pondělí 25. prosince 2023

O Labi a povodních 1. Co je na Mělníku při jakém stavu vodočtu zatopené ?


Milí čtenáři, včera jsem poněkud neplánovaně katapultoval aktualizací významný článek z roku 2012 ( 2. díl dvoudílného seriálu) do roku 2023. Situace se má nyní však tak, že je tento článek opět aktuální, a aby tedy byly oba díly u sebe, tak se o to nyní pokusím. Navíc právě tento první díl pojednává o tom, co je u nás při jakém stavu vodočtu jak zatopené a vychází z osobních pozorování různých místních povodní. Mělník má již mobilní protipovodňovou stěnu, která se v těchto chvílích právě staví ( 25.12.2023) a Soutok má z dnešního dne plno fotografií i videí, ale to vše musím aktuálně zpracovat.

 Pojďme tedy nyní na článek sice 12 let starý, ale prakticky učebnicový. Data by měla sedět při všech povodních. Pravdou však je, že dnes díky možnosti postavení protipovodňové stěny a stabilní hráze ve čtvrti Mělník - Mlazice, se stávají informace o vyšších hodnotách vodočtu již historií, kterou si jistě se zájmem přečtou ti, kteří chtějí vědět více.

Článek z roku 2012 doplněný o odkaz na povodeň z roku 2002 :

Tak se stále častěji píše a hovoří o tom, jak to bude strašné, až zase na horách začne tát sníh, anebo dojde dokonce k nějaké meteorologicky nepříznivé situaci. Co si budeme povídat, povodeň přichází téměř každý rok a vždy samozřejmě přitáhne pozornost šíré veřejnosti. Nejinak je tomu i letos, a tak mě tak napadá, že by se docela hodilo sáhnout trošku do archivu a připomenout si obrazem třeba tu loňskou povodeň, která nám 15. ledna předvedla takovou tu klasickou paseku pod Mělníkem, ale přece jen byla o něco výše, než mnohdy jindy, jak sami uvidíte.

  O Labi a povodních se dá napsat leccos a také bylo mnohé již publikováno. Skoro se chce říci, že by vlastně mnohdy stačila jen sada fotografií. Na druhou stranu nutno říci, že fotografie bez komentáře také nejsou tím pravým ořechovým, a proč třeba diváka neseznámit s nějakými informacemi. Zrovna teď jsem si přečetl na netu, že Labe pod Mělníkem má 344 cm a nyní z lehka voda opadá. Tyto informace se dozvíte na http://www.pla.cz/portal/sap/cz/index.htm. Což si dnes tak říci něco o mělnické říční hladině a jejím měření, co říkáte ?

 
Aby mohly po řece plout lodi, musí mít hladina stav alespoň 220 cm, neboť nejtěžší nákladní lodi mají ponor 180 cm, a tak stav na vodočtu 220 cm je označován, jako spodní hladina pro plavbu. Za běžný stav je považována hladina 250 cm ode dna, což je stav, který nejvíce celoročně přetrvává zde na řece pod naším městem. Za vrchní hranici normálu lze považovat výšku vodního sloupce 3 metry. Pokud vodočet u starého mostu vykáže 325 cm, je u veslařského klubu hladina již zároveň s promenádní cestou.

 Při 400 cm už se můžete s procházkou mezi veslařským klubem a starými lázněmi ( pod zahrádkářskou kolonií na Polabí) rozloučit, neboť je řeka na mělnickém břehu sice ještě v korytě, ale některá místa již zaplavila. Stav 400 cm je označován u nás římskou číslicí jedna a znamená stav bdělosti. Samozřejmě, že tento stav platí jen na konkrétní řece pro konkrétní místo.

 
Při stavu 500 cm se vyhlašuje II. ( druhý) stupeň, což značí pohotovost, a pokud byste se vydali pěšky z parku na Polabí tou uličkou dolů ke starým lázním, tak vězte, že hladina řeky bude dosahovat k patě té spodní chaty, co tam stojí. V Rybářích se to projeví tak, že z těch schodů, které vedou dolu k řece k pramicím, které tu dlouho pobývaly, se ukáže již jen 7 schodů.

Stav 550 cm znamená na Mělníku III ( trojku) ohrožení. Stav 600 cm poznáme podle toho, že část níže zmíněmé chaty je již zaplavena a voda sahá nyní do míst, která nyní hůře identifikuji, ale býval tam před stavbou nových schodů ( budováno loni) takový velký schod. V Rybářích koukají nad vodou již pouhé dva schody. Řeka se rozlila až k Hořínu a zatopena je Mrkvice, Oupor a cedule s kilometráží ( 839 km) ční těsně nad hladinu.

Při 650 cm je zaplavený poslední most přes říčku Pšovku u bytovky v Nůšařské ulici na Pšovce a pozemek ke kostelu Sv. Vavřince. Výška 680 cm, to už je místo, kde se v Rybářích vchází do té bytovky u řeky. K veslařskému klubu lze jít už jen ze staré silnice po schodech a ta zíďka v Rybářích, co lemuje příjezdovou silnici, tak ta ční pouhých 30 cm nad hladinu. Cedule na Oupoře ( kilometráž) jsou již pod vodou.

Poslední údaj zde mám z roku 2006, kdy hladina vystoupala na 730 cm a v Rybářích koukalo odhadem 2-5 cm výše zmíněné zíďky. Ale, to už je relativně novověk. V roce 2002 vystoupala hladina pod Mělníkem na historickou hranici 1035 cm a záznamy o její výši najdete minimálně na čtyřech místech. Na Hadíku, na starém mostě v Rybářích, na starém mostě u brozánecké strany, v Hoříně na jednom stavení na cestě ke komorám.

  Tehdy hrozilo starému mostu dokonce odstřelení, neboť hladina se již dotýkala samotného mostu ve výši pojízdné části a hrozilo jeho stržení. Takový urvaný kolos mohl samozřejmě přinést nedozírné následky. Však bylo již slyšet nárazy hladiny do něj až u samotného zámku. Naštěstí pro nás se příroda v poslední chvíli umoudřila. V Ústí kulminovalo Labe v roce 2006 na 884 cm a v roce 2002 na 1145 cm.


Příště dáme zase nějaké fotografie a povíme si o řece pod Mělníkem zase něco jiného.
 
Pro rádio Soutok připravil Standa Švec.

2 komentáře:

  1. Z patnácetého ledna letošního roku? Nemělo to být lonského? Nebydlím na Mělníku už dva roky tak jsem ted trochu mimo. Díky za vysvětlení.

    OdpovědětVymazat
  2. Nejinak je tomu i letos, a tak mě tak napadá, že by se docela hodilo sáhnout trošku do archivu a připomenout si obrazem třeba tu loňskou povodeň, která nám 15. ledna předvedla takovou tu klasickou paseku pod Mělníkem, ale přece jen byla o něco výše, než mnohdy jindy, jak sami uvidíte.

    Ale, já píšu, že šlo o 15. leden 2011 ( loňskou povodeň obrazem).

    OdpovědětVymazat