V současnosti se občas najdou lidé, kteří v touze po klidném životě a krásné krajině, se i dobrovolně zřeknou pohodlného života plného techniky, zakoupí kdesi v pohraničí chátrající nemovitost a snaží se soběstačně hospodařit na svých polnostech, aniž by vypěstované plodiny měli pro jiný účel, než pro osobní konzumaci. Česká Televize pak přijde se zajímavým pořadem a mnoho lidí kroutí nad tím nechápavě hlavou.
Člověk je ale převážně tvor pokrokový, který se nespokojí jen se starostí o jídlo a sebeobranu, ale zajímá ho svět kolem, a tak není divu, že evropští feudálové v 15. století, kdy byla Evropa již tak nějak stabilizovaně rozdělená obrátili svoji mysl k územím ležícím kdesi za mořem. Tím definitivně otevřeli cestu novému pokrokovému směru, který nese název tržní hospodářství, ale často se vžil dobře zapamatovatelný a dle wikipedie hanlivý název kapitalismus.
I lajk vidí, že už nestačil nějaký kovář, který by ukoval šavli, nebo truhlář, který by vyrobil stůl, ale bylo třeba celého sehraného týmu odborníků mnoha řemesel, kteří pod řízením konstruktéra stavěli první obří gigantické plachetnice pro vody moře. Nemá cenu tu psát něco, co je všeobecně známé a o novém společenském zřízení a jeho postupném zrání vedle stále ještě fungujícího feudalismu i později bylo napsáno mnoho článků mnoha odborníky, kteří se danou problematikou zabývají. Koho tyto věci nějak blíže zajímají, tak informace najde třeba zde na http://www.havlena.net/blog/marxova-a-weberova-teorie-kapitalismu/, nebo si může přečíst tuto přednášku na http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCQQFjAA&url=http%3A%2F%2Fnb.vse.cz%2F~sirucek%2FPredmety%2F3MI111%2FPrednaskaJD.ppt&ei=u6hMUN3nNs3Msga6q4GwDA&usg=AFQjCNFvxzeY3OUaU9zdLZ_xcGVOl8Gy_Q&sig2=DGyNa4-bFeHd7tY9Lvt1FQ
Těch materiálů je opravdu hodně a v počátcích to nebyl žádný med, ale přímo začarovaný kruh. Na jedné straně byl zaměstnavatel, který vložil nemalé prostředky do výroby a nemohl si dovolit být neúspěšný v konkurenci a krachovat. Navíc je tu i přirozená soutěživost. Na druhé straně v počátcích pracovali v továrnách i děti, pracovalo se 16-18 hodin denně, často třeba v hluku i horku a bez ohledu na bezpečnost.
Parní stroj byl známý už ve starověku, ale nebyl doceněn a sloužil spíše, jako pyrotechnická zábava pro pobavení dvora. Tady si vždy vzpomenu na starou českou komedii ,, Marečku, podejte mi pero!" Ano, 19. století nazýváme stoletím páry. Jenže, parní stroj sice skutečně tvořil vývoj společnosti, ale občas byl i předmětem sabotáží ( úmyslné poruchy, ničení strojů), stejně, jako všechny stroje, které braly práci pracujícím. Byly tu stávky, které leckdy byly potlačovány silou a končily i krvavě. Takové společenské prostředí samozřejmě k ničemu dobrému nevedlo a s největší pravděpodobností v něm prvně zazněla věta o vykořisťování člověka člověkem. Všechno se to odehrálo tak strašně dávno, že to dnes z žijících lidí nikdo nepamatuje a tak je docela záhadou, jak v takovém prostředí vyrůstala organizace, která navždy změnila Evropu, především tu západní, kde již žádný jiný ismus nezažili. Vždyť, komu by se tehdy asi snilo, že jednou bude chodit do práce třeba jen na 8 hodin, bude mít čas i na zábavu,sport, víkendovou regeneraci, vzdělávání se a přijatelné pracovní prostředí s ohledem na bezpečnost. Trvalo to desítky, ba stovky let.
SŠ
Žádné komentáře:
Okomentovat