neděle 26. února 2023

Samoodečty energií mohou být pro občany nepříjemnou záležitostí. Povídání o tom, jak nás pomalu pohltila samoobslužnost a přinesla i občasné starosti.

 




Napadlo vás někdy, co vše si už v životě zařizujeme pomocí automatů a digitalizace sami v rámci úspory osobního volného času ?

Je toho tolik, že je prakticky nemožné toto vyjmenovat a třeba to i časově zařadit, ale nedávný zážitek mě přivedl k tomuto téma. Vždyť už jenom matně si pamatuji chvíle, kdy řidič  osobního vozu  předal otevřeným okýnkem obsluze benzinové stanice klíčky svého vozu a obvykle vyslovil slova: ,,Dobrý den. Plnou". To se brzy změnilo do dnešní podoby a mnoho let se snad ani nic nového ve veřejné samoobslužnosti nedělo.

S tím dalším nám může pomoci film Zdeňka Svěráka s názvem Vratné láhve. Na jedné straně úbytek části práce prodávajícího, někde přímo konec určené odběrové služby ( film) a zároveň první  automatizace, která snad ani nedoznala mnoha změn. Pak už je tu celá řada služeb, která začínala snad  v telefonních automatech a úschovnách zavazadel, ale snad tím nejdůležitějším jsou bankomaty pro kontrolu a výdej finanční hotovosti.

To už jsme se prakticky dostali do období, kdy si objednáváme věci a služby po internetu, kde je také mnozí hned platíme a dostali jsme se do fáze, kdy ani zde nám je nemusí vydávat jakási obsluha, ale vybereme si je na základě zaslaného kódu po telefonní SMS z určité schránky, která se může nacházet na jakémkoliv místě.

Až potud by se dalo hovořit o určitých výhodách a ti konzervativnější, starší, nebo ti, kterým už  snad moc neslouží oči, nebo nejsou zvyklí používat počítače, či jsou  doslova otrávení tou spoustou dotazů, či návodů, tak mají pořád ještě možnost toto řešit takříkajíc lidově  z očí do očí, nebo věc zakoupí přímo vystavenou v obchodě. Ostatně, dovolím si malou odbočku. Ukazuje se, že občan nakupující v obchodě si kolikrát koupí navíc i na zkoušku vystavené věci, které tam zahlédne, zatímco objednávka po internetu žádá konkrétní zboží a nerozptyluje mysl.

Zákazník si tak jistě uvědomí, co má  jaké své výhody i nevýhody. Ale, to jsem odbočil. Pořád je dobré, když je více možností. Jenže se poslední dobou s námi snaží elektronicky komunikovat i různé organizace,  které používají mediálních pokrokových slov, jako je zjednodušení a digitalizace, která jsou výhodná především pro ně, ale vás stojí minimálně trošku času. V nejlepším případě. Trošku to připomíná onen incident ze supermarketu, kde dnes máte samoobslužné pokladny, které jsou výhodné pro ty, kteří mají opravdu jen několik věcí a jsou na danou místní rychlou pokladnu častým užíváním zvyklí, ale většina lidí  má stejně toho zboží  vždy více, nezvládá to, potřebuje nápovědu radící prodavačky, která je tu pro tento účel a ještě zdržují ostatní nakupující.

Opravdu se takové sporné místo na úkor jedné klasické pokladny s nutností  stejného zaměstnance vyplatí? V každém případě si ne každý zákazník na takovou službu troufne a nemá ani radost z nějakého poučování prodavačkou. Toto dnes bohužel hrozí už i v našich soukromých domácnostech, kde by měl člověk  duševně relaxovat, a ne ještě řešit zcela zbytečné problémy.

Ano, mnohdy zbytečné problémy, jejichž řešení si u starých lidí neumím vůbec představit, pokud nepožádají nějakého souseda. Prosím, žijeme dnes v době chytrých mobilních telefonů, kdy jsou tato zařízení schopná bezpečně a bez přehlédnutí zaznamenat určité údaje, které průměrně inteligentní pracující člověk dokáže dešifrovat a odeslat, jako přílohu odpovědi na zaslaný e-mail. V nepřístupných prostorách, se opravdu střetávají dvě možnosti, kde jednou z nich je možnost návštěvy pracovníkem ve stanovené rozumné časové lhůtě a druhou je výše zmíněný samoodečet, kdy reagujete prostou jednoduchou odpovědí na e-mail.

