Poslední dobou se zase množí diskuse kolem významu budování současného obchvatu města Mělníka, z nějž byla realizována spojka přes takzvaný starý řepný plac. Je až k nevíře, jak časově dlouhou historii obchvat města již má a kolik článků v různých médiích i diskusích mu bylo věnováno. Namátkou třeba vzpomínám na chvíle, kdy jsme na Mělníčku v diskusích vymýšleli, nebo se snažili vymyslet nějakou variantu. Vymýšlely se trasy od Tuhaně přes Záboří a Vavřineč s nějakým pokračováním v blízkosti ( někdy i za) Chloumku a otázkou bylo, kam vlastně obchvat dovést. Krajina mezi Liběchovem a Želízy už je moc divoká, velký spád do údolí a není vyřešen možná důležitý směr na Štětí. Cokoliv, co zase skončí mezi Mělníkem a Liběchovem, to sice pomůže možná Mělníku, ale pravoúhlá zatáčka v Liběchově a tamní doprava je neštěstí tohoto města.
Vzpomenou musím třeba i na Mělnický deník, kde se psalo o Velkém Borku i nevoli občanů v místech, kudy měl obchvat vést a o cestách starosty města Mělníka pana Neumana po obcích i čtvrtích města, diskusích s občany i různých peticích , či neuskutečněném lidovém referendu, různých hlasováních zastupitelstva apod. Některé ty zmíněné věci jsou už jen v takových mlhavých vzpomínkách, ale díky Mělníčku, se dá alespoň něco dohledat a připomenout si to. Není to nijak složité. Stačí jen do vyhledávacího okénka vpravo nahoře zadat název ,,obchvat města! a vyjede vám celá řada současných i podstatně starších materiálů.
Vybral jsem dva takové docela zajímavé články. Ten první je z Mělnické kroniky 2006 a v úvodu vypráví, proč a kým byla varianta velkého obchvatu zamítnuta. Druhý a jen o půl roku mladší článek již vypráví o tom, že velký obchvat vlastně nikdo nezavrhuje. Zkrátka, články o obchvatu jsou zajímavé :-). Nejlepší by asi byl tak trochu krok zpět, kdy ještě nákladní doprava využívala i jiné způsoby přepravy a totéž i osobní, ale těžko říci, jak takovému trendu pomoci. Z článků také vyznívá názor, že zejména díky přístavu ( překladišti) je město cílovým, nikoliv tranzitním bodem přepravy.
Na konci článku aktualizace.
Z Mělnické kroniky 2006 : strany 26 a 27
A právě i v tomto roce intenzivně pokračovalo řešení otázky podoby obchvatu. Město se stále vracelo k jednání ve věci stavby obchvatu. Jednání to nebyla jednoduchá, hledaly se další a další varianty řešení. V roce 1999 byl schválen územní plán, ve kterém je trasa obchvatu stanovena a označena jako stavba veřejně prospěšná. Projednávání variant bylo dramatické. Jednou z variant bylo vedení trasy obchvatu mimo obydlenou část Rousovic. Byla vypracována studie, podle které měl obchvat vést přes intravilán obce Velký Borek. Zde ale narazilo vedení města Mělníka na tvrdý odpor obyvatel Borku. Zvažoval se i velký obchvat kolem města, ale tuto možnost neschválilo ministerstvo dopravy z toho důvodu, že Mělník není tranzitním městem. Na 1. etapu schválené akce byla zpracována dokumentace pro územní řízení, byl posouzen vliv na životní prostředí a mohlo se pokračovat s dalšími kroky k územnímu rozhodnutí. V okamžiku, kdy bylo na dosah zahájení akce, sepsali občané z té části města, kudy je trasa obchvatu v územním plánu zakreslena, petici. Takto připravovaná výstavba obchvatu by zasáhla nejen obyvatele Rousovic, jejichž domy by v případě realizace jedné z podoby obchvatu byly zdemolovány, ale zasáhla by také oblast školství. Počítalo se také 27 s demolicí školní budovy v Rousovicích, v ulici Cukrovarská, kde funguje Zvláštní škola, školní družina a také jedna třída Stacionáře pro postiženou mládež a dospělé. A proto bylo nutné