Povídání o mělnických restauracích a hospůdkách současnosti.

Restaurace Na hradbách.

Už asi dva měsíce si tak říkám, že mám v archívech i nějaké fotografie několika hospod, a že by se to třeba mohlo hodit do nějakého článku. A protože se Soutok vždy považoval za jakýsi magazín Mělníčku, snaží se i o určitou osvětu a razí heslo ,, opakování je matka moudrosti" , tak právě teď je možná chvíle si tu něco připomenout.

Jsou totiž lidé, kteří sice web Mělníček navštíví, ale stále ho nejsou schopní jaksi pochopit v celé jeho síle. Zkrátka, soustředí se na komentáře, zaznamenají možná nějaký nový článek, snad je zaujme box zpráv, přečtou inzerci a tím to končí. Když je pak někdo odkáže na staré komentáře i nějaké materiály, tak nechápou. Jenže, Mělníček nabízí mnohem více a hoši při své skromnosti nemíní zdůrazňovat, čím vším tento web je. A tak je tu trochu misijní Soutok, aby jejich dobré myšlenky podpořil.

Hned na vrchu webu Mělníček najdete řádek s odkazy, kde vás třeba může zaujmout tlačítko ,, průvodce" http://melnicek.cz/data/pruvodce/centrum/
Zde najdete fantastický přehled mělnických restaurací, včetně mnoha důležitých údajů, obrázků, adres, otvírací doby.... zkrátka, něco, co jenom tak někde jinde nemají.

Další výborná stránka nese jméno jídeláky...http://melnicek.cz/data/pruvodce/centrum/ . Musím se přiznat, že jsem to nezjišťoval, ale řekněte mi, kde jinde, se takto na nějakém komunitním webu dozvíte takovéto souhrnné aktuální informace.

Sál restaurace U České Koruny ( Mělník-Chloumek) je vyzdoben pěknými malbami.


Jak sami vidíte, tak takový servis už snad ani překonávat nelze a obrázků ze zmíněných pohostinství, tam najdete kvanta. Ale, přece jen se dá ještě něco k téma napsat, a tak trochu mě motivoval i poslední vlastní článek, který nesl název ,, Jak Mělník působí na návštěvníky ?" .. http://soutok.blogspot.cz/2015/08/jak-melnik-pusobi-na-navstevniky.html

Z článku se ozývala kritika, ale zkusme se nyní podívat třeba naopak, co je mezi mělnickými uživateli tak nějak oblíbené, nebo proč. A zkusme se třeba podívat i na objekty, kde si matně vzpomínáme, že tam něco bylo, už není, je to trochu škoda, ale nikomu se v nich z nějakých důvodů nepodařilo uspět.

Začněme ale třeba ze všeho nejdříve tím nejhorším, tou anonymní všeobecnou kritikou. Ve zmíněném článku jsem například  zavadil o absenci mělnických restaurací u řeky, nebo o mizivém počtu těch, které mají vlastní dvorky, nebo i zahrady, kde je k disposici co nejpříjemnější letní posezení. Když se zeptáte mělnických, co se jim na mělnických restauracích a hospodách nelíbí, tak vyslechnete zajímavý seznam připomínek.

Tihle si hrají moc na hogo-fogo a mají přemrštěné ceny, támhle se točí pod míru, tam je to jak v průchoďáku, tam je to jak v krcálku, tam je podivná obsluha, tam hrozné záchody, tu zase příliš hlasitá hudba, tahle servírka dobrá, ten na lidi dlabe..... Našlo by se toho kvanta a nutno říci, že jsem si i něco vymyslel, i když i to vymyšlené tu třeba již také bylo.

Hadík.

Pojďme ale také chválit a zde je snadnější být i konkretnější. Když tak koukám na obrázky výše, tak možná, že i málo kdo ví, jaký může mít třeba i taková jedna hospoda na Chloumku krásně malovaný a prostorný sál. Samozřejmě, teď třeba vidím, že tu nemám žádnou fotku z Mlazic a hlavně od Jelínků, kde si svým dvorem s akcemi i vlastním interiérem hospody již dávno i na samotné periferii města získali dost slušné jméno. V Mazicích dnes drží vlajku hlavně historická Zelená Lípa, ale pamětníci dodnes s nostalgií vzpomínají na takzvaný Labák, jehož osud dokonaly povodně. Na snímku výše však navštivme úplně druhý konec města, kde pamětníci možná vzpomenou nějaké krátké období, kdy zde fungoval jakýsi výčep.

