O Labi a povodních 2.

Posledně jsme se věnovali proměnám vodočtu na řece Labi pod Mělníkem, ke kterým dochází obvykle ve spojitosti s povodněmi. Řekněme si nyní o Labi nějaká standartní data, a pak si povíme věci nikde nepublikované. Řeka má od pramene v Krkonoších až po ústí do Severního moře délku 1 154 km a patří k nejdelším v Evropě. Pramení na Labské louce ve výšce 1 386 m.n.m. pouhých asi 500 metrů od hranice s Polskem. K jejímu prameni se každoročně vypravují tisíce návštěvníků z míst žijících na jejím břehu, ale i odjinud. Není divu. V blízkosti pramenu se totiž nachází stěna s 26 znaky českých i německých největších měst na jejím břehu až do Hamburku, které byly později doplněny o další dva znaky dvou měst ležících na jejím levém břehu již mezi přístavním Hamburkem a Severním mořem. A tak dnešní výletník již ví, že Labe se vlévá do Severního moře u městečka Cuxhaven. Během svého toku přijímá celou řadu říček i řek a mění i šíři a hloubku svého koryta.
Na středním úseku od Kolína po Mělník má Labe v průměru z jednoho břehu na druhý cca 50-80 metrů. Této části řeky se u nás také dříve někdy říkávalo Malé Labe, zatímco od soutoku s Vltavou prostě už Labe. Jak k tomu došlo? Existuje knížka, které se říká kilometráž řek ( pro daný stát), kterou užívají zejména vodáci, kteří třeba o dovolenou jezdí splout některé naše vyhlášené vodácké řeky (Lužnice,Sázava,Otava,Vltava,Ohře apod.). A tak zejména vodáci vědí, že každá řeka má svoji kilometrážní nulu v místě, kde se vlévá do jiné řeky a až k prameni se jí kilometry přičítají. V kilometráži jsou pak zaneseny podobně jako v autobusovém či vlakovém řádu všechny mosty, města, vesnice, jezy, komory, vodní díla, ale i možnosti ubytování, případně pamětihodnosti a samozřejmě možnost stravování a další dopravy ( železniční stanice, autobus).
Mělník býval ještě nedávno takovým vyjímečným místem a určitým způsobem je i nyní, pokud jde o řeku Labe a Vltavu. Všude totiž platí, že kratší řeka se vlévá do delší řeky, a když se hledá pramen nějaké řeky, která vzniká i z více potůčků, tak se postupuje stejným stylem. Známá je ve světě zejména akce našich vědců, kterým se relativně nedávno podařilo objevit jako prvním na světě skutečný pramen Amazonky ( nejdelší vodní zdrojnice), která vzniká soutokem pěti potůčků.
Kdyby totiž bylo Labe splavné už od pramene a měli bychom možnost se po něm ihned vydat, nebo pokud bychom měli možnost jít stále podle něj, pak vězte, že na Mělníku byste měli za sebou úctyhodných 250 kilometrů. Nesmíme zapomenout, že jenom než doteče z Krkonoš téměř jižním až jihovýchodním směrem do Hradce a Pardubic, už to je pěkná štreka. Jenže naše národní řeka Vltava, jejíž hlavní pramen ( Teplá Vltava) pramení nedaleko naší nejvýše položené obce Kvilda na Šumavě ( proslavená největšími mrazy) to má pod Mělník přes Lipno a České Budějovice i se zákrutou do Kralup nad Vltavou dobrých 430 kilometrů. Znamená to, že se vlastně Labe vlévá do Vltavy, ale nakonec zvítězilo ve světě zřejmě to, že už od pradávna od času Keltů, se zkrátka řece pramenící v Krkonoších a tekoucí pod Mělníkem do Severního moře říkalo vždy Labe. A také bylo rozhodnuto, že tato řeka bude mít svoji československou kilometrážní nulu pod Mělníkem na soutoku s Vltavou ( vlastně společná nula pro obě řeky) a na obě strany ( k prameni i ke státní hranici s Německem) se budou kilometry přičítat. A tak naše Labe na kilometru 109.3 opouštělo u Hřenska republiku a odtud už platila kilometráž saská.
Dříve jste tedy mohli při procházkách po promenádní cestě pod Mělníkem kolem cukrovaru a Hadíku do Kel zahlédnout na protější straně řeky cedule s údaji po půl kilometru (0... 0.5... 1... 1.5... 2 atd.), které sloužily říční dopravě. Od 1.1. 2009 došlo k jednotnému mezinárodnímu přečíslování řeky Labe, a tak nesou cedulky na druhé straně řeky již jiné hodnoty. Je to možná i víc pro romantiky. Nula je nyní kdesi v ústí severního moře a naše hranice s Německem u Hřenska nese hodnotu 726.6 km. Nejblíže soutoku pod Mělníkem máme na tabulce 838,5 km a v rovinách Nymburka či Poděbrad již číslo přesahuje 900.
Zajímavé je i sledování šíře této řeky. Jak jsem již napsal výše, bývá Labe široké od Kolína až po Mělník v průměru 50-80 metrů, ale od spojení s Vltavou už vytváří různé rekordy. Zatímco u cukrovaru je to na druhý břeh pouhých 60 metrů, pod starým mostem je z jednoho břehu na druhý již 140 metrů i více. Za opravdovým rekordem se však musíme vypravit k Dolním Beřkovicím, Vězte, že když jedete vlakem směrem do Litoměřic, tak v místě, kde se prvně v Mělníku - Mlazicích přiblíží železnice k řece, je to na druhý břeh řeky k zámku v Dolních Beřkovicích 225 metrů po vodní ploše. Do takové šíře se u nás řeka rozlévá již jen nedaleko obce Račice u Štětí a nedaleko komor České Kopisty ( 244 metrů) u Litoměřic. Mimochodem, celý komplex i s komorami má v Českých Kopistech šíři 390 metrů. Dále se samozřejmě zařízne do masívu Českého Středohoří v bráně Porta Bohemia a hned za ní přichází obrovské překvapení.

https://soutok.blogspot.com/2016/05/labska-cyklotrasa-c2-nedelni-etapou-od.html

Na říčním kilometru 778.1 u obce Libochovany na Litoměřicku, se dočasně rozestoupí břehy od sebe na hodnotu 320 metrů. Je to nejširší místo u nás a není daleko od hodnot z Dolního Saska, kde směřuje k Hamburku. Pak se Labe opět zařízne do užšího kaňonu a na 150 metrů se opět nesměle roztáhne až v saských Drážďanech. Mimochodem, v Pirně si už opět budete nějaký čas připadat, jako někde mezi Mělníkem a městem Neratovice.

 Dále jsem veletok sledoval již jen v mapách. Podle všeho se jeho šíře již dále nijak výrazně nemění. Teprve těsně před Hamburkem se roztáhne na 300-500 metrů a odtud následuje z přístavu mořská delta dlouhá ještě tuším 150-200 km, které se říká také odborně estuár a její šíře se zvyšuje od počátečních 2.5 km až po těch 17 kilometrů šíře, kdy definitivně mizí pravý labský břeh a vody řeky končí v Severním moři.

Pro rádio Soutok napsal Standa Švec.