Ale, co s prostory, které jsou ve své podstatě přístupné komukoliv, kdykoliv, a kde není problém pro každého si třeba  zjistit to, co potřebuje, natož jednou v roce pro nějakého firemního zaměstnance, i kdyby si měl někde zazvonit ? Pokud by se snad jednalo o stejný postup, jaký jsem uvedl výše, tak by mnohý člověk ještě snad přimhouřil oko, ale  místo toho na vás z e-mailu vykoukne několik možností, které vás zavedou do různých vyplňovacích formulářů . Po několika kliknutích zjistíte, že vyplňujete něco, co by se dalo přirovnat k žádosti o pas.

Je to sice jen jedna  citlivější osobní informace, ale na sdělování osobních dat jsou lidé hodně hákliví, pokud snad nekandidují do nějakého zastupitelstva, nebo nejde o médii zjištěnou a se souhlasem autora uvedenou informaci. Dokonce to u mnoha jedinců při práci na počítači vede k tomu, že stránku ihned opouští, pokud nejde bohužel o věci, které musí absolvovat.

Asi bych tu dnes o tomto téma nepsal, kdyby nakonec vše klaplo jak má, ale tím je právě ta digitalizace nebezpečná, že se to nemusí dařit k něčemu přihlásit na základě nějakého netušeného problému a zákazníkovi to dá po všech stránkách pěkně zabrat. Nejprve zkusíte všechny možnosti, což je znovu plno zadávání různých i číselných  informací, kdy i kursor PC, nebo mobilu  někdy stávkuje, pak hledáte kontaktní telefon, který je nadepsaný jinými záležitostmi a jen v pracovní době, abyste nakonec našli malinkou  a téměř nenápadnou informační adresu.

Jsem zvyklý psát kamkoliv a kdykoliv, protože tím může člověk jenom získat. K mé radosti přichází potvrzující zpráva, která mi oznamuje, že z důvodu zvýšeného počtu požadavků tu bude snaha se mi ozvat do pěti pracovních dní. Nepochybuji, že se nakonec jistě vše vyřeší, i kdybych měl jít ve svém volném čase na kontaktní místo a zádrhel by byl v nějaké banalitě, nebo prostě technického rázu, ale Soutok je magazín, který se prostě zabývá vším, co může obyčejné lidi potkat, a co je nějakou výzvou k zamyšlení.

Jsme pestrou vrstvou obyvatelstva a dokonce znám lidi, kteří prohlíží PC jednou týdně, nebo když potřebují objednat pension někde na dovolené, nebo jen honí informace na malé obrazovce mobilu a fakt nemají ani tablet :-). Nedopusť, aby nám naše zařízení takzvaně kleklo, ač společnost počítá s tím, že už máme každý za své i chytré mobilní telefony, tak se nějak přizpůsobíme. To vše se zřejmě změní, a když ne tradičním novým zákonem, tak to lidi donutí stejně tak, jako ještě nedávno injekce proti covidu-19 při touze vycestování do zahraničí, ale zarážející je, že na místo různých služeb to je nakonec občan, kdo si musí ve svém zájmu najít chvilku v osobním volnu a v případě nutnosti jít osobně někam řešit něco, k čemu by vůbec nemuselo dojít.

 Inu, snad už každý aspoň jednou zažil v životě situaci, kdy byl kvůli někomu doma a stejně si musel někam zajít, protože dotyčná služba byla moc rychlá, nebo si to trošku ulehčila nějakou výmluvou. Však je v zájmu občana si něco převzít, nebo si někoho ohlídat. Zatím to vypadá, jako malichernosti, ale těmi vše začíná.

Pohodový vstup do přelomového týdne.





Žádné komentáře:

Okomentovat