.: 39.- Zimní přechod Nedvězí je minulostí. Bohatá fotogalerie.

Je to až k nevíře, ale akce s názvem Zimní přechod Nedvězí, se chodí pravidelně již od roku 1975, tedy rovných 39 let. Když se šla vůbec prvně, tak dnešní CHKO Kokořínsko nebylo formálně ještě na světě. To bylo vyhlášeno, až o rok později. Od té doby, se najde vždy nějaká ta parta poskládaná z různých lidiček a lidí, kteří prvně, občas, nebo pravidelněji vyrazí ve stanovený den akce k vrcholu jednoho z nejhezčích výhledových bodů v Čechách. Akce je pořádána pod hlavičkou Klubu českých turistů Mělník ....http://kct-vht-melnik.webnode.cz/news/nanga-duba-nedvezi-2014/ a znovu musím určitým způsobem obdivovat pořadatelskou osobu Honzi Soukupa, která nikdy nechybí na vrcholu u předávání pamětních odznaků.

Letos vše naznačovalo tomu, že bude na naše podmínky poměrně slušný mráz, nebude chybět sníh a počítat lze také s náledím. To byl ostatně také důvod, proč se mi zdála delší, ale rovinatá trasa přijatelnější, než kratší trasa z Horní Vidimi, která mě v minulosti při sestupu ze svahu právě díky náledí kdysi nepříjemně otáčela kolem kmenů stromů. I tak 16- ti kilometrová trasa přinášela dostatek prostoru pro dobrodružství i představivost. Vždyť nepřinášela jenom romantické okamžiky, ale například díky bunkrům Liběchovské příčky navodila i určitou atmosféru z období, které jsme si zvlášť v září loni připomínali. Někdo si mohl udělat matnou představu, v jakých podmínkách, se asi v zimě 42 u Stalingradu muselo bojovat, anebo si prostě v otevřené zasněžené krajině poblíž Střezivojice představil život za polárním kruhem. Polední obloha jenom podtrhla počasí celého dne a slunečné počasí na sněhu skutečně připomínalo snad jakýsi polární den.

Od bunkrů v zalesněné části nad obcí Chudolazy, která tu nese název Království, se účastníci pochodu přesunuli do malebné osamocené vísky s názvem Nové Osinalice, která je výstavou typických roubených chalup pro zdejší kraj, ale konečně i rozšířených zejména dále na sever.

Možná bych měl připomenout, že Kčt Mělník měl v programu ještě trasu kratší z Horní Vidimi ( 12 km) a takzvanou lyžařskou trasu. Možná bych měl zmínit, že na stejnou akci, jen s jinými plány jel i Kčt Neratovice, ale ústředním místem bylo samozřejmě samotné Nedvězí.

Snažil jsem se tentokrát hledat nějaké romantické záběry, aby si čtenář uvědomil, že i v zimě je venku krásně a navíc je to zdravé pro protažení těla i spálení bacilů.

Společná akce nabízí několik variant. Člověk si může jít jen tak osamoceně po trase, vnímat okolí a určitým způsobem pozitivně působit na vlastní mysl, nebo se takzvaně družit a dozvídat se někdy i zajímavé věci od lidí známých, ale i zcela náhodných dočasných společníků.

Tady sluncem zalitá skála připomíná veselejší roční období, která nás snad opět čekají.....

...... a zde vidíme romantiku, kterou může přinést jenom pravá zima.

Poslední metry pod vrcholem jsou nezapomenutelným okamžikem této akce. Je dost možné, že se tu za celý rok již nikdy tolik lidí najednou nesejde.

Krásné počasí však obvykle nepřeje dalekým výhledům, ale to není prioritou akce. Tam někde v oparu leží hora Klíč, nebo Jedlová, o které psal Soutok v srpnu. Vidět nebyl dokonce ani nedaleký hrad Bezděz.

Tak se nám představilo nedaleké městečko Dubá.

Na vrcholu probíhalo také tradiční předávání odznaků a razítkování upomínkového lístku. Tady si přijdou na své i sběratelé odznáčků akce, neboť tyto bývají dodávány v několika barvách a občas, se objeví i zcela nový odznak, se kterým přichází nová barevná série. Tak mě trochu tak napadá, že byl zrovna včera v televizi na Hyde Parku (ČT 24) Jindra Hojer z Rychlých Šípů (89) a řeč byla samozřejmě o Sluneční zátoce ( najdete ji na levém břehu Sázavy před obcí Ledeč nad Sázavou), Rikitanovi, ježku v kleci a potažmo třinácti barevných bobřících.

Tímto směrem se nachází Housecké vrchy.

Zvířátka jsou vždy milým doplňkem každé turistické, či cestovní akce.

Cílová restaurace Bouda ve Střezivojici, se stala oblíbeným závěrečným místem posledních ročníků, byť je její kapacita pro tuto akci na hranici možností, až lehce za ní. Pro některé turisty je to výzvou ( hned, či později) k dalšímu pokračování do obce Jestřebice, kde lze podle časových možností také najít příjemnou občerstvovací zastávku. Podmínkou je ovšem neztratit telefonní kontakt na pořadatele a dbát odjezdového řádu z akce :-).