Tak stanuli na Nedvězí turisté v lednu 2020.
Vzpomínáte si ještě, jak jsme četli v médiích před necelými dvěma roky o tom, jaké to je vůbec onemocnět covidem-19 ? Byl tam například příběh mladíka, který popisoval nemoc s průběhem, na jaký nejsme vůbec zvyklí. Místo toho, aby bylo člověku od okamžiku zahájení léčby již jen lépe, tak přicházely vlny, kdy mu bylo náhle hůře a léčba byla taková, jako na houpačce. Nepoznaným bonusem do té doby pak byla dlouhodobá ztráta chuti některých jedinců.
Tehdy jsme opravdu mnozí dodržovali různá nařízení a doslova jsme viseli u webového portálu www.seznam.cz a často naladěné ČT24. Jenže, jak šel čas, tak si asi každý začal utvářet své názory na virus a přes všechny mediální společenské spory, jsme se stejně všichni většinově shodli na faktu, že ohrožení jsou nejvíce lidé, kteří jsou nějak jinak ještě nemocní a samozřejmě i ti staří s již slabší imunitou.
Situace se však výrazně změnila ve chvíli, kdy se začalo vyprávět o tzv. omikronu. Sice jde údajně o variantu, která se šíří mnohem rychleji, ale zdá se, že na životě nás neohrožuje. Konečně, tady se dozvíte, že plíce vlastně prý vůbec nenapadá ....
Jak to asi mohlo dopadnout ? Podle věty, kterou známe všichni již ze ,, základní školy" Ta říká, že ,, když nejde o život, tak jde o ..... :-)." Jinými slovy jsme polevili mnozí v ostražitosti.
Je sice pravda, že za mělnický zámek přijdu kdykoliv a za čímkoliv, ale v sobotu 22. ledna jsem se přišel kochat slunným počasím a docela slušnými výhledy do kraje. Docela mi i chvíli trvalo, než jsem si uvědomil, že při teplotách od 0-15 °C se nejvíce daří různým chřipkám. Všude plno lidí, zejména z Prahy, a tak asi opravdu platí, že ten omikron si najde snad vážně každého.
V loňském roce se Zimní přechod vrchu Nedvězí udál neobvyklým způsobem. Zájemci se po vlastní ose dopravili,, do blízkosti vrchu", pěšky jej přešli a zase se nějak sami dopravili domů. Letos jde opět o tradiční akci všech tří KČT okresu tak, jak ji známe, naposled třeba právě z roku 2020.
Mně nezbývá z tohoto místa nic jiného, než všem účastníkům ročníku 2022 popřát krásný zážitek. Šel jsem pochod již mnohokrát, vždy jsem byl nadšený a vždy šlo o jednu obrovskou fantastickou partu lidí, která potkala i stejně fantastické party z jiných autobusů. O tom, že nejde jen o prázdné tlachání snad svědčí mnohé články zde, za jejichž obsah velmi děkuji například i panu Kalistovi, nebo panu Bradáčovi z Neratovic, jejichž jména tahám pouze ze své hlavy.
Zdravím tedy tímto všechny přátele a snad vám mnohým zde udělají radost některé fotografie ze soboty 22. ledna.
Představte si, že ti vzdálenější návštěvníci byli doslova v transu a jenom říkali : ,, Tohle tady schováváte před světem ? Vždyť to nikde nemají." A protože jsem několik podzemí u nás viděl, tak vím, že nejen to, co je pod Palackého ulicí, tak to je opravdu poklad. Nu nic.
Na Mělník se tedy jezdí hlavně za výhledem. My si to občas ani neuvědomujeme a nevážíme si toho, nebo mi spousta přátel říká, že si někam vyjeli pryč, ale právě ty davy lidí především z Prahy, kteří sem v tomto období přijedou jen proto, aby se rozhlédly od zámku do kraje, tak jsou té vyjímečnosti zářivým důkazem. A že je tam od Hradu, z Petřína, či jiných kopečků v okolí co obdivovat.
To potvrdit nemohu, ale nikdy nezapomenu, jak jsem v ochozu relativně nedávno ( 3 roky ?) začal ladit rádio ( DAB+) a přístroj mě pod vlivem nějakých frekvenčních signálů z meteostanice přestal poslouchat a já ho nemohl ani vypnout :-). Jinak je základna meteostanice poměrně zarostlá, je tu restaurace i kiosek s určitými pěknými výhledy, ale i tak jsem dole v porostu trošku bavorského signálu také objevil.
Mimochodem, s tímto hercem jsem se setkal v motorestu v Plané nad Lužnicí v roce 1986 ( prý tam měl chatu) a kdykoliv přijedu do Kralup nad Vltavou k soše Švejka, tak na něj musím vzpomenout :-).
foto ze staršího článku.
Prográmků na určování kopců v našich mobilech je dnes celá řada a bohužel se málokdy dozvíme, jak vlastně pořádně fungují. Někdy to vypadá, že ukazují kopce, které momentálně vidět nejsou ( pokud je tak někdy i nastavíte), ale jinak tam prostě jsou. Jenže, jak je potom možné, že třeba za lepší viditelnosti naopak nenabídnou kopce v Sasku, či v dalekých Doupovských horách které nabídly v horším počasí ?
Tak to se mi zrovna nyní stalo. Co pro mě však bylo překvapením, tak to byly kopce ze směru, kterému jsem dosud nevěnoval mnoho pozornosti a díky ploché krajině je zde obtížnější seřídit skutečnost se směrovými daty. Jsme totiž obvykle zvyklí říci návštěvám, kde je Kladno, kde Praha a znalec ještě ukáže vrch budovy letiště v Ruzyni, nebo větrnou elektrárnu Pchery, ale vůbec nás nenapadne, že za velmi příznivých okolností bychom dohlédli na některé vrcholky Brd dokonce až u Příbrami ( Tok 865 m.n.m., Třemošná 779 m.n.m. 82-83 km daleko), nebo i na kopec Grybla ( 514 m.n.m.), který se tyčí jen kousek od řeky Sázavy v místech, odkud bychom již snadno došli pěšky k našemu tanku v Lešanech.
Zajímavé je, že se v souvislosti s pozorováním dálek na obzoru matematicky již počítá i se zaoblením země, ale přitom tomu prý vlastní pozorování neodpovídají. Našel jsem několik článků, tak jeden za všechny .... https://www.placata-zeme.cz/zakriveni-zeme/ U nás je takovým známým místem rybník Rožmberk.
https://lodninoviny.cz/Cruising/jak-daleko-je-obzor Když tedy použijete to seriózní počítání na wikipedii, kde je i uvedený příklad s lodí ( 16km), tak za pomoci kalkulačky snadno zjistíte, že kopce s nadmořskou výškou 800 - 1600 metrů ( Milešovka, Klínovec, Sněžka) jsou z 220 metrů u nás tak v poloviční vzdálenosti možností a hlavním problémem je tedy spíše možný zákryt okolním terénem v popředí, než zaoblení země.
V každém případě měla sobotní viditelnost ještě daleko k těm lepším podmínkám, kdy bývají spatřitelné i větrné elektrárny v Krušných horách, nebo dnes již vypnutý vysílač Liblice u Českého Brodu. Pak se třeba může ještě uplatnit nějaký úhlový osvit horizontu. Zajímavé tedy bylo, že při stejném nastavení nabízel program z 90% to samé, ale pak tam něco z dálek ubylo a něco naopak přibylo :-). V každém případě jde o krásnou další praktickou hračku na výlety i za zámek .
A vlastně vás mohu opět pozvat na starý a vůbec svůj první web, kde si můžete připomenout, jak třeba Mělník vůbec vypadal v roce 20007, když se víceméně teprve plánovala jeho rekonstrukce ( historický střed) a kde jsem našemu velkému panovníkovi věnoval také jednu z básní.
Mělník přeci musí mít básníky, když se tu natáčel seriál Básníci, ne :-))?
Konečně, je tam toho moc. Čtenář například vidí, jak vypadaly největší povodně v roce 2002, oslavy 100 i 110 let lokálky do Mšena, První setkání rodáků, založení parku pod hradbami i zcela jiný povrch v některých ulicích a mnoho dalšího. Obsah je asi uprostřed hlavní strany pod dnes již zapomenutým a přitom velmi důležitým kalendáriem.
Pokouším se tam také trošku o psaní cizími jazyky, ale když to po mně nikdo nikdy k ničemu nechtěl, tak je to takové spíchnuté horkou jehlou a kostrbaté :-). Nakonec i to počítadlo nějak odmontovali, ale vlastně tam jsou určité dobové záběry.
A už tu mám v řadě také celou řadu zpráv z RMM. Nejprve tedy dořeším ten rest z minulé soboty. Měli jste toto vše vidět už v neděli, kdy jsem sliboval jakýsi přehled roku, ale ono není legrací si dovolil jít na neschopnost. To je nějakých telefonátů, obíhání a ještě tomu vždy předchází horečky. Vždyť to všichni znáte.
Tak se zatím mějte a třeba zase u nějakého dalšího článku tady.
Žádné komentáře:
Okomentovat