Hrad Kokořín, celkový pohled. První listinná zmínka je z roku 1320.
Vítejte po týdnu na Soutoku. Přiznám se, že sám nepamatuji v celé jeho historii ( od listopadu 2011), že by tu tak dlouho nevyšel dosud článek. Avšak, vše je jednou prvně a důvodů je celá řada. Už jen ten pracovní. Plány se zvyšují a lidí pro nemoci ubývá. Ale, není to jen práce a povinnosti.
Kameňák 5 s Danou Morávkovou vysoko zabodoval a přinesl k dnešnímu dni 600 návštěv, což je 10x více, než mnohé články. Vždyť o den mladší článek ,, Co vše lze sbírat? Je toho hrozně moc!" má jenom 62 návštěv. Přitom první článek byl hotový doslova za pár minut. Několik obrázků z jednoho natáčení doplněné komentářem. Pro druhý jsem již musel dělat dodatečná fota, vybírat z archivů a vymýšlet text. Mnohem pracnější. Takže, pane Inženýre Jáchymstále, ten bulvár, jak ho nemáte rád, prostě ve společnosti jede. A kvůli těm QSL lístkům jsem také ztratil mnoho času, ale moc Vám děkuji, protože díky Vám jsem si dal toto aspoň do pořádku :-). Ale, také jste mě překvapil, že pokaždé nevíte všechno a dokonce i když jde o železnici http://www.k-report.net/discus/messages/28/264349.html?1424281827 :-).
Hradní studna.
Ve středu jsem měl vynikající typ na článek, který by díky rýpavému názvu snad zabodoval. Rád koukám na seriál Klenoty Čech a Moravy s Miroslavem Vladykou ( ČT 2, 21.30), který se občas setká na svých cestách s přáteli, nebo s médiálně známými lidmi. V těchto sférách někdy vládne neskutečná arogance k obyčejným lidem a nutno říci, že vždy, když se do někoho pustíte ( a můžete mít v lepším případě i průkazný materiál) ....
.... že to za to snad ani nestojí.
Do hradu se vstupuje po úzkém dřevěném mostě, který nahradil dřívější padací most.
A tak jsem nyní stál před hamletovskou otázkou: ,, Mám slídit po netu a pracně vyhledávat, kde jsou kdy jaké výstavy, kdy poplují v sezoně kde jaké lodi, kde budou jaké akce, nebo ne ?" Vždyť, to bývalo alespoň z mé strany pro Soutok vedle výletů typické. Odpověď zní : ,, Snad to zase bude". Nyní mě však myšlenka přivedla na nový nápad.
Psal jsem tu kdysi seriál Toulky ( prosinec 2011?), nebo i různé jmenovité výlety a vždy jsem popisoval pouze krajinu a zmínil se jen okrajově o hradech a hradních zříceninách. Nechci o nich ani psát. Vždyť je toho plný internet i plné knihovny a nerad něco kopíruji. Stránky hradu s otvírací dobou: http://www.hrad-kokorin.cz/uvod.html. Napadlo mě však, že takové obrázky bez komentáře můžou velmi propagovat a udělat velkou reklamu k návštěvám zmíněných objektů, což může napomoci tamnímu turistickému ruchu a obohatit našeho ducha.
Vždyť, člověk vnímá především obraz ( nejprve emoční část) a teprve později, se pídí v některých případech o informacích, které lze nazvat mnohdy historií daného objektu. To ostatně vídáme, když se zůčastníme někde nějakého prohlídkového okruhu. Oči návštěvníků těkají po předmětech,( pokud to jde, tak se dokonce fotí), ale kdo skutečně vnímá soustředěně výklad od samého začátku, až do jeho konce, toť otázka
. A stejně tak, jak se do našeho nitra nahrají nejprve především obrázkové zážitky, tak teprve pak možná někoho pohladí i písemná informace o nějaké události, jako nás při nějaké procházce našim městem, či okolí může pohladit představa o tom, jak v roce 757 koukal vladyka Běš od Přívor ( dnes zrušená turistická cesta po panelce do Záboří) na zalesněný kopec ( v pozadí), kam do tří dnů se svou čeládkou přesídlil a počal kácet dříví i budovat obydlí, kde vyrostlo dnešní město.
Pohled z mostu do hluboké studny.
Představme si tedy dnes obrázkově hrad Kokořín, který je jen nedaleko od našeho města a zdatnější turista by tam celkem pohodlně došel po krásné červené Máchově trase, nebo i s rozhledy přes Strážnici a Vysokou. Jezdí tam i ekovláček a momentálně je oblast mimochodem dostupná především autobusy SOK i náhradní dopravou ČD.A kam zavítáme příště? Uvidíme. V každém případě se vyvaruji vystavení fotografií interiérů, což by bylo v rozporu s autorským zákonem.
Vstup na hradní nádvoří.
Kokořínský hrad je známý především, jako hrad loupežný a je jedním z 88 hradů v zápisníku básníka Karla Hynka Máchy, který byl velkým turistou a samozřejmě i romantikem.
Výzdoba hradu je prostá a interiér vám asi v paměti moc neutkví, ale i tak je to místo, které má k nám tak blízko, stejně, jako malebné okolí i tamní občerstvení a hospůdky. Mimochodem, právě ta zmíněná leporela ( skládačky z papíru) vám nejen mnohdy přinesou jediné a kvalitní povolené obrázky interiérů ( pokud není k disposici DVD, nebo nepřijede Televize), ale jsou právě tou připomínkou exteriérů i interiérů navštívených objektů. Budete možná po čase překvapeni, kolik jste toho již zapomněli a jakou radost vám udělají již mnohem dříve prvně prohlížené snímky.
Jedna ze dvou budov. Hradní palác.
Kokořín si můžete také pořídit, jako krásnou papírovou slepovačku hradu, která je tu a tam k sehnání, a může vyzdobit interiér vašeho domova, nebo se stát i základem nového hobby, které sdružuje modelářství se sběratelstvím :-)). ( minulý článek)
Romantika z hradního nádvoří.
Dominantou je tato válcová asi 38 metrů vysoká věž ( takzvaný bergfit), ze které však dohlédnete nejvýše na zalesněné vrcholy nedalekých svahů. Hrad stojí ostatně na pískovcové ostrožně v hlubokém údolí.
Zdejší skály jsou toho důkazem.
A nakonec tu mám krásné zachovalé zrestaurované cimbuří hradní obvodové zdi.
Tak co? Nestojí to za to, aby přímo sem na hrad i občan Mělníka aspoň jednou za několik let zavítal ?
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat