neděle 16. září 2012

Dny evropského kulturního dědictví ve Vrbně.


Vrbno je malebná obec za Hořínem, jejíž kostelík patří k bodům, které přitáhnou oko každého návštěvníka mělnické zámecké vyhlídky. Ve Vrbně bylo natočeno mnoho filmů, žila zde vynikající malířka krajinářka paní Stočková a bohužel zde napáchala značné škody i povodeň v roce 2002.

Jsem velmi rád, že v rámci DED jsem se konečně vypravil na prohlídku tohoto kostelíka, který je dominantou tohoto krásného kusu naší země s řekou Vltavou a četnými tůňkami, v jejichž vodách nechávala tak ráda paní malířka koupat vycházející, nebo zapadající slunce. Kdo jste to viděl na vlastní oči, tak ji naprosto chápete.


Musím se přiznat, že interier kostela je opravdu krásný a zřejmě historicky nejcennější jsou zde přes 600 let staré nástěnné malby. Skutečně, návštěvu interiéru jedině doporučuji a tak neváhejte, a využijte vyjímečných chvil, kdy je toto možné. Dnes to bylo i s vynikajícím a zapáleným výkladem pana Jiřího A. Čepeláka. Je potěšitelné, že mladí zaměstnanci regionálního muzea i zástupci MOOS jsou pro věci tolik zaujatí. Mimochodem, stejně poutavý výklad jsem zaznamenal tuším předloni v kostelíku v Záboří, kde zase poutavě vyprávěl pan Snopek. Pojďme se však nyní zaměřit na Vrbno.

Kromě zmíněných vzácných maleb s motivy z křížové cesty, se může nechat návštěvník uchvátit pohledem na vskutku velmi pěkné oltáře, či varhany a osobně se mi velmi líbila kazatelna se schodištěm. Krásný je i malovaný strop a rovněž i exteriér kostela. Jenže, aby nám takové věci mohly rozdávat potěšení, je třeba mnohdy i dobrovolná práce a samozřejmě  finanční nvestice.

Loni bylo z vašich darů vybráno 2760 Kč, ze kterých byly pořízeny například potřeby pro úklid kostela, sluchátka pro zvoníka, byla zasklena okna v sakristii i na schodišti na kruchtu a byly uhrazeny některé náklady spojené s vytištěním 1. čísla Vrbenského občastníku. Zůstatek činil k 1. září 2012  celkem 1460 Kč. Přesný rozpis byl k disposici ve Vrbenském občasníku v kostele.

Církev již dříve financovala s pomocí fondů ministerstva kultury opravu presbytáře, restaurování nábytku, odvodňovací kanál, letos také opravu střechy proti zatékání. Obec zase nechala posekat hřbitov, a tak z místní sbírky financujeme drobnější vydání, řekl mi pan Čepelák. Nyní byla například pořízena a instalována nová lana ke zvonům (loni se jedno utrhlo) a výzvou je i pořízení, nebo oprava lavic či židlí.




Myslím, že by nebylo snad správné zde publikovat snímky z interieru, byť třeba jen dva. Zkuste prožít, to co já, když jsem například celé Vrbno a okolí kostela znal již dávno před návštěvou. Přinese vám to potěšení. Věřím, že i běžně dostupný exteriér má však něco do sebe a tak přináším k článku několik snímků.


K zajímavým patří tyto sluneční hodiny, kterých na Mělnicku moc není. Specielně na Mělníku známe pouze hodiny ze zámeckého dvora a od kláštera na Pšovce, které jsou bohužel veřejně nepřístupné a ani mně se je ještě nepodařilo vidět na vlastní oči, nýbrž jen v publikaci. Na snímku je patrné, kolik bylo zrovna hodin ( 10.30 SEČ, čili 11.30 SELČ). Povšimněte si i nápisu ,, Dokud čas máme, čiňme dobře." Je to po nápisu na místní škole ( jiný příspěvek- snad první jarní vyjížďka) druhý moudrý výrok v této obci.


Ke kostelíku patří i krásná osmiboká kaple. Od 15 hodin by zde dnes měla ještě probíhat mše svatá ( viz program). Přítomen byl také vedoucí místních zvoníků našeho regionu Jiří Malecký, kterého zde v poledne čekala činnost, o které tak pěkně při různých příležitostech vypráví. A myslím, že pokud si pospíšíte, tak snad ještě v 15 hodin je další zvonění.


A pokud jste se opozdili i při čtení těchto řádek a již to netíháte, tak se na Vrbno zaměřte někdy příště. Je to obec, která chce kráčet k lepším zítřkům a mít ve svém středu důstojný stánek kultury i turistiky.


A na závěr ještě znak, který spatříte na východní straně svatostánku. Jaké je na něm zvíře, to vám neprozradím. Tuto hádanku rádi kladou divákům sami průvodci.

1 komentář:

  1. Ať už jste věřící, nebo ne, tak věřte, že jsem se ve stejný den na zcela jiném místě s panem Čepelákem znovu setkal a získal jsem ještě další informace, o které jsem nyní včerejší článek obohatil.

    OdpovědětVymazat