Milí čtenáři, máme tu první srpnový víkend roku 2016 a začala nám dnes také olympiáda v Riu. Jaké mají naši sportovci šance na medailová umístění ? Pokud sami nemáte představu, tak vám třeba napoví článek Mělnického deníku http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/anketa-kolik-medaili-privezou-podle-fanousku-cesi-z-brazilie.html , kde v anketě odpovídali také známí představitelé místního veřejného života.
Mělník dnes žije především již 6. rytířskou bitvou v Hořínském parku, ale na programu léta je ve městě i v okolí plno dalších akcí. Už ve středu ( 10.8. ve 20 hodin na Náměstí Míru), se můžeme těšit na vystoupení Mezcla Orquesta. Skupina sestavená z našich i kubánských hudebníků hraje v latinsko-americkém rytmu a kdo jste je již někdy slyšel, tak víte, že toto vystoupení rozhodně stojí zato navštívit. Na víkend tu je pak samozřejmě připravený Mělnický košt, nebo Country festival ve Lhotce a jistě mnoho dalšího, ale pojďme do přítomnosti. Na úvodním snímku hned máme velmi vtipnou reklamu na právě probíhající akci v Mělnickém regionálním muzeu. Celkový program jsem tu vydal na přelomu června a července, a program zahrnuje dění pro oba prázdninové měsíce.
Abych snad chytil nějakou inspiraci, tak jsem si vyšel do toho nejužšího centra za hradby středověkého města, kde to v sobotu dopoledne nyní žije, aniž by si to mnoho lidí vůbec uvědomovalo. Jelikož jsem tu byl již několik minut po poledni, tak už se všechno rozebíralo a balilo. Takto nakonec balili své zboží poslední prodejci pravidelných bleších trhů v centru. Neplést prosím s blešími trhy na Pšovce pod novým mostem.
Vítr tentokrát rozbalil vlajku EU naplno a s tím přišly i vzpomínky. Co si budeme povídat, tak celá přelidněná a malá Evropa s napětím sleduje, co veškerý ten příliv lidstva jiné kultury do ní vůbec způsobí a do toho přijde úplně až směšná zpráva týkající se rozmnožování nepůvodních druhů zvířat na kontinentu. Ti mají tedy v Bruselu teď starosti :-).
Také na hlavním trhu už se pomalu balilo, ale v ulicích to žilo návštěvníky ...
..... a pod slunečníky si dopřávali místní i návštěvníci zlatavého moku.
Za ta léta focení ( už jen pro Soutok) mám v albu také již nějaké pamětní tabule lidí, kteří nebyli veřejnosti neznámí. Ať už to byl ve Mšeně letos Josef Cinibulk, nedávno Vlasta Burian, nebo veslař Straka, který má v našem městě pamětní tabule hned dvě ( na svém domě, na starém mostě), tak nám loni do této společnosti bohužel přibyl člověk, se kterým jsme se mnozí setkali osobně. Myslím, že snad právě teď někdy to bude rok, co tragicky zemřel jen kousek od domova člověk, který zbožňoval jízdní kolo a projížděl na něm také Alpy, právě tak, jako nedávno účastníci Tour de France.
Odtud vedly mé kroky do takové snad trochu opomíjené, ale krásné, byť velmi malé části města jménem Aušperk.
Jen málokdo se zastaví a pohlédne vzhůru. Vězte, že právě podle této zdi, jak jsem někde vyčetl, vedla v minulosti cesta ústící na dnešní vyhlídku na České Středohoří za vilou Carola.
Půjdeme-li však dnešní cestou, tak narazíme na malou louku, která se v posledních letech díky lidem z nakladatelství Želva proměnila v dočasné místní letní kino.
Až tedy uslyšíte, že bylo na Aušperku letní kino, nebo se odtud střílel ohňostroj, tak je to prosím tato lokalita. Někomu to může připadat směšné, ale nevěřili by-jste kolik obyvatel města tápe, kde se vůbec říká Aušperk.
