Když mi přišlo nedávno v e-mailu vánoční přání z RMM, tak mě tak napadlo zajímavé téma. Víte, jak dlouho se objevují informace z mělnického muzea RMM ( Regionální mělnické muzeum) na webu Soutoku ? Abych to zjistil, tak jsem musel probírat postupně jednotlivé měsíce od toho památného 11. listopadu 2011, kdy vznikl Soutok, protože v tomto případě už vyhledavač pomocných slov nepomůže.
Bylo to v září, tedy 30.9. 2013 s programem na říjen, když jsem ještě přemýšlel, jaký že mám dát obrázek na úvodní fotku informačního článku. Jak vidíte, tak první byla tato mochomůrka.
https://soutok.blogspot.com/2013/09/regionalni-muzeum-program-na-mesic-rijen.html
Od té doby jsem celkem pravidelně zařazoval programy RMM, které mi chodily v e-mailu a ani si nepamatuji, jak si do mé elektronické schránky našlo vůbec RMM cestu :-). Totéž totiž již nemohu říci o žádných jiných stránkách. Takové informace z výstaviště v Lysé nad Labem, nebo z dění ve Mšeně jsem si prostě různě zpracovával sám, zatímco z RMM mi materiály přicházely.
Dlouho nebyla technika tak daleko, abych mohl zaslaný text pouze zkopírovat. Zprvu jsem článek dělil do různých tematických odstavců, zvýrazňoval dle mého názoru důležité informace výraznějším písmem a vkládal mezi odstavce zaslané fotografie. Potom jsem však zatoužil dát informacím z muzea jednotný úvodní obrázek a častěji jsem užíval zkratku RMM, která dle mého názoru již měla být zkratkou vžitou v povědomí lidí.
K úvodnímu jednotnému obrázku tedy došlo prvně zřejmě 29. ledna 2014.
https://soutok.blogspot.com/2014/01/regionalni-muzeum-melnik-v-mesici-unoru.html
Jenže mi v obrázku chyběl určitý jas, působil trošku šedivě, a tak jsem nafotil později dvě fotografie, kdy jsem použil buď zase jenom fotografii RMM, nebo i s přilehlým kostelem Čtrnácti svatých pomocníků
To však již pomalu přicházela doba různých FB a elektronická propagace RMM přešla ze Soutoku i z Mělníčku.cz také jinam. I tak jsem se nikdy nemohl zbavit dojmu, že není snad v našem městě jiné organizace, která by měla tak perfektně propracovaný systém propagandy. Vždyť si stačí přečíst jenom některé články na Soutoku, kde se dozvídáte i o zklamání občanů města, že jim něco uteklo.
Namátkou vzpomenu třeba loď Beskydy, kde probíhala obrovská putovní výstava v různých městech mapující rozvoj budování vodních cest u nás. Vůbec bych nevěřil, za jak krátkou dobu od té chvíle nám vyrostou na laterálním kanálu úžasné mosty, a že naše historické komory v Hoříně nabydou neuvěřitelné technické funkce. Jen se nám další rozvoj lodní dopravy zase někde zasekl.
Pak si lidé kolem mě také často stěžovali, že to nebylo zejména v případě prvního ročníku novodobého Mělnického okruhu moc propagované a smůlou těchto podniků byl i fakt, že kolem neustále bylo něco jinak, než mělo být, což platí v podstatě jak pro poslední oslavu 101 let motorsportu na Mělníku, tak i pro poslední červnovou veteránskou jízdu z mělnického kempu. Nelze si myslet, že lidé budou chodit na nějaké zájmové weby. Ti jsou moc pohodlní, mají plno všelijakých zájmů a nejraději mají vše na jednom místě. Navíc je třeba vidět i to, že vždy převládají ti, které baví více věcí, než specialistů na jedno hobby a tato většina dělá tu pravou kulisu všeho.
Ale, vraťme se k RMM, které má propagaci dle mého názoru snad nejlepší v celém městě. Sice nejsem osobně zrovna správný příklad potenciálního návštěvníka a s vyjímkou středověkých sklepů mám případné sklony k akcím spíše externím, či outdoorovým, ale ona je to vlastně také taková nekonečná příprava ,,divadelních představení "pro návštěvníky. To vše máte možnost vidět právě třeba tady na Soutoku na těch fotografiích. Není to jen vlastní příprava jednotlivých výstav, mechanické ukončení výstav, jednání s potenciálními vystavovateli, příprava vernisáží, komunikování se školami i vlastní projekty pro školy, ale jak jistě tušíte, tak je to i plno akcí mimo vlastní RMM v přírodě atd.