vymyslet, kam žáky z této školy přestěhovat, kdyby tato varianta obchvatu „vyhrála“…. Jediným řešením se jevila přístavba Základní koly Mělník- Pšova v Blahoslavově ulici. Zde by vznikla nová přístavba pro žáky prvního stupně, kvalitní tělocvična odpovídající požadavkům moderní výuky a také školní jídelna. Tímto řešením by se uvolnila školní budova v ulici Panešově, kde je v současnosti odloučené pracoviště Základní školy Mělník- Pšovka pro první stupeň. V Blahoslavově ulici by přístavbou vznikla moderní dvoupodlažní škola s příslušným sportovním zázemím, které škole nyní stále zoufale chybí. Součástí školy by byly dále skleníky a další nezbytnosti pro výuku v 21. století. Pro první a druhý stupeň by bylo k dispozici osmnáct tříd. Přepokládané náklady byly vyčísleny zhruba na 100 milionů korun. Zastupitelé města tedy uložili prověřit, zda by bylo možné část trasy obchvatu přeložit z Cukrovarské ulice na plochu bývalého tak zvaného řepného placu mělnického cukrovaru a 3. a 4. etapu umístit mezi Neuberk a Chloumek. Tento návrh začalo město projednávat s vedením mělnického cukrovaru a s Ředitelstvím silnic a dálnic, který bude investorem celé akce. Tato verze obchvatu by umožnila opustit od nepříjemného bourání objektů. Vedení cukrovaru, sídlící v Bobrovicích, bylo ochotno jednat o prodeji místa. Majitelé nabídli mstu odprodej pozemků vcelku, což by pro město zase znamenalo investici několik desítek milionů korun. Investor prozatím přerušil všechny projekční práce na původní trase obchvatu, jak byla vyznačena v územním plánu, a to až do vyjasnění situace. Proběhlo také sčítání vozidel, podle kterého se ukázalo, že z neuvěřitelných dvaceti třech tisíc aut, které denně projedou kruhovým objezdem na Pšovce, má většina z nich cíl v našem městě. To znamená, že tato auta by stejně velký obchvat nevyužívala,ale vjížděla by zpět do města. To investory celého obchvatu, kterými jsou Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy ČR, utvrdilo v tom, že v Mělníku by se měl realizovat obchvat jako průtah. S tím ovšem nesouhlasilo vedení naší radnice. Proto stále ve hře zůstávala varianta, která by znamenala demolici zvláštní školy, bytového domu a asi tří rodinných domů, jak to předpokládala první etapa.
Kroniku města Mělníka za rok 2006 sepsala kronikářka Mgr. Klára Stočková.
MF Dnes: Lidem se nelíbí trasa obchvatu
Občanské sdružení Okolo Mělníka nechce, aby zastupitelé doporučenou variantu schválili
Mělník - Trasu obchvatu města odmítá občanské sdružení Okolo Mělníka. Požaduje komplexní řešení dopravní situace ve městě spolu s velkým obchvatem, nikoli jen průtahem. Zastupitele oslovilo otevřeným dopisem, ve středu se s nimi také sešlo. Členové sdružení chtěli přesvědčit zastupitele, aby doporoučenou variantu neschválili. Ti mají tento bod na programu příští úterý na výjezdním zasedání, které se koná na Chloumku.
Obchvat, který jeho odpůrci nazývají průtahem, má vést z Pražské ulice přes bývalý „řepný plac“ zadem do městské části Blata a dál podél ulic Dobrovského a Nad Drahou. Napojí se kruhovým objezdem na silnici I/9. Počítá s výstavbou nejméně dvou kruhových objezdů a také dvou železničních nadjezdů. Připravuje se řadu let, územní plán s ním počítá už od roku 1999. Protesty lidí z několika lokalit Mělníka začaly až před dvěma lety, kdy bylo téměř jisté, že se obchvat bude opravdu stavět. Průtah výrazně uleví dopravě ve městě, která je nyní velice kritická. „Řešení, které se chystá, posunuje průjezd městem jen o pár metrů dál bez navýšení kapacity,“ uvedl Vladimír Špulák ze sdružení Okolo Mělníka.
Doprava by podle zástupců sdružení měla vést zcela mimo město. Město, ale ani ministerstvo dopravy velký obchvat neodmítají. Na jeho potřebě se shodli také všichni přítomní zastupitelé. Vedoucí stavebního odboru mělnické radnice Pavel Průcha připomněl podmínky ministerstva, které požaduje nejprve vyřešení dopravy v centru. „Ministerstvo dopravy trvá na tom, aby si radnice uspořádala dopravu ve městě. Nevylučuje, že by v budoucnu nemohl mít Mělník i obchvat,“ uvedl Průcha. Zástupci sdružení, které vzniklo ze tří petičních výborů lidí z Cukrovarské a Pražské ulice a z Blat, trvají na tom, že vybraná trasa je špatná, optimální návrh však samosprávě nepředložili. Zalíbila se jim navržená myšlenka uspořádat místní referendum, které ovšem nemohou už do 13. března stihnout. Jedině kdyby snad zastupitelé schválení návrhu odložili. To by ale opět oddálilo začátek stavby obchvatu v příštím roce.
Radnici sdružení Okolo Mělníka navíc obvinilo z nečinnosti. „Z ředitelství silnic a dálnic máme zjištěno, že u nich jiné řešení nikdo z města nepožadoval a s jinými návrhy nepřišel,“ řekl Vladimír Špulák a pokračoval: „Ze strany města jde o dlouhodobé zanedbání problému.“ To starosta města Miroslav Neumann odmítl. Podle něj má hlavní slovo investor, tedy ředitelství silnic a dálnic. „Město nemůže na stavbu obchvatu ani čerpat finanční prostředky, to může udělat jen stát,“ vysvětlil mělnický starosta. Vadí mu, že se lidé začali ozývat až před dvěma roky. „Když radnice mluvila o obchvatu, lidé věřili, že dopravu vyvede zcela mimo město,“ řekla na středečním setkání jedna ze členek sdružení. O trase obchvatu se ve městě diskutuje několik let, poslední dva roky se na radnici množily petice od lidí z lokalit, kde má trasa obchvatu vést.
Mělník - Trasu obchvatu města odmítá občanské sdružení Okolo Mělníka. Požaduje komplexní řešení dopravní situace ve městě spolu s velkým obchvatem, nikoli jen průtahem. Zastupitele oslovilo otevřeným dopisem, ve středu se s nimi také sešlo. Členové sdružení chtěli přesvědčit zastupitele, aby doporoučenou variantu neschválili. Ti mají tento bod na programu příští úterý na výjezdním zasedání, které se koná na Chloumku.
Obchvat, který jeho odpůrci nazývají průtahem, má vést z Pražské ulice přes bývalý „řepný plac“ zadem do městské části Blata a dál podél ulic Dobrovského a Nad Drahou. Napojí se kruhovým objezdem na silnici I/9. Počítá s výstavbou nejméně dvou kruhových objezdů a také dvou železničních nadjezdů. Připravuje se řadu let, územní plán s ním počítá už od roku 1999. Protesty lidí z několika lokalit Mělníka začaly až před dvěma lety, kdy bylo téměř jisté, že se obchvat bude opravdu stavět. Průtah výrazně uleví dopravě ve městě, která je nyní velice kritická. „Řešení, které se chystá, posunuje průjezd městem jen o pár metrů dál bez navýšení kapacity,“ uvedl Vladimír Špulák ze sdružení Okolo Mělníka.
