Říčka Pšovka v Mělníku, jak ji mnozí neznáme ( II. díl) Staré Rousovice jsou jiný svět.

Milí čtenáři, minulý článek, který byl o říčce Pšovce v Mělníku, se těšil slušné sledovanosti, což znamená v tuto chvíli něco přes 450 návštěv, přišla i potěšující pochvala :-) a já vám rád s radostí přidám takový přídavek.

V minulém článku jsme si nejprve prohlédli, jak to vlastně vypadá mezi mostkem v Nůšařské ulici a ústím říčky Pšovky do Labe. Také jsem se zasnil nad možnostmi, které by mohly vyrůst, kdyby nový majitel Polabského mlýna sdílel podobné ideály a měl i dost financí na jeho renovaci. Ve hře je ale také zájem vedení přístavu o jeho rozšíření i větší pracovní aktivita, což se sice nelíbí zde žijícím pšovským občanům ( televizní reportáž), ale otázkou je, jaká bude jejich aktivita a jak dalece to bude platné. Určitě je také škoda, že přístav má svůj název jen spíše v názvu a je především překladištěm z  kamionů na vlaky. Skutečně je otázkou pro odborníky, co by to celkově znamenalo, kdyby došlo díky případnému vodnímu dílu u Děčína k navýšení výšky, či hloubky přepravní hladiny pro lodní dopravu, jaký by byl skutečný dopad na tamní přírodu a zda by i nadále toužil přístav po rozšíření svého pracovního území. Spíše se mi chce, jako laikovi věřit, že obavy jsou poněkud přehnané, byť jsem tento úsek, jako cyklista v roce 2012 po břehu navštívil, ale to skutečně nelze posuzovat odtud. Další věcí je i zanášení říčního koryta a jeho údržba.

Potom jsme se v článku přesunuli na  Českolipskou ulici , podešli jsme frekventovanou silnici i stále frekventovanější vlečku do přístavu a po překlenutí  relativně klidnější Kláštěrské i Vodárenské ulice jsme skončili pohledem od autobusového nádraží na most v Kokořínské ulici.

Od Kokořínské ulice dále směrem proti toku říčky procházíme stále ještě podle regulovaného potoka mezi blateckými zahrádkami a garážemi na bývalém smetišti. Čeká nás přejít bývalý železniční most zrušené cukrovarské vlečky a po několika metrech nám končí regulace říčky ( vrchní obrázky). V dobách mého dětství byla říčka ještě neregulovaná, tvořila zde asi čtyři ramena a množství ostrůvků na něž nebylo snadné se dostat. To posloužilo někdy mládeži pro dobrodružné hry a objevy.

 Po několika metrech neregulovaného toku vyjdete na bývalé cestě z Blat do Starých Rousovic. V minulosti to bylo jedno z nejromantičtějších míst Starých Rousovic a pan František Purš nám kdysi vysvětlil, že tady někde stál také mlýn, což jsme mnozí tušili. Místo se i za mého života velmi změnilo k horšímu. Jen za tu dobu, co existuje magazín Soutok ( v listopadu to bude 5 let) zmizela plechová lávka přes říčku, kudy se chodilo na Blata. Cestička na Blata zanikla a ze stavidel na obrázku dole zůstala snad jen ještě spodní část. Hlavní stavidlo na vrchním obrázku nad textem snad ani nepamatuji a vzpomínám, že podobně zmizelo zcela nedávno i stavidlo na Podolí nedaleko zastávky autobusů u Teska, které bylo jednou z posledních technických památek minulosti. Škoda, protože ještě i Roman Rak ( zakladatel Soutoku) na začátku vzniku Soutoku sympaticky říkal, že by bylo jistě dobré, kdyby zůstalo, jako zlomek vzpomínky na starou Podol.

Vraťme se ale do prostor staré cesty od Blat sem na kraj Starých Rousovic, kde měl v dávné minulosti někde stát onen mlýn. Když bývalo v minulosti více vody, připomínalo nám ono místo jakýsi ,,minirybník" a pokud se  právě tady v hladině říčky zrcadlil měsíční úplněk, tak místo vypadalo až pohádkově, či magicky.
Ostatně, v sousedství jsou jakési močály a lze si tu vybájit  jakékoliv pohádkové bytosti .-).

Staré Rousovice jsou čtvrtí, která je tak nějak jiná. Může za to i množství starých opuštěných baráčků, které jsou dnes již kolikrát v demoličním stavu i tato neregulovaná říčka, a tak to tu může snad opravdu chvílemi připomínat nějaká Stínadla ze Záhady hlavolamu (  Foglarův seriál pro mládež), nebo pohádku.

Na obrázku výše jsme si ukázali dnes neprůjezdný most z Malého Borku a ,,Zahrádek" do Rousovic. Na dalších snímcích si tedy vychutnejte zachovalou neregulovanou říčku Pšovku na katastrálním území města.
Určitě působí zase jinak, než ta regulovaná a obojí má něco do sebe.

A rozloučíme se na území města Mělníka s říčkou v blízkosti dalšího mlýna. Ten vypadá zachovaleji, než ten Polabský mlýn a sídlí tu snad i nějaké firmy, nebo jsou tu aspoň sklady, ale kdoví, jaká budoucnost jej čeká. Má určitý turistický potenciál, jako každý mlýn. Říčka sem do Starých Rousovic přitéká od Skuhrova, ale my se s ní rozloučíme zde Pro milovníky říček musím připomenout, že relativně nedávno byla k sehnání o říčce Pšovce knížka ( spíše brožura), která je plná obrázků a krásně povídá o jejích pramenech, studánkách i mlýnech, od Housky až někam po Lhotku, nebo snad Mělnickou Vrutici. Musel bych se podívat :-). Úspěšný vstup do nového pracovního týdne !