Stalo se tak nějak rituálem každého roku kolem Vánoc, že se vám zaměstnanci , či spíše převážně zaměstnankyně RMM rádi ukáží, rádi vám poděkují za návštěvy na výstavách v daném roce, mně a jiným za jejich propagaci a vůbec je to v této době, kdy už nás má většina lidí větší volno takové milé. A myslím si, že je to nyní zvlášť milé, protože jinak to mediální dění kolem nás díky určitým společensky otevřeným věcem i nejistotám příjemné zrovna není.
Dovoluji si tedy přání zaměstnanců propagátorům i potenciálním návštěvníkům RMM zveřejnit, protože to považuji za kladnou věc a snad to udělá radost i potenciálním třeba jen náhodným čtenářkám Soutoku, které se tu i pravděpodobně najdou a může se jim líbit i článek.
Teď už přichází řada na Soutok a čili na mě. Zažil jsem před 30 lety takovou zvláštní příhodu. Jakási mladá novinářka si jednou všimla, že uprostřed jedné obce stojí dům, kde se nachází tehdy ještě nerozšířený satelit a možná, že už i vysoký stožár s anténou na CB pásmo. Napadlo ji, že by mohla pro deník Bohemia zkusit napsat nějaký článek o trávení času typického venkovského důchodce.
Hrozně se tomu tehdy rodiče smáli, protože typičtí tamní důchodci tehdy žili úplně jinak a rozhodně je nezajímali nějaké německé satelitní programy, nebo dokonce občanská radiostanice. To byly vyjímky v rámcích okresu, které po vysílačkách komunikovali. Co vlastně tenkrát ona mladá novinářka napsala, tak to ani nevím. Za pěkných pár let, když míval Soutok denně i stovky čtenářů a nebyly žádná FB, tak mě jednou tak napadlo, co bych takové novinářce asi říkal já, kdyby se objevila.
Proč to dělám ? Vím to vůbec ? Možná víra v prospěšnost, přínos nových myšlenek, nebo snad možnost ovlivnění života kolem sebe ? Člověka ve středních letech napadne leccos. Možná jen, že mě to prostě momentálně baví, občas je to příjemné i do nevlídných dní a samozřejmě těší, když na počítadle vidím nějakou sledovanost. Navíc je to určitá práce, a když vás něco baví, tak je to vlastně určitým způsobem zdravé. Je někdy těžké najít témata a ne vždy je člověk plný energie a nápadů. Jednou mi Martin Klihavec vyprávěl o nějakém setkání v době covidu-19 s nějakou novinářkou. Prý si postěžovala, že nemá vůbec nápad o čem by mohla psát.
Mimochodem, byla to doba, kdy zrovna Martin pod hlavičkou MOOS přišel s nápadem nějaké stolní hry pro děti, jenž byla zároveň naučná, týkala se Mělníka, sám ji vymyslel, a kterou jsem tu také pomáhal propagovat. Zdůrazňovali jsme, že je to zvlášť pro mladé rodiny s malými dětmi není zrovna lehká doba. Hra je možná ještě dnes k sehnání v TIC. Tehdy se ani nesmělo kvůli covidu-19 bez povolení opustit katastr své obce ( města) a lidé chodili jen do blízkého lesa.
Tomu dnes už snad ani nikdo neuvěří a přílišná slepota i oddanost nařízením EU srazila jedné vládě při volbách vaz. Já si tenkrát schválně zašel k milníku a prvně jsem si v životě u něj řekl : ,, Dál dnes oficiálně nemůžeš, když se nechceš vystavovat případnému problému." Lidé, kteří dojížděli někam jinam za prací, nebo jeli k lékaři, tak měli potvrzení. Neuvěřitelné dnes o tom psát. Ale, pojďme zpět.
Ať člověk chce, nebo ne, tak v okamžiku, kdy vás můžou číst jiní lidé, tak jste tak trochu exhibicionisty. Někdo to bere, jak to přijde, jiný se snaží být v médiích i za cenu skandálů a stačí si vzpomenout na dávnou soutěž mladých pěveckých talentů. Já to dnes nechávám osudu a nejsem z těch, co by se u něčeho fotili a dávali to do článků. Ono je to snad i jistější. A tak vám dnes opět dám vánoční přáníčko a ani nebude nové.
Žádné komentáře:
Okomentovat