Zelené pivo ? V centru jedině U Císaře. 

Další obrázek nás přenesl do světa pivních specialit. Ne, ne, k Němému Medvědovi, se podíváme později, ale teď se vraťme do jarního období a připomeňme si, kde že se dá všude na Mělníku i v Mělníku posedět u tohoto speciálního piva.

Kde se točí zelené pivo Starobrno - Mělník Hostinec U Čapoše Chloumecká 1715 Mělník Hostinec U Čapoše Chloumecká 1715 Mělník Hostinec U Čapoše Chloumecká 1715 Mělník Kiosek - Muzeum Nad Dráhou 0 Mělník Pivní bar U Trnků Sportovní 3411 Mělník Pivnice Studentská 25 Mělník Pivnice Koruna Pod vrchem 665 Mělník Restaurace U Plocků K přívozu 2 Mělník U Císaře Palackého 135/7 Mělník U Potůčku Klášterní 717/1 Mělník

 U Císaře.

V samotném centru, se do akce zatím stále zapojuje do akce jen hospoda U Císaře a vidíte sami, jak hned lze stoupnout na žebříčku ocenění. Zde si návštěvníci pochvalují kromě piva také poměrně příjemné prostředí a k dobru hraje pro restauraci i fakt, že je jednou z mála v centru, kde mohou návštěvníci posedět i v interní zahrádce.

Pojišťovna. Narcis. ?

Tragédií města i celého sídliště je kout, kde se překvapivě dobře vede hotelu Olympia i tomu maličkému ,, baru" přes Bezručovku, ale obrovská a krásná loď připomínající Titanik nepotopila jen Českou Pojišťovnu, ale několikrát i tuto jinak nádhernou restauraci s krásným balkonem do parku. To by snad ani jinde nebylo možné. Ale, když se utopil také hotel U Cinků s krásnou zahradou, tak už se snad nelze ničemu divit. I prostory kolem vlakového nádraží žijí zvláštní život, ale, kdo bude vyhledávat bary a malé krcálky, toť otázkou. Tam jen smutně naproti nádraží dožila dávno nevelká restauračka, jakých je v okolí dráhy na tucty a stále bojují o své životy. O 10 km dále ve Všetatech zatím velmi úspěšně.

A tady kdo ?

Další snímek už člověka přenesl do centra. Místo, kde kdysi držel velmi vysoký kurs starý Liďák ( Lidový dům) a potažmo vinárna Diana dnes žije podivným životem střídání majitelů i předělávání prostor.  Zlatého Beránka, který v přelomových historických letech sametové revoluce společně s Liďákem a Rytířem držel vedle Záložny prapor středu města jsem zde neumístil, byť fasádu má pěknou. Důvod je prostý. Stále nejede a druhý zmíněný, se nějak přenesl do skupiny těch, o kterých domácí moc nemluví.

Zámek.

Zámecká restaurace si získala již dávno pověst, že je to prostě spíše objekt pro trochu jiné účely i hosty, což bývá často vizuálně potvrzováno.

U Beníšku.

Dalším velmi silným hráčem v centru města je zmíněná restaurace U Beníšků. Domácí okouzluje především retro- interierem, v němž nějak nenalézá protihráčů. Pro hospůdku hraje také to, že je v blízkosti vyhlídky, má svůj penzion a není nic jednoduššího, než poslat po nějakém milém hovoru na vyhlídce zpravidla zahraniční návštěvníky právě sem. I ti totiž rádi slyší na slovo Pilsner beer a retro inside.

U Beníšku.

Ostatně, i zde by se snad dalo hovořit o zahrádce.

U Čapoše. 

Tato restaurace musí po externí stránce snad zaujmout  každého cyklistu, nebo automobilistu a nejvíce doplácí na poměrnou vzdálenost od nejhustěji obydlených částí s rušným životem. I tak, se podílí na akci Zelené pivo,.....

U Čapoše.

..... pořádá různé akce a známá je i svými Silvestry.

U České Koruny.

O krásné hospodě v nedalekém sousedství jsem se zde již zmínil. Má pravidelnou, spíše místní klientelu a doplňuje ji dnes v těsném sousedství třeba právě i  bowling a podobné aktivity, které vídáme i u dalšího obrázku.

Bowling.

