí nestalo a MOOS v rámci DED apod. odstartoval svoji činnost doslova raketově. Dne 10.9. 2005 jsme mohli žasnout nad velikostí Strakových sklepů a sklepů U Holečků ( bývalé vinařské závody), ale také svolil s veřejnou prohlídkou i zámek. Podzim 2005 byl tedy označován rokem sklepů. Pro mě byl zajímavý i tím, že jsem se prvně v novinách dočetl, že sklepy měly být počátkem 90. let zavezeny směsicí popílku a betonu z elektrárny, což mi odpovědělo na mnohé otázky z minulosti.
Sborník: Na titulní stránce obraz od malíře Zdeňka Žemly.
Článek napsal pan Luboš Lidický v Tepu regionu asi týden po otevření jmenovaných sklepů. Rok 2006 lze považovat zase za rok věží a bašt. Mělničtí se podívali na jaře prvně po mnoha letech provizorně do hlavní věže chrámu sv. Petra a Pavla, ale také do Vodárenské věže, Pražské brány, bašty v Jungmannových sadech atd.
Oficiálně byla zpřístupněna nejvyšší mělnická vyhlídka ( věž chrámu sv. Petra a Pavla) v roce 2007 a byl to obrovský svátek. V příštím roce přišla na řadu historická studna. Vše můžete vidět na obrázcích z těchto akcí na mých starých stránkách http://mujmelnik.webzdarma.cz/index.html .
Tehdy mi ještě žádný Mělníček nedělal propagaci, a tak jsem rychlou jehlou nakonec asi v roce 2011 spíchl dost směšně i doplnění o cizí jazyky, což stejně nepomohlo, ale už se mi to nechtělo mazat. Myslím, že jsme se tak někdy v roce 2009 mnozí namlsali, když došlo k tomu, že jsme mohli z parku Jungmannovy sady obdivovat trvale severní městské hradby i se suchým příkopem a zájem veřejnosti, se přenesl na cyklostezky a revitalizaci centra.
Zpěv budoucnosti : Dnes již téměř realita, ač je stále co navrhovat. Třeba život města u řeky.
MOOS i nadále otevíral sakrální památky, pořádal koncerty na obnovu varhan a Svatotrojickou pouť na Chloumek, ale znáte lidi. Ten má raději to, ten zase ono, další nemíní trávit všechen čas jen v našem městě. A mnoho lidí řekne: ,, Tam už jsem byl (a), tak snad zase někdy příště".
Myšlenka sklepů žila dál, a jak vidíte, tak mnohdy žije v hlavách mnoha lidí, aniž by si to vzájemně říkali. V roce 2014 v rámci Vinné noci svolil k návštěvě svých sklepů Jan Matoušek a po delší době oživil toto téma. Loni jsem se dočetl, že je předsedou MOOSu mělnický kronikář a historik Martin Klihavec, a byl jsem velmi příjemně překvapený, když jsem se dozvěděl, že tu bude po letech další možnost navštívit nové nenavštívené sklepy pod náměstím Míru. ( článek ze září 2017)
Nyní jsme o půl roku dále a mohu vám s radostí oznámit, že pokud se nestane nic vyjímečného, tak v dubnu půjdeme do sklepů znovu a opět někam, kde jsme ještě mnozí nebyli. Možná teď někdo namítne: ,, No dobrá, tak se zase někteří půjdeme podívat do sklepů, někomu to na podzim třeba už na dlouho stačilo, ale kde je ta vaše myšlenka o tom, že by turistické sklepy měly sloužit ziskovému turistickému ruchu našeho města ?"
Tak určité nápady jsou a nesmíme zapomínat, že tak, jako na radnici sedí lidé myšlence naklonění a pesimisté, či ti bez zájmu o věc, tak je tomu podobně ve škále názorů a nadšení i u majitelů objektů. Ten kdo vůbec nemá zájem, tak snadno řekne, že ani majitelé nemají zájem. Přitom vidíte, že nic není jen černé, nebo bílé. Podzim nám zatím ukázal, že zájem převážně domácí veřejnosti o sklepy byl. Jaro to může do jisté míry potvrdit. Jde o první krůčky, o první pokusy, a první nesmělé kontakty s majiteli.
Jsou to jen první krůčky na téma podzemí. Zájem veřejnosti, ač jen domácí a jednorázový, může být také určitým vzkazem k pesimistům a nepřátelům myšlenky na všech stranách. Ostatně, poopravovat si názory je normální a lidské.
Chtěl jsem se včera podívat o jaký dům jde a padl mi do oka tento dům.
Tam jsem objevil další desku s dalším významným občanem, který tu žil. To potěší.
A neodolal jsem ani fotu domu s kotvou ve znaku. Vždyť se tu točili Básníci a mnozí pamatujeme lékárnu :-) A to je vše. Sice je venku sníh, ale akce mají svůj jízdní řád a Morana poletí do řeky.
Aktualizace v 17 hodin:
Sklepy patřící k domu č.p. 13 prý sahají až někam ke středové čáře pod Svatováclavskou ulicí.
Žádné komentáře:
Okomentovat