sobota 15. dubna 2017

Velikonoce ve zlaté Praze již před týdnem. Naposledy vidíte orloj z Prahy, pak už jen z domova. Velká fotogalerie.




Když jsem psal nedávno článek o Autobusovém dnu PID v Letňanech, tak jsem se zmínil, že to byl jen začátek mého sobotního plánu. Má procházka historickou Prahou začíná obvykle ve stanici metra Muzeum a prvním obdivovaným objektem je Sv.Václav na koni. Za ním je letos lešení, tak to sem ani dávat nebudu.

 Nejprve jsem zašel do Jindřišské ulice, protože jedině Jindřišská věž je prakticky objektem, kde seženete  vizitku jubilující císařovny. Nyní je Marie Terezie hlavním téma časopisu History revue, což je konkurence časopisu Živá historie. Neuspěl jsem. Prý ji zrovna vyprodali a čeká se, až ji zase dodají. Neměli snad vidět, že jim dochází a doplnit ji ??!!


Obecní dům patří k nejkrásnějším budovám města.


V Celetné ulici už stály vozy pražského Auto-veteran-caru a za pár drobných ( 1 200 Kč) jste se mohli s místními taxikáři povozit po městě :-)).


Komu se nelíbí snad veteráni, tak si může vybrat  mezi červeným a černým Ferrari.


Cetek tu jsou kvanta a nejvíce různé varianty orlojů. Ale, turisté to kupují.


Na Staromáku už měli Velikonoce, tak to na focení památek ani nebylo.


Užijte si aspoň trochu velikonoční atmosféry. Vzpomínal jsem na rok 1980, když se tu prodávaly ve velkém melouny, nebo 1990, kdy jsem si tu koupil první pořádné barevné noviny s názvem USA today. Zajímalo mě tehdy, zda něco rozluštím a hlavně se mi líbila ta barevná mapa s počasím a dvěma stupnicemi teploty :-).


Orloj, to je místo, které jsem měl vždy rád.


Vždy mě fascinoval pohled na astroláb, který toho tolik ukazuje.Jak sami vidíte, tak slunce je ještě nepatrně za rovnodenností a teď se bude den prodlužovat mílovými kroky. To však tady v Praze neuvidíte, protože, jak jistě víte, tak je vše v rekonstrukci a po mé návštěvě i toto místo zahalilo lešení ( večerní zprávy).

Na orloj se ale můžete dívat z domova a bude vám ukazovat čas .... http://drifted.in/horologium-app/  Těch stran o orloji v Praze jsou kvanta a mám radost, že jsem viděl i ten v Olomouci, nebo ten pod Ještědem v trafostanici ( články). Pražský orloj je ale jen jeden.


Pak přišlo krásné setkání. Ptal jsem se Karla, kdy zase přijede k nám na Mělník, ale prý nejspíše, až zase na vinobraní :-)).


Malování, to je dar.


Víte, co znamenají sochy na Karlově mostě ?  Kdysi jsem znal pěkné odkazy na orloj i Karlův most. Teď je vše zase jiné, ale zkuste toto... http://www.praguecityline.cz/karluv-most V každém případě, toto je sousoší časem doslova aktuální.


Kdo tam chce, ten musí počítat v sobotu s davy lidí. Nedávno jsem tu ukazoval Levý Hradec, jako první sídlo Přemyslovců, kteří dali základ našemu státu. Dnes ( a po mnoho století) je toto hlavním sídlem hlav našeho státu.


Nezjišťoval jsem, co znázorňuje toto sousoší ( obrázek tento i níže), ale provedení je úchvatné.



Kampa a Čertovka. Ne ta naše :-). Tohle nevidět, to by mi bylo líto. O kus dále bývalo na říčce Čertovce ( Vždy si vzpomenu také na Chobotničky z druhého patra :-)) ještě jedno kolo, ale nějak jsem ho letos nenašel. Navíc chodím bez mapy.


Na Čertovce jezdí jedna společnost a asi i pro atraktivitu jsou její členi v námořnických uniformách černé pleti. Společnost se drží celkem pochopitelně dost dobře, je tu mnoho let, ale nikdy jsem nezjišťoval nic více.


I tohle je Čertovka na Kampě. Asi nemám ten správný názor, ale mně to připadá ohyzdné, ať si o lásce říká každý co chce. Dnes jsem mimochodem zaslechl v TV, že prý každé druhé dítě je nemanželské.


Zeď Johna Lennona stále přitahuje stovky a tisíce mladých, byť je snad už prý i trochu překreslená.


Najednou jsem si uvědomil, že tu nemám ani zvířátka, ani dívky, tak jsem aspoň rychle jeden ten auto-veteran-car s děvčaty vyfotil. Přece jen ten celkový dojem je zase jiný, než kdyby člověk fotil jenom památky.


Kampa. Prvně jsem ji viděl, jako dítě na takových kotoučcích, co se strkají do prostorové prohlížečky a snímek vidíte plasticky.


Karlův most z Kampy takto ztvárnilo už mnoho velkých fotografů. A i těch docela obyčejných lidiček z různých koutů Čech i světa :-).


Jedna z mnoha cestiček na Petřín.


Tak čekat na to, abych se podíval z rozhledny, to se mi nechtělo. Stejně se vždy najde nějaké to místo, kde toho také vidíte moc.


Petřín je postavený po vzoru Eiffelovy věže v Paříži, která mu byla předlohou.


Hvězdárna na Petříně. Kdysi mě toto místo určitým způsobem přitahovalo a sám jsem měl později hvězdářský dalekohled, ale dnes můžete na leccos koukat přes internet z domácího PC. Mimochodem, brzy ( za několik dní) zase poletí blízko nás nějaký asteroid.


Na úpatí Petřína jsem objevil také nějakou malou skalku.


A dočkal jsem se i výhledů.


Dole jsem objevil dům dvou význačných osobností ...


.... a o kus dále už zase něco natáčela Televize, jako často i u nás :-).


Vypadá to na děj z období 2. světové války ...


.... a pokud nevěříte, tak vám třeba pomůže toto vozidlo. Že to odněkud znáte ?


Zašel jsem i na Střelecký ostrov. Je odtud originální pohled na ND, ale také mě zaujala cedule, že zde dělníci prvně v Praze oslavili 1. máj.


A tady máme konečně krásné zvířátko :-).


Tak ještě jednou nádherné a naše ND s překrásnou trigou na střeše. Základní kámen byl přivezen také z Řípu, což mi připomíná, že tam brzy bude ( snad už za týden :-)) pouť. Mělník v té době dostal v roce 1888 svůj první most.


V tomto dopravním prostředku ( zde z Václavského náměstí), se mi kdysi nechala vyfotit jedna dopisovatelka z Nizozemí, tak je jasné, že důvodů k fotce bylo zase více. Celkem jsem v Praze vyfotil za sobotní odpoledne 400 fotografií, z čehož asi 113 patřilo Dni PID. Člověk jezdí většinou někam jinam, ale i matička Praha má své kouzlo.


A neříkal jsem snad, že se na Petříně najdou i bez rozhledny krásná místa k rozhledu ?
Závěrem vám přeji krásné prožívání velikonočních svátků a zachovejte Soutoku přízeň :-)).

4 komentáře:

  1. Krásně je tam tam v matičce Praze. Několik let jsem tam žila a mám tam svá oblíbená místa. Abych ji poznala, jezdívala jsem hodně tramvají nebo jinou linkou, pak jsem prostě někde vystoupila a šla pěšky a jen se dívala. Díky tomu člověk viděl i věci, kterých by si jinak moc nevšiml. Už dlouho jsem tam nebyla a díky vašim krásným fotkám mohu aspoň vzpomínat.
    Přeji klidné svátky jara, Zdenka

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za komentář. Ano, v Praze je toho k vidění mnohem více a důkazem jsou například články ,, Z Prahy do Kralup třeba pěšky a na Mělník autobusem... http://soutok.blogspot.cz/2015/01/z-prahy-do-kralup-treba-pesky-na-melnik.html
    .., kdy jsem prošel po břehu Vltavy úsek z Holešovic do Lobečku v Kralupech, nebo Divoká Šárka- krása v Praze .. http://soutok.blogspot.cz/2014/06/divoka-sarka-krasa-v-praze.html , Suchdol, kde jsem zase zdokumentoval setkání s pěším cestovatelem po Evropě Petrem Hirschem atd. Někde tu byl i skanzen Řepora.

    V Praze a v jejím okolí je toho zajisté hodně ke koukání a něco člověk vidí z auta, nebo z vlaku. Přesto všechno, když už opravdu jedu po několika letech do Prahy, tak mám nejraději tento okruh.

    V které části Prahy jste žila ? Rád také vzpomínám, jak jsem v sezoně 1985-86 jezdil s kamarádem na Letnou na ligu i na poháry, nebo zase na Markétu na největší esa ploché dráhy :-). V 90.letech jsem na ten svůj oblíbený pěší okruh centrem Prahy nepoužíval někdy ani metro a chodil jsem z Holešovic přes Hradčany a zpět ze Staromáku kolem Intercontinentálu přes Letnou zase na autobus :-)).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Praze tak různě. Nejdéle snad na Žižkově kousek od vysílače, kterému já láskyplně přezdívám žižkovská mrcha. Pak třeba i v Čimicích, kde to byl jen skok do čimického parku a do Bohnic, kde jsem se ráda toulala. Hodně se mi líbilo i v Písnici, kde to bylo blízko do Modřanské rokle. Moc ráda jsem chodívala do Hvězdy, kde jsem se toulala po všech možný cestičkách a vychutnávala si ten klid. Ráda jsem chodila po nábřežích, kdy jsem třeba vystoupila někdy za Podolím a pak šla až ke Karlovu mostu a dál v Rudolfinu. Tehdejší přítel dělal u Apolináře, kde je také hezky. Já sama pracovala v Korunní a chodit pěšky mě moc bavilo.
      Přes rok jsem pak žila ještě v Říčanech kousek od Olivovy dětské léčebny. Ty lesy tam a u Jurečku kolem rybníka jsou moc hezké. Chodila jsem tam na procházky i do Babic a blízkého okolí. Tedy pokud byl čas a já nedojížděla do práce do Prahy.
      V Praze se bylo vždy na co koukat. Jen to vidět přes ty hory turistů a aut. Já pokud jedu do Prahy, tak vystoupím u Flory,kde se dostanu kolem Labutě do centra. Pak přes Melantrichovu k orloji a dál na hrad. Pak pokud byl čas a klid, tak jsem se ráda toulala i na Vyšehradě. V době, kdy jsem dělala historický šerm, jsme tam chodili trénovat s meči a zkoušeli si i různá vystoupení. Tam to mám také moc ráda a dole bývala jedna příjemná malá hospůdka, kde dobře vařili.
      Pokud to šlo tenkrát, tak jsem chodívala hodně pěšky nebo jen kousek tramvají a zbytek zastali nohy. Ono jít ráno přes Nuselák, kdy tam jezdí minimum aut nebo se projít po Václaváku až ke Staromáku v 6h ráno, kdy město teprve vstává, je opravdu super. Hned to má jinou perspektivu a vy vidíte tohle město v jiném úhlu.

      Vymazat
    2. Moc děkuji za vyčerpávající odpověď. Vždy mě určitým způsobem fascinuje, když mi někdo vykládá, na kolika místech v životě již žil. Je to zase úplně jiný styl života, který nám zde byl dočasně propůjčen.

      Jsem rád, že jsme si tu trošku spolu o té Praze popovídali:-). Když jsem byl dítě, tak autobusy z Mělníka končily ještě na Florenci a na svoji první procházku ( ne za nákupem) do Celetné jsem šel kolem Bílé Labutě a Kotvy, kde byla vystavena tenisová salátová mísa za vítězství nad Itálií ( 1980)

      Na ten Čimický háj jsem viděl od Vltavy turistické odbočky a snad někde v Chabrech jsou dva menhiry. Díky tomu, že jsem jel občas Posázavským pacifikem do Lešan do muzea, občas podle Berounky a asi dvakrát autem přes most ve Zbraslavi, tak jsem aspoň takto něco viděl.
      Chtěl jsem vystoupat i na keltské opidum Závist, ale nakonec zůstalo jen u Vyšehradu, kam už se jezdívalo dokonce povinně se ZDŠ. Říčany znám zcela určitě také z vlaku :-), ale nevím, zda jsem přes ně jel někdy autem. Třeba v roce 2000 jsem jel do těch míst na sraz vlastníků vysílaček do Klokočné, odkud byl úchvatný rozhled.
      Berte prosím můj komentář pouze tak, že jsem se v některých lokalitách také vyskytl, ale rozhodně nechci tvrdit, že je znám. Ostatně, naše vlast je krásná celkově. Hezký zbytek Velikonoc! Už se mi to moc dobře neříká, protože ten organizmus celý život nějak pozná, že se musí zase podle něčeho zařídit :-))).

      Vymazat