Doprava by podle zástupců sdružení měla vést zcela mimo město. Město, ale ani ministerstvo dopravy velký obchvat neodmítají. Na jeho potřebě se shodli také všichni přítomní zastupitelé. Vedoucí stavebního odboru mělnické radnice Pavel Průcha připomněl podmínky ministerstva, které požaduje nejprve vyřešení dopravy v centru. „Ministerstvo dopravy trvá na tom, aby si radnice uspořádala dopravu ve městě. Nevylučuje, že by v budoucnu nemohl mít Mělník i obchvat,“ uvedl Průcha. Zástupci sdružení, které vzniklo ze tří petičních výborů lidí z Cukrovarské a Pražské ulice a z Blat, trvají na tom, že vybraná trasa je špatná, optimální návrh však samosprávě nepředložili. Zalíbila se jim navržená myšlenka uspořádat místní referendum, které ovšem nemohou už do 13. března stihnout. Jedině kdyby snad zastupitelé schválení návrhu odložili. To by ale opět oddálilo začátek stavby obchvatu v příštím roce.
Radnici sdružení Okolo Mělníka navíc obvinilo z nečinnosti. „Z ředitelství silnic a dálnic máme zjištěno, že u nich jiné řešení nikdo z města nepožadoval a s jinými návrhy nepřišel,“ řekl Vladimír Špulák a pokračoval: „Ze strany města jde o dlouhodobé zanedbání problému.“ To starosta města Miroslav Neumann odmítl. Podle něj má hlavní slovo investor, tedy ředitelství silnic a dálnic. „Město nemůže na stavbu obchvatu ani čerpat finanční prostředky, to může udělat jen stát,“ vysvětlil mělnický starosta. Vadí mu, že se lidé začali ozývat až před dvěma roky. „Když radnice mluvila o obchvatu, lidé věřili, že dopravu vyvede zcela mimo město,“ řekla na středečním setkání jedna ze členek sdružení. O trase obchvatu se ve městě diskutuje několik let, poslední dva roky se na radnici množily petice od lidí z lokalit, kde má trasa obchvatu vést.
Převzato z Mladé fronty Dnes, středočeské přílohy, 9. března 2007
Aktualizace 31.8.2016 v 10.20 :
Pravdou je, že už v 70. letech existovaly studie, které se shodují s těmi ze současnosti. Jenže, tenkrát byla jiná situace. Mezi sídlištěm Rousovice a čtvrtí Rousovice byla jen pole. Také Blata dnes zastavují pole mezi ulicemi Světická a Lhotecká, kde kdysi byla jen nevelká zahrádkářská kolonie. Neuberk a Chloumeček, se nám prakticky dnes již spojil. A také dnes mají pozemky své jednotlivé majitele, což je velký rozdíl oproti minulosti. Kde se dnes vlastně nestaví ?
Další věcí je, že internet a různé weby, či diskutáčky, se zrodily právě teprve kolem roku 2005 a s tím také významněji vzrostl zájem o dění v okolí občana, který zpracovával informace do té doby často jen z týdenního, nebo denního tisku a rád věřil, že to ti zainteresovaní a různí odborníci jistě nějak vše selským rozumem dobře vyřeší. Dnes je všude zástavba a teprve teď lidé vidí, co je takový automobilový hustý provoz za sílu, nehledě, že to neprospívá ani ovzduší. A situace zde oproti jiným místům jednoduchá není. Je přirozená lidská touha dopravu z obcí a měst vytlačit, zvlášť těžkou dopravu, ale ta právě sem musí nějakou cestou do přístavu i do supermarketů a možná i jinam. Nejsme městem na rovině, ale v obtížném terénu svíraném řekou. Kdysi se věřilo, že obchvatem a nejkratší cestou do přístavu by mohla být silnice od Slaného k České Lípě, kterou by využívaly i kamiony z pražských okresů ( po dálnici na Novou Ves), ale silný dopravní směr je směr Mladá Boleslav i dále. A zvlášť kamionová doprava zatím zřejmě asi velkou konkurenci nemá, ani nemá speciální přikázanou trasu příjezdu do města třeba právě jen po silnici od Liběchova a ze směru od Býkve :-). Co by tomu asi kdo řekl, kdyby se muselo s nákladem od Mladé Boleslavi jet přes Doksy a Jestřebí, nebo někudy v blízkosti Prahy na teplickou dálnici, či to prostě posílat vlaky :-)). To už bylo spíše ze světa možná až černého humoru.
Žádné komentáře:
Okomentovat