Se ví, že první pohled letěl přes řeku, kde již každý rok touto dobou vznikne stanové městečko rytířské bitvy.
Kolaři mi přijeli do záběru, jako na zavolanou. Cesta od jedné vyhlídky ke druhé patří návštěvníkům, kteří jsou mnohdy v Mělníku prvně v životě a přijíždí sem mnoha způsoby. Někdy je poznáte i podle toho, že i přes informační umělecké tabule na zábradlí vyhlídky, se neustále dohadují, co je soutok.
Ještě jeden pohled na letní kino z vyhlídky ....
.... a jeden poslední do stanového městečka rytířské bitvy.
Nový most jsem si nevybral náhodou a bude součástí ankety tohoto článku. Nedávno se zvedla hladina zvědavosti občanů ohledně Polabského mlýna na Pšovce, ohledně budovy bývalé pojišťovny v Bezručově ulici s jejím budoucím využitím a jedna věc nám ještě chybí. Zatímco diskutéři Mělníčku probírají , jak projíždět Mělníkem, tak v tichosti tiskových médií dozrávají myšlenky, které jistě jsou již někde zodpovězené a rozhodnuté. Vždyť ani není žádným tajemstvím, že tento most má získat jméno po presidentovi Václavu Havlovi, jak jen bude komunikace na něm důstojně opravena.
A co vy, chcete, aby nesl most jméno po Václavu Havlovi ? V minulosti se to setkalo s velkou kritikou, protože není nějak známo, že by zde existovala nějaká větší spojitost jeho osoby s Mělníkem a bylo poukazováno na to, že Mělník má i své význačné osobnosti. Navíc se zde již dávno vžilo označení pro nový a starý most, jakož pro železniční most. Jak přirozený a jednoduchý vývoj věcí. Sám Václav Havel kdysi prohlásil, že by se zejména po politicích nemělo vůbec nic pojmenovávat, protože vůči každému máme určité výhrady, je to často vnucené, a jak se jen trochu změní situace, tak už se přejmenovává. Pro příklad poslouží škola na Pražské ulici, nebo ZDŠ Seifertova, dříve Švermova nedaleko Karlova náměstí. Navíc to celé vzbuzuje u veřejnosti posměšný dojem, že zase někdo z regionálních politiků leze někomu do pr---e a jistě ne jen tak. A tak je tu další námět na anketu.
Nejen vinice se musí opečovávat, ale tu a tam je třeba trochu zastřihnout i fasádu mělnického zámku.
Pod městem si zatím spokojeně plula výletní loď Fidélio....
..a třeba nějaký čtenář po zvětšení fotografie odhadne, jaký byl asi o plavbu zájem.
Fotografovat se má hlavně se sluncem v zádech, tak to tu máme zase z druhé strany ...
.... a je odtud snad i lepší pohled do Hořínského parku. Toť otázka, ale spíše je to blíže.
A když už se nám blíží ta slavnost vína, tak spojme nyní tu romantiku vinné stráně a řeky, jakož jedné z tepen dopravy.
Krásný detail na vinný hrozen ...
.... a nesmí chybět ani král. Co by nám dnes asi tak tady řekl ?
Vraťme se však ještě jednou k naší krásné radnici.
Mnohdy v dnešní uspěchané době hledíme na vše, jako na něco, co se prostě musí udělat a mezi to s nelibostí počítáme i úřady. Ale, zkusme se přitom aspoň na okamžik zastavit a potěšit se třeba takovýmto krásným vstupním portálem.
Kdo z návštěvníků vůbec vezme na vědomí tyto dvě černé čáry a zamyslí se, co že to vlastně vidí ? Ale, i když tu připomenu to, co mi předali jiní, že hledíte na český a vídeňský loket ( staré délkové míry), tak je stejně otázkou, koho to zjištění potěší.
Podobné je to i s touto trojicí gotických oken. Učme se vnímat věci, které nás obklopují, radujme se z nich. Vždyť to všechno často potkáváme, je to krásné a je to náš domov.
Žádné komentáře:
Okomentovat