neděle 3. května 2020

Mělník má vedle nové krásné cyklotrasy na svém břehu řeky Labe také doslova originální překrásný hodinový okruh pro pěší. Fotogalerie.


Věřím, že nejsem první, koho to už v minulosti napadlo si takto naplánovat procházku a i u mě je ta myšlenka již velmi stará, ale dnes se sešla taková konstelace, že jsem se rozhodl s tím přijít ve fotografiích do článku.

Částečně za to můžete vy čtenáři, kteří jste si posteskli, že nám díky asfaltu a cyklistům prý zmizí nenávratně jakýsi poklid od řeky. Může za to však i dnešní nedělní nádherný podvečer.

Dlouho jsem společně s mnoha lidmi postával u zámku, kochal se rozhledy do kraje a snad se člověk ani nechtěl nikam pohnout. Jenže jsem věděl, že dole máme něco, co nám leckde mohou závidět, co by bylo škoda si zase po čase neprojít, a co mě vrátí za hodinku zpět na místo. Navíc budu ty naše kostelní hodiny každých 15 minut i slyšet :-).



Psal jsem dnes o tom lanovém mostě přes Vltavu. Dalo mi práci ho v dnešních podmínkách očima i technikou vyhledat ( triedr jsem neměl), ale dnes se to oproti včerejšku povedlo. Prý je snad už do půlky hotový, ale samozřejmě ještě chybí nájezdy.


A jdeme na to. Pohled do šírého Polabí, který se neokouká.


Míříme samozřejmě cestičkou až k veslařskému klubu.


Ještě nedávno tu stála taková stará stavba, ze které tu trčelo několik původních želez. Podívejte se, jaká krása tu ve veslařském areálu mezitím vyrostla.


Dočasný přívoz nám stále jezdí a tentokrát jej vidím přímo přes řeku.


Dál to snad ani nebudu komentovat, a také na to kvůli rannímu vstávání a pracovním povinnostem nemám čas. To je prostě pohádka.



Zde jeden rybář náhle skonal. Lepší než v nemocnici.


Poklid, romantika, krása kolem. A jsme doma.


Pohled do okolí mělnického břehu ...


.... a sluncem krásně osvícené stromy.







Ano, tady začínaly ještě v 90. letech haldy říčního písku a končilo to až u cukrovaru.
Dnes tu jsou krásné výhledy do stráně.








Nakonec ještě pohled z vyhlídky za hřbitovem. Krásně byla vidět Milešovka. Říp je přímo na vyhlídce za stromy. Ne nadarmo se říká, že tato naše země je zahrádka a stojí zato se po ní dle nálady občas toulat.



Lidé chodili hlavně nahoře v parku. Mějte se krásně a tohle naše mělnické kolečko si občas někdy dejte, protože to všechno máte pod nosem a jste u nás doma :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat