Strakovy sklepy navštívilo v sobotu neuvěřitelných 1 174 lidí !!! Velká fotogalerie s komentovanou prohlídkou z akce.

Začnu velmi zajímavou statistikou.

Po dlouhé době ( prvně od od roku 2005)  jsme se dne 10. září 2017 v rámci DED dočkali na Mělníku otevření neveřejných středověkých sklepů. Nový předseda MOOS Martin Klihavec mi udělal radost, oživil myšlenky na zpřístupnění podzemí široké veřejnosti a vyjednal s majiteli domů č.p. 5 a č.p. 11 na náměstí Míru jednorázové otevření jejich sklepů pro veřejnost. Nenašel jsem nikde u sebe v poště, ani na stránkách MOOS oficiální záznam o návštěvnosti, ale v dopoledních hodinách prý prošlo cca 200 lidí. V občasníku MOOS, který akci předcházel se píše, že majitelkou sklepů je paní Olga Douděrová, a že ji samozřejmě MOOS děkuje. Ano, děkujeme a šlo o opravdu krásné sklepy.

Když se měly znovu na jaře 2018 otevřít sklepy veřejnosti, tak se stal Mělník pozorností několika mimoregionálních médií ( TV Praha, CRO ...) Tentokrát šlo o sklepy ve Svatováclavské ulici pod č.p. 13, bylo to přesně dne 14. dubna a návštěvnost dne dosáhla skvělých 608 osob ! Dovedete si vůbec představit to množství lidí, které se vypraví během jediného dne po schodech pod zem, aby si prohlédli v zemině v hloubce do 10 metrů pod povrchem vykutané středověké sklepy ?

Bonus 20.5. v 15 hodin:  Pro porovnání jsem vložil hned vedle ( nad) podrobného plánu sobotní prohlídky plán známých středověkých sklepů v centru města tak, jak jsem jej nafotil v roce 2005 pro první web v Palackého ulici před vchodem do Holečkových sklepů. Všimněte si, jak se oba nákresy celkem shodují. Na vrchním obrázku najdete níže vyobrazený detail na snímku dole, u středu, více vpravo. Škoda, že jsem nebyl tehdy detailnější a při zvětšení celkového snímku, se nám to rozostřuje.

Máme tu květen a tentokrát byl v nabídce zatím asi největší známý komplex středověkých sklepů pod Mělníkem. Označení dostal, jako Strakovy sklepy, ale ve skutečnosti jsme v sobotu dne 19. května pronikli  mnohem dále. Podívali jsme se totiž až do chodby, která šla souběžně s Palackého ulicí a ústily do ní i chodby nejen z této strany ulice, ale, jak vidíte z plánku, tak i z domů na druhé straně této ulice, které však byly odděleny vyzdívkami, skrze které však bylo možné malými průhledy do nich nahlédnout. A právě dnes byl možná díky tomuto podzemnímu rozsahu  i skvělé reklamě v ryze regionálních  médiích, včetně tohoto webu vytvořen rekord v návštěvnosti, který tvoří neuvěřitelných 1 174 návštěvníků !!!

Když mi Martin Klihavec v sobotu ve 20.25 tuto zprávu o návštěvnosti napsal, tak rovnou doplnil: 

,,Jsem strašně unavenej, uběhanej, bolí mě nohy, záda, celej člověk, jdu odpočívat."

V sobotu jsem nejdříve navštívil Liběchov, abych se po mnoha desetiletích podíval do patra zámku ( včerejší článek). Ke sklepům jsem dorazil cca v 11.45 a později jsem se dozvěděl zprávu, že tu snad již dopoledne během první hodiny prošlo asi 200 lidí.

Mimochodem, tak vypadá propagace, která neponechává nic náhodě. Každý občan jdoucí z náměstí Míru směrem k Pražské bráně, nebo kráčející po Karlově náměstí si musel všimnout upoutávek.

V roce 2005 zde ještě nic nebylo. Dnes je tu jeden z nejčastěji jmenovaných mělnických kulturních podniků Stará mydlárna. Právě odtud vedou schody do podzemí.

Na schodech jsem potkával již první návštěvníky. Dostáváte se postupně do hloubky zhruba 10 metrů pod úroveň ulice.

Pohled do staré výtahové šachty směrem vzhůru, a to ještě nejsme zcela v nejhlubším místě.

Za velmi krásnou pokládám tuto chodbu vedoucí k trenažeru Josefa Straky a zde jsem snímek ponechal úmyslně v tmavé, ale pohádkové barvě, bez úpravy.

Toto místo je v plánku označeno písmenem B a je nejhlubším místem celé prohlídky.

Novinkou jsou oproti roku 2005 právě ty dřevěné schody ( ehm... no.. Made in Martin Klihavec on the car- box :-) ( rozuměj menší garage :)), které nám letos umožnily pokračovat z bazénu dále do chodby, která tu tvoří takovou páteř, do které dále právě ústí další chodby z jiných objektů.

Když si prohlédnete pozorně tento kus dřeva a plechu, tak zjistíte, že je to právě ten trenažer, který byl umístěný v napuštěném bazénu.

Další schodiště, které překračovalo hráz bazénu nebylo již zpracováno tak profesionálně, ale zcela postačovalo a všech těch 1 174 lidí v obou směrech uneslo :-). Podotýkám, že v podzemí včera pracovalo zhruba 10 členů MOOS, a i když byl výstup zde zvlášť zdůrazněný cedulemi ,, na vlastní nebezpečí", tak zejména toto místo bylo členy zajištěno tak, že přechod byl naprosto bezpečný.

