Lokomotiva Deutsche Bahn bývá v Mělníku často k vidění.
Dostávám od příznivců železnice i dalších lidí občas různá echa, kde že se jen něco na lokálce již dalo do pohybu a tak využívám drobných chvilek volna, abych do těchto lokalit zavítal. Moje první cesta vedla někdy v právě uplynulém týdnu do nákladových prostor mělnického nádraží, kde přítomnost pracovníka dozorčí služby jasně vypovídala, že montážní práce na lokálce již stojí na startu. Zatím tu kromě nákladních vozidel a bagrů nebylo nic k vidění, ale to se již brzy změní. Vždyť na celou akci zbývá již jen něco přes dva měsíce, neboť je přislíbeno zprovoznění k datu začátku nového jízdního řádu v první dekádě prosince.
Technika v nákladové části mělnického nádraží.
Stanice Lhotka u Mělníka na svoji opětovnou slávu znovu čeká.
S obcí Lhotka je trochu problém. Vlastní obec má svoji zastávku přímo v obci, ale mnohem důležitější je místní stanice Lhotka u Mělníka v dnešní části Lhotka Důl, odkud v minulosti odbočovala řepná trať do obce Střednice. Nádraží v nedávné minulosti sloužilo nejen, jako ohlašovna pro řízení dopravy na trati, ale také, jako konečná stanice zvláštních vlaků pro dětské tábory. Podle některých nepodložených informací by právě zde mohlo vzniknou i informační centrum CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Myšlenka se mi velmi líbí a místo ještě může třeba v budoucnu nabídnou turistickému ruchu zajímavé služby.
Historicky vzácný snímek. Zatím bez kolejí.
Také zde kromě techniky ještě není nic vidět, ale podle některých zpráv, by již měli také v obci Lhotka zastávka probíhat nějaké úpravy nástupiště apod. Soutok, se však rozhodl pokračovat k Nebuželům, kde se zatím podle pohledu zpovzdálí nic zvláštního neděje a přes Jenichov, se vracel k Mělníku. Zde, poblíž bývalé a již dávno zrušené stanice Jenichov a přejezdu u Mělnické Vrutice, jsem zaznamenal vedle silnice velmi hlubokou a ohraničenou jámu, takže, řidiči pozor.
Do Velkého Borku jsem zamířil po sdělení informace, že zde prý již probíhá úprava nástupiště. To se potvrdilo, jak již můžete vidět na dalších fotografiích.
A aby to dnes nebylo jenom o tom, jak co kde zatím téměř opticky bezvýznamně pokročilo, tak se pojďme podívat na něco zajímavějšího.
Železnice na našem území, se stavěly především v časech Rakousko-Uherska a našli bychom dlouhé seznamy ( je na to i počítačový program) traťových úseků s historickými daty jejich zprovoznění, kde se samozřejmě také udává, která že společnost je vybudovala a čí jsou dnes vlastníkem.
Vězte, že jde o zajímavé čtení historie různých tratí, protože při jejich výstavbě, se vůbec nebral ohled na nějakou přepravu lidí, ale především na zájmy politické, vojenské a ekonomické.
Jak možná víte, tak před nedávnem ( 5. a 6. 9.)oslavila své 150. výročí trať z Turnova do Kralup nad Vltavou, potažmo do Prahy. Všichni, kteří k tomu měli co říci, tak samozřejmě dbali na to, aby trať přinesla prosperitu jejich firmám i továrnám a domluvili se na myšlence nejkratší spojnice dopravy uhlí z Kladna k nim s pozdější odbočkou do hlavního města. Samozřejmě, že jiná skupina navrhovala vést spojení Turnova, potažmo Liberce s Prahou přibližně po dráze dnešní přímočaré silnice přes Benátky nad Jizerou a Brandýs nad Labem, ale narazila na odpor a nezájem tamních vlivných občanů, za což jim byly následující generace opravdu ,, vděčné".
V čem byl onen problém? V Benátkách nad Jizerou, se tehdy velmi dařilo místním povozníkům a tak nebyl zájem o nějakou jinou dopravní konkurenci. V knížce o jubilující trati jsem našel mnoho neuvěřitelných spekulací, které se týkaly také vedení této trati do Kralup nad Vltavou přes Mělník, který měl své nádraží tehdy ve stanici Dolní Beřkovice. Považte, že koleje měly vést podle některých návrhářů také údolím Pšovky, nebo Liběchovky.
Ovšem, slíbil jsem v názvu, že se trochu podíváme na společnost, která přivedla koleje i pod naše město a sice 1.1.1874. Zájmem habsburské Vídně bylo co nejkratší cestou propojit císařskou metropoli se Saskem i Berlínem, a protože stávající spojení přes Břeclav, Přerov,Pardubice a Liberec do Žitavy bylo přece jen zdlouhavé a procházelo zejména poblíž Turnova náročnými úseky se stoupáním, tak byla vybudována firmou ÖNWB (Österreichische Nordwestbahn)) zcela nová dráha vedoucí z Vídně přes Znojmo, Jihlavu,Kolín, Mělník, Ústí nad Labem-Střekov a Děčín, která se napojovala na již stávající trať z Prahy do Podmokel ( Děčína) a Drážďan. Dnes je celý úsek rozdělen do mnoha tratí a zejména úsek mezi Znojmem a městem Okříšky by potřeboval modernizaci a má mnoho oblouků, ale provoz po koridoru přes Břeclav, který je sice o 70 km delší, se jeví výhodnější. Přitom historické prameny uvádí, že cesta z Děčína do Vídně přes Mělník rozhodně nebyla nikterak dlouhá. V jednom článku, se dočítám, že z Děčína do Vídně bylo možné dojet těsně před první světovou válkou za 7 hodin a dnes to rychlíkům EuroCity trvá 6.5 hodiny.
http://brno.idnes.cz/severozapadni-draha-slavi-140-let-dn6-/brno-zpravy.aspx?c=A130619_1942277_brno-zpravy_ekr
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha
http://www.kf0015.cz/?p=11860
Výše jsem uvedl tři velmi zajímavé odkazy, které se týkají přímo naší trati 072 přes Mělník. Nutno dodat, že existují i články týkající, se spojení Vídně s Prahou přes Tábor a České Velenice, kde jezdila populární Vindenbona, ale to je zase jiná písnička.
Z dob stavby naší tratě se do dnešních dnů zachovaly staničníky, nebo-li také hektometrovníky , které naštěstí nikdo nezbořil a vyjadřují vzdálenost po vystavené trati od Vídně. Co tedy lze vyčíst ?
Tabulka vzdáleností: Retz 87.6 km, Šatov 89.1, Znojmo 100.0, Okříšky 170, Jihlava 198.7, H.Brod 224.1, Kutná Hora 287.6, Kolín 298.3, Poděbrady 315.1, Nymburk 322.6, Lysá nad Labem 337.5, Všetaty 360.997, Mělník 371.715, Litoměřice 406.632, Ústí nad Labem-Střekov 431.113, Velké Březno 439.644, Děčín- Východ 456.872 a Prostřední Žleb 458.560 km.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat