pondělí 2. dubna 2018

První letošní výlet na jízdním kole měl být především odpovědí na situaci kolem přívozu v Lužci, budovaném mostu přes Vltavu a cyklostezku do Vraňan. Velká fotogalerie.


Už jsem to fakt nevydržel, ač možností náplně volného času bylo více a v poměrně studeném počasí jsem vyrazil po cyklostezce do Lužce nad Vltavou, abych viděl na vlastní oči, jak to tedy vypadá s tou zmíněnou cyklotrasou podle kanálu do obce Vraňany, o které mi vyprávěl snad už v únoru známý, že se tam prý buduje.

Také jsem si uvědomil, že se snad loni na jaře ( možná ještě dříve) psalo v novinách, že má být přestěhován z Lužce nad Vltavou přívoz jinam, a že se tam bude přes Vltavu budovat most pro pěší a jízdní kola. Dokonce jsem tu kdysi v nějakém článku uvažoval, že přívoz se zřejmě přestěhuje mezi obce Vraňany a Dědibaby.


A tak jsem dnes odpoledne vyrazil pěkně po zrekonstruovaném novém mostě, protože jiná možnost nebyla, a už jsem se těšil, jak si vše zase po dlouhé době prohlédnu. Vlastně to byla moje letošní cyklistická premiéra a nějak jsem se v posledních letech naučil začínat vždy cestou do Vraňan.

Jak jinak začít, než krásnými pohledy na město, řeku i kontejnery. Jsem zvědavý, zda někdy do toho Hamburku vyrazím také, když tam vede tato řeka a většinou i cestují tyto kontejnery. :-).


Tohle je prostě v Hoříně  můj oblíbený objekt....


..... a k Hořínu patří také kůň. Vždyť někam sem nás vzala škola, abychom se jako děti povozili.


Jak dlouho budou asi tyto komory ještě takto krásně vypadat ?


Pohled, který vzbuzuje hrdost, krásu a vzpomínku na film U mě dobrý :-).


Ne vždy se povede vidět takto valit se množství vody.


První letošní návštěva odpočívadel. Stále jsou O.K. Jak krásné zjištění.


Sluneční cesta od severního cípu Norska na Maltu je 7 305 km dlouhá. Chtěl bych mít v penzi tolik zdraví, sil a nutných peněz, jako občané Německa, Nizozemí, či Dánska, kteří k nám jezdí na kolech třeba až z Hamburku :-).


Zdá se, že ohryzy se proti loňsku nijak nezměnily a bobři sem už asi ani neplují.


Mé oblíbené jezírko ve Vrbně, se siluetou kostela.


Romantika místních tůní byla v 90. letech inspirací zde žijící a dnes již zesnulé malířce krajinářce Haně Stočkové.

Od horkovodu má cyklotrasa již i dělící pruh.


Přejelo tu pár cyklistů a jedna in-line bruslařka.


Tak převoz v Lužci nad Vltavou stále funguje a po budoucím mostu tu ani náznakem nic nenajdete. Tak nevím. Nikde jsem nic nečetl o současné situaci.


Zde máme hlavní památku Lužce nad Vltavou.


Na mostech v Lužci i ve Vraňanech se uvádí odstup od hladiny 4.5 metrů. Jistě víte, že má proběhnout velká akce, jejímž cílem je, aby zde mohly plout i větší a hlavně vyšší lodi.


A to už je cyklotrasa. Krásná, ale bohužel bez asfaltu a pro mé trekové kolo ne zrovna vyhovující. Pro slabý provoz se mi stále vyplatí jet po silnici.


Zde je takové místo, které naznačuje, že tu možná jednou někdo nějaký asfalt začne pokládat. Snad už brzy.


Měl jsem štěstí i na vysokou zvěř v poli.



Záběry s Mělníkem v pozadí.


Cyklostezka ( zatím neoficiální) tu vede stále přímo.

Za ten den jsem toho viděl mnohem více, najel jsem 42 km, ale pokračování příště. Teď už honem něco naspat, ať zítra člověk nečučí, jak vyrytý krtek. Krásný výlet.

Žádné komentáře:

Okomentovat