To jsme již právě v té podélné chodbě, která tu vede po okraji Palackého ulice ( plánek) pod sousedními objekty.

Není to nádherná klenba ?
Bohužel, třináct let v mé paměti již způsobilo naprosté mezery ve znalostech poměrů. Majiteli těchto prostor je rodina Holečkova, která má samozřejmě také obrovský dík za to, že jsme mohli do těchto prostor vstoupit.

 Můžete si prohlédnout webovou stránku mapující rok 2005 http://mujmelnik.webzdarma.cz/u_holecku.html       A teď mi řekněte, jest-li jsme tenkrát chodili také tudy, nebo jinudy ? :-)

V každém případě je ve sklepích obrovská, skutečně obrovská vlhkost a na některých fotografiích ještě uvidíte zrezivělé zbytky obručí těchto sudů. V každém případě jde o skutečně nádherné prostory. Několik fotografií ponechám zcela bez komentáře.

Vlhkost zde utváří jakési krátké rampouchy. A tak máme ve městě vlastně i krápníkové jeskyně :-).

Dlouhé chodby, jaké jinde jenom tak nemají.

Sklípek, jako ze škatulky s nádhernou klenbou.

Sem kondenzuje ona vlhkost.

Světlo baterky dokazuje, jaké kouzlo dovede vyčarovat paprsek světla. Považte, že i barvy světelného spektra dokáží kouzlit fantastické záběry, což známe hlavně z krápníkových jeskyní. Až mě teď zrovna přepadla myšlenka, jak by se tady asi cítil turista, kdyby třeba do některých těch slepých chodeb mířily různě barevné paprsky ( zelený, červený, modrý ...).

Zbytky, na nichž stály sudy.

V další dlouhé chodbě.

Návštěvníků bylo skutečně mnoho.

Tudy bychom vpravo údajně vystoupali do Moravěnky..

A když jsem se tak ohlédl zpět a spatřil za sebou tyto tři postavy, které se tu v tu chvíli takto zcela náhodně vyskytly, tak jsem dostal bleskový nápad. Zvěčnil jsem pro vás,  a doufám, že jistě i jim, jako vzpomínku pro radost, alespoň část průvodců, kteří s vámi včera celý den procházeli neúnavně sklepy, až toho měli večer skutečně fyzicky dost. Jim patří obrovský dík za tu aktivitu, vytrvalost, nasazení a především obětavost.

Pohled na pás oblázků při okraji chodby.

To je již ta chodba, do které ústí chodby od protějších domů a končí u čísla popisného 114.

Jeden z průhledů do chodeb, které vedou k protějším domům. Těžko říci, kde je vršek. Právě tam bych nasměroval nějaký ten barevný kužel světla :-).

Zbytky po obručích od sudů.

A stále ten obrovský zájem veřejnosti. Tuto skupinu vedl velký znalec mělnických sklepů pan Čermák, kterého můžete vidět v článku z 10.9. 2017.

Zbytky obručí.

Výhodou byly vlastní světelné zdroje.

Pomalu jsem se vracel stejnou cestou zpět a hledal jsem ještě nějaké krásné záběry. Do budoucnosti mnozí z nás nevidíme.

Stopy po elektřině najdete na mnoha místech mělnických sklepů.

 Ve Staré mydlárně měli radost, že budou mít docela slušnou propagaci :-).

Jenom jsem nějak neviděl, že by se tu někdo z turistů zastavil na skleničku něčeho ostřejšího :-). A tak mě tak napadá, že už za týden tu máme na náměstí Míru Mělnický pivní festival číslo 2 :-). Také jsem tu nedávno psal, co tam bude za pivovary.

Užijte si ještě krásného interiéru zdejšího nočního podniku, aspoň na fotografii.

Světla. Před chvíli jsem o těch barvách mluvil :-).

Jeden z nejkrásnějších záběrů na Pražskou bránu je právě od bytu veslaře Josefa Straky. Nádherné zátiší.

Díky akci jsem se osmělil navštívit i byt, kde Josef Straka pobýval. Vezměte za vděk několika propagačními materiály. Upozorňuji, že jde o skutečně útulné místo s krásným výhledem z okna směrem k Palackého ulici a úmyslně jsem zde nevystavil detaily, nebo interiér ve větším rozsahu. Rozhodně se zajděte někdy podívat, vždyť od toho to tu u nás máme. Navíc poznáte blíže jednu z osobností našeho města, na kterou můžete vzpomenout u starého mostu, který získal pojmenování po ní, nebo dole ve sklepě.

Jak vidíte, tak pan Straka byl i řidičem z povolání v Roudnici nad Labem.

Co ještě k sobotnímu otevření sklepů dodat ? To je zkrátka práce, za kterou jsou vidět výsledky. A vůbec to nekončí. Už teď si zapište do kalendáře 16. červen 2018 ( den, kdy bude mimochodem v 17 hodin i Mělnická jizerská 50 a vy to můžete vše spojit .-))

Co na vás čeká?

Sto metrů dlouhá chodba vedoucí od pošty v Tyršově ulici, pod Jungmannovými sady a historickou budovou radnice, až k bývalému vodojemu nalézajícímu se pod parkovištěm na náměstí Míru.

Dovolte mi skončit úsměvnou scénkou z vlastního života, která mě asi před týdnem rozesmála. Potkal mě kamarád a se smíchem povídá : ,, Vím, sobota, sklepy ! " :-))

Už jen 3 dny ! : https://www.startovac.cz/projekty/na-kole-pres-afriku/