Kdo by se jen netěšil na Vánoce a hlavně na několik dní volna, které jsou s tím spojené ? Jenže to mnohdy také znamená udělat něco v domácnosti, ženy dodělávají poslední cukroví, nakupují se dárky a je kolem toho vůbec takový určitý mumraj. Do toho víte, že máte určité další možnosti, kdy se třeba jenom tak můžete někde projít, nebo si i někam vyjet, ale tady už hodně přihlížíte k počasí a denní době.
Původně měla být sobota ještě relativně teplým zimním dnem, ale pak nás opět meteorologové strašili velmi mrazivou nedělí. Pro výše zmíněné aktivity z toho byla nakonec jenom taková podvečerní procházka, kdy jsem se snažil najít nějaké věci, které jsou sice každoroční ozdobou centra, ale letos jsem je ještě nefotil, nebo k nim byl lepší fotografický přístup.
Ačkoliv v sobotu kolem půlnoci ukazoval teploměr na zdejší zvyklosti až neuvěřitelnou teplotu přes -11 °C a zdálo se, že snad ráno zažijeme opravdu nějakých -15°C, tak místo krásného slunného dopoledne na nás čekala oblačná obloha a teplota -5°C. To sice zrovna moc ven netáhlo, ale na druhou stranu to byla taková příležitost si ověřit, jak dlouho se dovede člověk v takové teplotě procházet.
To je ostatně dobré pro určitou představu, protože vše co konáme, tak se tak nějak snažíme těmto představám přizpůsobit. Určitě se nepojedete procházet někam do hor, pokud tam nejedete s lyžemi, ale na procházku, nebo turistiku v nižších polohách to ještě je. Zašel jsem si tak konečně za bílého dne, a to doslova ve dvojím významu také do relativně mělnické městské přírody.
Okolí parku u autobusového nádraží dnes téměř zelo prázdnotou a místní kačeny působily až velmi krotkým dojmem. Jezírko bylo zamrzlé a zdálo se, že za potravou se vydávají na blízký tok říčky Pšovky. V každém případě jsem si uvědomil, že tu máme nyní to období, kdy je nám tato zvířena vděčná za občasné přilepšení jídelníčku, kterým však můžeme bez určitých znalostí také ublížit.
Pokud tedy chceme jít na procházku s tím, že někde zvířátkům přilepšíme, pak je jistě vhodné si o tom něco vyhledat na internetu, abychom jim neublížili.
Váhal jsem dále kudy kam, až mě napadlo, že bych mohl třeba zajímavou inspiraci objevit na zde známém vodopádu na říčce nad regulací. Jenže není pokaždé posvícení, jak se říká a chybička se vloudila. Vyfotil jsem dalších téměř pět snímků, a když jsem chtěl vyfotit prvního sněhuláka, tak náhle objektiv fotoaparátu v mobilu zcela zčernal, občas otravovala nějaká tabulka a nešlo to.
To už kolíčky pěkně mrzly a jedinou šancí byl prakticky restart přístroje. Díky tomu tu nakonec sněhulák je, ale proč několik snímků nevyšlo je mi záhadou. Co z toho plyne ? Že nemáme ten cit a je třeba více soustředění, možná raději i více záběrů a kontrolu.
Pohodový vstup do posledního pracovního týdne před Štědrým dnem !
Žádné komentáře:
Okomentovat