O dnešním dni jsem měl trochu jiné představy, ale nakonec jsem skončil na podvečerní procházce u řeky pod městem. Původně jsem chtěl zajít především za zámek, kde může člověk potkat lidi z různých koutů Čech, nebo i cizince, ale pak jsem si vzpomněl, že už jsem dlouho nebyl u starého mostu a není vůbec od věci, se projít kolem řeky.
Mimochodem,koukl jsem se dnes občas na webu na plavbu lodi Rio 2, která pluje z Magdeburku do Ústí nad Labem, tak je to i tak trochu symbolické. Můžete se tedy aspoň podívat na to, jak to na mostě vypadá dnes. O prázdninách, se počítá prý se zavedením přívozu, ale více vám neřeknu, protože měsíčník Mělnická radnice, kde prý je tato zpráva, nechodí bohužel do všech domácností ve stejném termínu, ale někdy až v neuvěřitelném časovém rozpětí.
Zde máte neobvyklý pohled na most z boku, který bude již za rok nenávratnou minulostí. Most by měl být hotový tuším v listopadu tohoto roku.
Jest-li je v této části Rybář něco opravdu romantického, tak jsou to určitě tyto staré pramice, které tu vídám snad celý život.
Dnes jsem si došel až k nim.
Soutok dvou největších českých řek na mě vždy působí impozantně a v době, kdy se krajina již zelená, mi s dávkou značné fantazie připomene tak trošku Amazonii :-). Na druhou stranu, se vám přiznám, že jsem kdysi dávno zkusil dojít na soutok přes horkovod u Vrbna podle Vltavy, a byl to skutečný prales, ve kterém jsem to musel otočit pro neschůdnost terénu.
Ano, malá plavidla všeho druhu jsou dnes na řekách žádaná. Když tak dnes přemýšlím, co by také mohlo přitáhnout pod Mělník život, tak si stále více uvědomuji, že kdysi uvažované sluneční lázně nejsou možná tím správným nápadem a spíše by to chtělo po vzoru jiných měst zkusit podnikat s půjčovnou různých šlapadel a loděk.
Nebyl jsem sám, kdo dnes zamával těm v loďce, neboť řeka přitahuje k procházkám celkem dost lidí. Někteří tu rybaří, jiní jdou se psy, ale tím je to zatím vyčerpáno.
Již z dálky mě zaujala početná skupina cyklistů, která přijela do mělnického kempu z domovské Přelouče a provádí zde okružní trasy. Dozvěděl jsem se to, co jsem předpokládal. ,, Máte to tady hezké, ale s tím občerstvením je to hrůza. Jedete desítky kilometrů a nikde žádné občerstvení. Vše si musíme vézt sebou " řekla paní.
A já si uvědomil, že skutečně přímo u vody na našem labském břehu v našem okrese těžko najdete nějaké cyklistické venkovní posezení. Kdo však jezdíte přes most, tak asi víte, že nejvíce to žije u vody v Dolních Beřkovicích a Bukoli. Menší venkovní posezení je pak ještě v Dědibabech.
Inu, tak jako je budoucností asfaltování Labské cyklotrasy číslo 24 v našem okrese, tak je budoucností i vznik občerstvovacích stanic a příliv aktivit k řece. Přitom nelze říci, že by k nám cyklisté od obce Kly nepřijížděli.
Tolik cyklistů jsem tu najednou ještě neviděl. Stoupání od řeky k Polabskému parku.
A na závěr článku si dovolím vám připomenout, že ještě skoro 18 dní můžete podpořit projekt Na kole přes Afriku. Při podpoře částkou 350 Kč již získáte zmíněnou knížku. Limit 100 000 Kč byl již v pátek ráno splněný, ale váš zájem rozhodne o tom, jak moc bude knížka tlustá a kolik bude mít barevných fotografií. Můžete samozřejmě přispět i vyššími částkami a podle toho získáte odměnu navíc. Více na ...
https://www.startovac.cz/projekty/na-kole-pres-afriku/
Žádné komentáře:
Okomentovat