Nutno však nejprve napsat, že přeskočím na trase ještě jednu důležitou hospodu z těch opravdu důležitých, kterou je Blatecká hospoda, známá také, jako U jednoručky. Ta nedávno prošla velkou rekonstrukcí, což jistě zaznamenal kdejaký kolemjdoucí, či automobilista a patří k letitým stálicím mělnického pohostinství v okolních čtvrtích.

U Ještěra.

Bývala to docela obyčejná opravna praček, ze které majitel a vinař v jedné osobě pomalými, ale stálými krůčky vybudoval z malé pivnice restauraci, která dnes nabízí svým zákazníkům speciality i příjemné venkovní posezení. Ačkoliv má ve svém okolí ještě několik menších podniků, vzpomenout bych měl i hospodu u cukrovaru, kterou  osobně nepamatuji, tak především tato, byť také takříkajíc na periferii města si získala slušný věhlas v rámci celého města.

Alabama.

Na opačném konci Rousovic, pak najdeme již poměrně dlouho komplex budov, kde kdysi stávala jen malinká a dnes už skoro snad i zapomenutá hospůdka U Havelků, se svým tanečním sálkem, ale léta už nese vlajku tohoto koutu města bar  i hotel zvaný Alabama. Zde pořádají posezení pro své zaměstnance například i některé podniky, a když jsem zmínil slovo bar, tak si člověk musí vzpomenout i na nedaleký dnes už neexistující penzion Bomi, nebo naopak ten před Lídlem ( Peklo), ale to už se dostáváme do úplně jiné třídy, kam ani v tomto povídáníčku nechci. Přeskočíme teď hospůdky, ze kterých, nebo od kterých nemám snímky. Především je to regionální sídlištní U Plocků, U Thona, ale to by člověk musel jmenovat skleník, rasovnu.... bože těch je, ani člověk neví.

Starý ( Strakův) most.

Tento jepičí pokus je tu tak trochu ze zlomyslnosti. Město u řeky a nic. Kdo by tam chodil ? Tak jinde to jde.

A zcela náhodně, se mi na závěr dostaly do hledáčku fotografie od Němého Medvěda. Ta první tak trochu propaguje právě k naší radosti otevřený regionální pivovárek Lobeč. Jinak asi každý zná cíle Medvěda představit hostům různé pivní značky, ovšem také za vyšší cenu. Dnes pivnici doplňuje i určitý jídelníček a o víkendech různé akce.

U Němého Medvěda.

Zmínit ještě musím Šatlavu, která se svojí zahrádkou i lehce zdobným interiérem a umístěním přímo na náměstí patří samozřejmě k těm nejvíce skloňovaným, a stejně tak i Pivnici U Hanze, která patří ke kultovním záležitostem, podobně, jako lehce jinak laděná Díra. Že jsem nezmínil Mydlárnu, nebo Želvu ? Ano, to je jen doklad toho, kolik malinkatých a zastrčených podničků po celém velkém městě existuje, ale chtěl jsem dodělat to hlavní náměstí, kde má člověk ty zahrádky těch některých podniků před očima, ať chce, či ne.

Je toho strašně moc. Vynechal jsem třeba Besedu, kde i z druhé strany k Aušperku také chvíli něco bylo a dokonce tam byl i sklípek. Vynechal jsem další hospůdky na Pšovce apod. Nedávno jsem zjistil, že nám i za hotelem Ludmila vyrostl také nějaký bowling ( i ten jsem někde vyfotil). Zkrátka, heren, barů, kavárniček apod. , tak toho je hodně, ale chtěl jsem vyzvednout podniky, o kterých se opravdu mluví. Taková ta místa převážně nejčastěji v centru, kam si řada lidí aspoň občas najde cestu a zdůvodní proč jde právě tam. Jinak hospod není nikdy nikde dost a lidé rádi podle možností posedí. O tom, se člověk zvlášť v sezoně přesvědčí nejen na domácím Mělníku, ale také na cestách v mnoha velkých dvorech i zahradách různých restaurací, či pivnicích některých měst, jakož četných posezení na ulicích, ale i třeba u vody. Nápaditost a možnosti jsou nevyzpytatelné.

Německá pšenice U Němého Medvěda.

A to je dnes úplně vše. Snad to někoho pobavilo, nebo získal inspiraci někde posedět.

Němý Medvěd - foto z pivovaru Podkováň.

SŠ.