Milí čtenáři, nedávno jsem tady na blogu zažil takové velmi příjemné chvíle, když aprílový článek ,,Čtyři varianty jedné z nejkrásnějších procházek v Mělníku" zaujal 1132 čtenářů. To mě motivovalo k procházce na opačnou stranu města, která však byla tak bohatá na obsah i fotografie, že jsem ji musel rozdělit do tří dílů a rychle je vydat. Toho dění je totiž na jaře moc a už klepala na dveře Řípská pouť..
A klepala až neuvěřitelnou silou. Zatímco první díl trilogie procházky ,,Mezi Mělníkem a Liběchovem" přinesl opět krásných 1024 návštěv, tak program Řípské pouti přitáhl dokonce až 2186 návštěv! Jenže, pak přišlo něco, co mi moc hlava nebere. V okamžiku, kdy jsem se dostával do fáze, kdy se veřejnost měla dozvědět, jak vypadá okraj našeho města, jaké tam jsou krásné výhledy i stavby ve vinicích, tak návštěva padla na stále slušných 334 čtenářů, ale ani na ,, mělnickém facebooku", se k našemu okolí centra města již nikdo nevyjádřil.
Opravdovým propadákem je pak třetí díl, kde jste si mohli prohlédnout liběchovský pivovar, vinárnu, všechny ty krásné stavby ve vinici odspodu a nakonec i nádherný milník, který původně odděloval od sebe tři české kraje. Ten se nejen, že nekvalifikoval ani na facebook, ale ani ho nikdo nepostrádal a má pouhých 39 návštěv.
Jsem hrdý na to, že nejsem žádnou naplaveninou, ale rodákem, který tu žije přes půl století a ačkoliv navádím často čtenáře k výletům i akcím jinam, a často kritizuji,co by se u nás dalo zlepšit, tak sami vidíte, že se dovedu těšit i z blízkého okolí. Tak mě ten nezájem poněkud zarazil :-)
Vláček právě podjel dálnici.
Akce Řípská pouť mě letos zaujala už i tím, že vše, co mě na pouť přitahuje, se letos koná v ještě příjemnou sobotu. To však platilo do doby, kdy nejen začalo strašit počasí, ale ukázalo se také, že ony kapely vystupují až v pozdním odpoledni. Rozhodl jsem se tedy pro výjezd na 15 hodinu, kdy už se to počasí i zlepšilo. Vláček Svatý Jiří jsem tentokrát fotil z pražské vyhlídky, což je svým způsobem premiéra. Sice mám jeden podobný záběr z roku 2015, ale ten jsem fotil pod Řípem na úpatí kopce.
Svatý Jiří ve Ctíněvsi. ( z Pražské vyhlídky na Řípu).
Původně jsem si myslel, že opět po dlouhé době otestuji na Řípu DAB +, kterému se moc u nás nedaří, pak se rozhlédnu současně do kraje a nakonec sejdu na pouť, kde mě nejvíce lákaly revivaly kapel Smokie a ABBA. Jenže, člověk míní a osud mění. Auto asi po roce spustilo již známou písničku, která ve vás vyvolá určité obavy pěší noční chůze k domovu, tak jsem raději vše zkrátil.
Mělník z Pražské vyhlídky.
Toto je dílo slunce a mraků.
Z Pražské vyhlídky bylo co obdivovat a radost mi udělal i příjem bavorských multiplexů 10B a 11D.... https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_DAB-Sender_in_Deutschland , které občas chodí hlavně u Chloumečku, nebo mají aspoň takový signál, že stanice zapíší do paměti přijímače.
Chata na Řípu.
Pak už následovala klasická turistická vložka přes nejvýznačnější místa Řípu.
Rotunda svatého Jiří.
Místo těžby základního kamenu pro Národní divadlo ( 10. května 1868)
Pouť shora.
Mezi Milešovkou a Kletečnou.
Ovšem, rozhled na Litoměřické vyhlídce mě zcela učaroval a velmi pozdržel. Nebylo totiž vidět doslova suprově a vše se mohlo ještě během chvilky zlepšit, což byl včerejší trend. V pozadí vidíte pásmo Krušných hor.
Buková hora ( vysílač), Sedlo a hladina Labe nedaleko Roudnice nad Labem.
O kus dále vidíte vrch Sovice z jeho vinařské strany.
Kopce mezi Ronovem a Vlhoštěm z Mělníka nevidíme ( jsme moc nízko). Je to zleva Kozel, Jedlová ( 55 km) a Vlhoště se dotýká Klíč ( 49 km) u Nového Boru.
Ta stolová hora vlevo je známý kopec Raná u Loun. Zcela vpravo pak vidíte Házmburk. Kopce Českého středohoří v popředí a za nimi hradba Krušných hor. To se moc často nevídá.
A toto je fotka asi nejcennější. Bohužel sluneční paprsky trochu zlobí, ale při zvětšení je jasně patrný ohromný kopec v Krušných horách, na kterém stojí rozhledna Klínovec ( 1244 m.n.m.) Vzdálenost 94 km.Vpravo samozřejmě poznáváme vrch Ranou.
Na tomto snímku zase vyniká kouř z jedné z elektráren u Kadaně. Zřejmě půjde díky své poloze o Prunéřov ( 72 km). Opravdu škoda těch slunečních paprsků v cestě, ale čekat na to, co se tu bude odehrávat dále již nemohu.
Teď je rotunda i krásně osvícena sluncem.
Abych nezapomněl, tak pokud se někdo zajímá o DAB+, tak Duryňsko, ani Sasko-Anthaltsko nešly a potěšila jen stanice Antenne Thuringen na 102.7 MHz v FM. Legrační byl kanál 107.7 MHz. Pokud jsem stál vpravo od rádia, tak hrál Beat z Kladna a hodil RDS. Pokud jsem stál vlevo od rádia, tak hrálo saské RSA Erzgebirge od Klínovce a také s RDS. To jsou ty legrácky, které dělají vlnám terenní překážky :-).
Dolů už téměř pospíchám. Smokie revival už hrají dobrých 30 minut a prudký sestup je nekonečný. Jen jsem byl upozorněný, že je dole vše prý obšancované, ale vždyť už je 18 hodin.
Přicházím dolů a vidím oplocený pozemek, kde se stále ještě vybírá vstupné. Koukám na hodinky a uvědomuji si, že chci hlavně dojet v pohodě domů. Kdyby bylo 16 hodin, tak člověk tu pajdu dá, ale abych stál nervozní pod pódiem a za 20, či 45 minut jsem si vzpomněl, že už raději pojedu, tak na to jsem neměl. Pohoda je základ všeho.
a tak jsem aspoň udělal několik záběrů jenom tak na zcela originální oplocení celého objektu, které tu nikdy takto nebylo.
K vrtulníkům se však dalo jít a mně stejně nezbývalo, než celý kopec projít proti směru hodinových ručiček. Kolem celého Řípu totiž vede cesta.
Tak, a to je ze Řípské 2017 vše. Když se daří, tak se daří !! Aspoň, že jsem viděl ty Krušné hory, což je v tomto ročním období velká vzácnost. A pokud se smůla protrhne, tak si snad dnes přivezu z Prahy konečně tu Marii Terezii. To by v tom byl čert :-)). Hezký zbytek víkendu a úspěšný start do nového týdne, který zakončí jedna důležitá akce v Mělníku a druhá v Brandýse.
Obrázky z pouti budou asi v Litoměřickém deníku .. http://litomericky.denik.cz/
Žádné komentáře:
Okomentovat