Jenže, co je to vlastně ten odpočinek? Spousta lidí je nervozních už jen z přípravy dovolené a někteří ji mají již půl roku či rok někde objednanou. Velkým strašákem je, aby člověk vzal sebou opravdu vše, co asi bude potřebovat. Další si láme hlavu, jak se mu asi těch několik stovek kilometrů autem po vlastní ose pojede, či, co se tam bude jíst. Někteří pak vypráví, jak museli být ráno na pláži do sedmé hodiny, aby vůbec sehnali místo, nebo se jim zdála voda špinavá a člověk šel daleko do vody, než se vůbec trochu ponořil. A co tam bylo lidí.
Jinde to zase trávili pracovně, protože konečně přišla doba, kdy se dá více máknout doma na tom svém.( Co by tomu asi řekli naši západní sousedé z Unie?) Pak někteří žehrali na horké tuzemské klima, kdy se vůbec do ničeho nechtělo, a kdyby pršelo, tak by se zase nadávalo na déšť. A pak tu jsou dovolené, které vlastně vůbec nejsou rodinné dovolené, tak jak si to lidé nejčastěji představují. Není třeba vysvětlovat, že někde je moc práce, jinde zavřou podniky své brány apod.
Někdo chce opravdu jen odpočívat, jiný by to najednou nejraději všechno serval, dokud to jde a na každý den plánuje aktivitu, kterou musí splnit, aby měl dobrý pocit. Nakonec jde v podstatě o konečnou uspokojivou bilanci. A tak lze závěrem říci, že to, nač se řada z nás těší, vlastně není předem žádná sranda :-).
SŠ
Žádné komentáře:
Okomentovat