Před 10 lety jsme si přivezli kameny do základu rozhledny v Kadlíně. (Fotogalerie)

Representační kameny za město Mělník nebyly kdovíjaké šutry. Tento říká, že Mělník stojí na opuce...

Na jaře roku 2005, se v našich schránkách objevilo nulté číslo nového mělnického deníku s názvem Tep regionu. Šéfredaktorem nebyl nikdo jiný, než známý moderátor, moderátor Mělnického vinobraní, moderátor hudebního pořadu Větrník ( stanice Vltava), šéfredaktor časopisu Playboy, osobnost rádia Beat a autor knížky o mělnickém víně Jaromír Tůma.

Deník byl celý barevný a v elektronické verzi, jako první vůbec na Mělníku umožnil čtenářům vyjadřovat se k článkům v komentářích, což bylo do té doby něco nevídaného. Dnes máme tuto možnost pouze u Mělnického deníku, který patří do rodiny okresních a krajských deníků Bohemia.

.... a tento je přímo od soutoku Labe a Vltavy.

A nutno říci, že deník přišel na scénu právě včas. Už za měsíc mě zaujal slogan ,, Jest-li nejsi kůže líná, dovez kámen do Kadlína". To snad muselo zaujmout každého, kdo má smysl pro hru, cestování, určité dobrodružství i krásné nápady, či věci, a tak se oné letní soboty, kdy se v Kadlíně koná Svatojakubská pouť vypravila řada cyklistů z obcí blízkých i vzdálenějších, aby přivezla aspoň jeden kámen do základů rozhledničky a ochutnala zdejší atmosféru, kterou nepocítí, jako návštěvník, nýbrž, jako podílník skvělé myšlenky.

Po celý den se k vrchu Hradišť ( 314 m.n.m.) sjížděli lidé přivážející kameny do základů středověce vypadající rozhledny.

Protože každá akce člověka takříkajíc vtáhne, tak jsem se nespokojil jen tak s tím, že přivezu nějaký kamínek odkudsi, ale pochopitelně jsem na nosič bicyklu naložil kameny representativní :-). To musí zkrátka člověka chytnout a snad mě těšilo i to, že do Kadlína je to na kole přece jen z Mělníka už i trochu projížďka a navíc příjemnou krajinou.

Nevím, zda mám připojit obrázek výsledného díla již do tohoto článku, nebo to nechat třeba napříště. Nejde mi v tomto článku o cestopis, ani o to ukázat, co je kolem nás pěkných věcí, ale chci poukázat na to, co vše jsou někteří jedinci na svých místech schopní vymyslet. Kadlín je jedním z míst, které se zapsalo díky tomuto činu nesmazatelně do paměti, a zase za tím stál člověk. Samo se nic nevymyslí.

Rozhlednička je v porovnání se starší kolegyní na Vrátenské Hoře ( 28.10.1999) maličká, ale výhled z ní je slušný.

Dovolte mi abych při této příležitosti zmínil nápady, které s Kadlínem nemají nic společného a připomněl je pro svoji originalitu.
Svého času i železniční fanoušci zapomenou na koleje i vláčky a jsou schopni udělat aktivitu, kterou by nikdo od nich nečekal, a která dokáže přitáhnout takzvané další lidi, nebo prostě ty náročnější turisty. To se občas stává v Zubrnicích, kde vtipně otvírají své železniční muzeum současně s velikonočním jarmarkem ve skanzenu. Jenže, pokud vás ani tato dabl-akce nenaláká, protože jste tam už zkrátka byli a je dost času na další návštěvu, tak tu jsou i lákadla jiná.

Jedním z nich je prodej pamětního hřebu z roku výstavby tratě v roce 1889. Pro někoho je to možná jen  kus nalakovaného železa, který vám nic neřekne, ale pokud znáte historii, tak teprve doceníte stáří historického artefaktu, který se vám dostane ve velmi pěkné podobě. Vždyť tyto dnes  126 let staré hřeby zde zatloukali italští dělníci žijící v ptačích domcích v Úštěku. Ty sami o sobě patří ke kulturním hodnotám ČR. A pak je to vlastní turistický pochod po tělese bývalé lokálky, který je takto oficiálně naprosto originální.

O podobné pochody, se občas snaží i někteří jedinci, a tak se například skupinka pěti lidí vydá jednou za deset let po tělesu trati Skalsko-Chotětov, dělají fotografie a sepisují současný stav. To pak objevíme my ostatní na netu, pokud nás to náhodou zrovna zajímá. Rozdíl je právě ten, že v prvním případě přichází v rámci reklamy šírá veřejnost a na své si přijdou v daný den i restaurace v okolí bývalé trati, případně i Ti, kteří umí prodat nějaký ten suvenýr.

V tomto snímku je snad zachyceno vše.

Krásných akcí je celá řada a stále i někde někdo přijde na nějaký dobrý nápad.  Smutné je, že někdy je ta hranice mezi prázdnem a krásným výsledkem tak tenká, že si to ani neuvědomujeme. To mě napadne téměř vždy, když na mělnickém vlakovém nádraží vidím rozesmáté rodiny s dětmi obdivující čmoudícího železného oře, nebo když, se například v Lobči z rozpadlé stavby klube na svět krásný staronový pivovárek, který tu kdysi stával. Stále je kde co k obdivování i k radosti, ale jediná chyba může nenávratně zničit pozdější naděje. A tak si závěrem přejme hodně lidí s krásnými nápady pro šírou veřejnost a také těch, kteří si uvědomují, jak včasná záchrana starých chátrajících nemovitostí může místo nenávratné likvidace přinést ještě mnoho prosperity v podobě turismu ( články o Polabském mlýnu, staveb na říčce Pšovce a jejich využití atd. atd.)

Související příspěvky:

http://soutok.blogspot.cz/2012/03/toulky-14.html

http://soutok.blogspot.cz/2014/10/bude-pri-obnove-lokalky-z-melnika-do.html

http://soutok.blogspot.cz/2012/11/zive-pomniky-socialismu-u-nas.html

http://soutok.blogspot.cz/2011/11/opomijena-historie-na-ricce-psovce.html

Někdy příště ( brzy), se můžete na Soutoku těšit na článek, který věnuji oběma rozhlednám stojícím v našem okrese.

Přistavený valník sloužil k nakládce již převážených a očíslovaných kamenů.

Každý kámen dostal své číslo. Jen o rok později zde bude stát veliká tabule, kde každý dárce najde své jméno i s čísly kamenů, které přivezl. A pak už nezbývá, než si dát trochu práce a zkusit v podezdívce najít to, co jste sem přivezli.

Atmosfera byla srdečná. V pozadí překrásná silueta obou Bezdězů.

Nejtěžší kámen daroval starosta Stránky.

Až dosud zde stála jen vodárna. Za rok tu bude rozhledna, cyklostezka a naučná pěší stezka s několika zastaveními.

Trakař, jako připomínka starých selských časů.

Valník se pomalu plní.

Některé darované kameny zaujmou zvlášť vaši pozornost.

Kameny s čísly budou odolávat povětrnostním vlivům, ale za rok ty své bezpečně poznáte.

Starosta Stránky Štefan Dvorščík přiváží osobně největší kámen.

Ten muž vpravo v klobouku není nikdo jiný, než starosta Kadlína pan Zdeněk Šesták, který v roce 2005 pozdvihl bezvýznamnou obec na obec turistického ruchu.

Vrch Hradiště od Kadlína. Brzy získá novou dominantu.

Kadlín, to byla především na Mšensku vyhlášená Svatojakubská pouť.

Dnes má obec kromě rozhledny, cyklostezky a naučné stezky ještě i otevřené muzeum drobných zemědělských nástrojů.

Řetízák býval vždy symbolem vesnických poutí

Období žní má i dnes svoji romantiku.

V Kadlíně dostal každý účastník akce podomácku vyrobený perníček se symbolem rozhledny.

SŠ.