Když na Blatech zaprší, stojí to za to. Nový most, Polabský mlýn a dům na Pšovce dnes v poledne. A troška romantiky.

To jsou spojovací ulice na Mělníku-Blatech v 21. století.

Potkal jsem se včera na mělnickém vlakovém nádraží s člověkem, kterého znám přes 40 let. Jarda Havel nedávno poskytl  Mělnickému deníku fotografii i materiál na článek .... http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/oprava-propojek-na-blatech-je-zatim-nejista-20170306.html

Měl radost, když jsem mu řekl, že jsem článek četl, ale trochu zalitoval, že v článku nebyly dvě fotografie, kde je krásně vidět, jak to dnes vypadá na Blatech v těch spojovacích uličkách, když tu jen trošku zaprší. Samozřejmě, že i občané této čtvrti si pochopitelně všímají, do kterých městských čtvrtí jdou investice na opravu všech komunikací, a kde se investuje jen do těch hlavnějších ulic.

Sám mi řekl, že už by mu to mohlo být prakticky jedno, protože u nich je ulice O.K. , ale rozhodně jde prý o zajímavé záběry a určitě je originální i to, že tu stále máme ve 21. století ještě ve městě takovéto prašné ulice.
A skutečně, je pravda, že neprocházím při svých toulkách Mělníkem samozřejmě všechny ulice :-), ale takovýchto míst má naše město již opravdu jen velmi málo.

Nabídl jsem mu, že fotografie z rodných Blat rád zveřejním a tímto tak činím. Díky za velmi flexibilní dodávku :-))! Jak to tady asi vypadá, když skutečně prší několik dní ?
Kdybych byl Josef Lada, tak bych tu psal, jak jsem s oblibou brouzdal, jako kluk teplými kalužemi a dělali jsme rybníčky, ale to by mi u dospěláků asi neprošlo, co :-))?

Také jsem tam potkal Martina Klihavce ( kronikáře města), který mi dal zase pěkný typ na zajímavé sledování jednoho místa. Ostatně, nějak jsem dnes cítil, že by vůbec nebylo od věci konečně letos prvně vytáhnout jízdní kolo, trochu potrénovat a v úvodu objet všechna ta veřejností  sledovaná místa.

Než však začnu s dneškem, tak se ještě vrátím k včerejšímu dni. Nedalo mi to a byl jsem asi 20 minut čistě ze zvědavosti na Vinné noci. Trošku mě svádělo tu něco pro web fotografovat, ale řekl jsem si, že tentokrát ne. Tuto aktivitu rád přenechám Mělnickému deníku, který dělá obvykle z akce hezké detailní fotky a jistě i se souhlasem dotyčných osob.

 On je ostatně rozdíl, když fotíte lidi, kteří jsou něčím zaměstnaní a do něčeho na akcích zabraní, a když fotíte především mladé lidi, kteří popochází se skleničkami s vínem v ruce, vnímají okolí a hledají přátelé. Těm se rozhodně nebude líbit, aby je někdo cizí, ze zcela neznámých důvodů fotil, a krom toho se na Vinné noci v Mělníku s vyjímkou několika málo soukromých fotografií nikdy téměř nefotí. Také proč, když tam třeba není ani žádné kulturní číslo :-)?

 Věřím, že se zejména těm mladším líbila,  Osobně  nejsem zrovna nějaký ctitel vína, ale občas si sklenku dám. Včera a dnes jsme měl doma červené  http://www.ovine.cz/web/structure/recenze-vin-33.html?do%5BloadData%5D=1&itemKey=cz_1295 , ale byly časy ,kdy jsem na oslavách pil i mělnická bílá vína.

A tak jsem dnes nejprve fotil tento šedivý klenot poblíž kruhového objezdu na Pšovce. Pokud to nevíte, tak půjde konečně k zemi. Neuvěřitelné! Hodil jsem pohledem na bývalé kino Pšovan, které je dnes asi soukromou budovou a také jsem přemítal o tom, zda se také někdy v rámci DED třeba podívám na ty třetí velké mělnické sluneční hodiny v katastru kláštera obutých augustiniánů, nebo případně na další zajímavé budovy zde.

 Naposledy jsem se sem dostal někdy v dětství, když se tu na území SOU potravinářského konalo nějaké sportovní zápolení. Stejně je zajímavé, že všude, kde se zrušily internáty a školy ( ale i dětská nemocnice v Macharově ulici), tak tam ty budovy už skoro 30 let po revoluci chátrají. Nebo se mi to zdá ? Pokud ano, tak mě opravte.

Pak už moje cesta vedla na Nový most ( Budeme mu tak říkat jménem, jak se na název v mapě sluší,co :-)?)
Jednou jsem tady dostal vynadáno, že prý docela hodnotné dokumentární fotografie degraduji neodborným textem. Udělám dotyčnému radost a komentovat to dnes  nebudu.

Časem uvidíme, co se bude dít dále.

Hned jsem zajel odtud k Polabskému mlýnu, který je ve vlastnictví pana Fialy. Ten dal tuším v loňském roce zrekonstruovat špýchar v Malém Újezdu. Špýchar dnes patří mezi hodnotné technické památky území Kokořínska  a Ralska. Které to jsou? Můžete si je například prohlédnout v Hoříně na mapě, v místě kde se odbočuje vlevo k protipovodńové zdi a dále komorám. A možná i jistě někde tady na netu:-).

Zdá se, že oproti loňskému roku je tu pochopitelně tedy setrvalý stav, protože  zemědělské práce a rekonstrukce špýcharu měly pochopitelně přednost.

Řekněte sami, není to romantický kout města ? Zde říčka Pšovka mezi klášterem a uzavřeným mostíkem u bytovek na konci Čertovské ulice.

Chtěl jsem dnes vidět Nový most i z druhé strany a naskytla se mi takováto representační pohlednice.
Při přejíždění ,, Starého, či Strakova mostu" jsem si připadal, jak za dob svých školních let :-). Raději jsem autům ve vozovce vůbec nepřekážel. Ten si tedy nyní užije. Připomínám, že v roce 2002, se rozhodovalo z důvodu vysoké hladiny Labe o jeho odstřelu, neboť voda již škrtala o mostovku a hrozilo, že se mnohatunový kolos ,,utrhne" a vydá se po rozbouřené hladině páchat obrovské škody.

Tohle se neokouká. Až se zase budete někdy vracet po krásné a předlouhé  Labské cyklotrase, tak tento obrázek uvidíte zvlášť rádi. Mimochodem, jen tady na Soutoku je vlastně popsána cyklotrasa od Drážďan až pod Mělník.

Na druhé straně mostu vlastně probíhá to samé, což jsem tak trochu tušil předem.

Prohlédněte si tedy několik obrázků, které nechám bez komentářů.

Tady ještě jeden doplním. V diskusi se říkalo, že je to čekání ve směru do města delší. Oni si s tím někteří řidiči poradili tak, že když mají kolonu před sebou ještě na dostřel, tak šlápnou na plyn a kašlou na barvu.

Zastavím se až u pěkné kapličky v Brozánkách. Je to kousek od města, a přece je to mimo všechny důležité cesty. Ještě dnes zde však najdete starou odbočnou silnici, která odtud v dobách, kdy měl Mělník jen jeden most ( do roku 1993) vedla na Cítov. Dnes po několika desítkách metrů končí.

Zvon ve zvonici nese letopočet 1947. Opravdu krásná stavba.

Moje cesta pokračovala odtud po silnici do Vrbna, navštívil jsem Zelčín, kde jsem fotil třeba i pro děti zvířátka a podle horkovodu a Vltavy jsem se vracel domů. Viděl jsem řadu pěkných věcí a zkoušel jsem zachytit i atmosféru v Zelčíně, ale to možná příště, pokud se budete chtít podívat.