Také jste se někteří podívali v sobotu večer na reprízu medailonku Michala Davida a zavzpomínali na dobu, kdy jsme byli mnohem mladší a hudba všeobecně byla asi tím, čím je dnes možná pro mnohé internet ? Ať už jste se tím obdobím jen protančili, nebo si stoupli na prkna a aspoň chvíli se vžili do role hudebního idolu mladých lidí, tak mi dáte asi za pravdu, že je to hodně jiný život, než většina z nás žije.
Vím, že to zní velmi komicky, ale už dávno mě tak i napadlo, co by tomu asi takový Freddie Mercury, Tina Turner, nebo snad i Madona řekli, kdyby to tady u nás viděli, když dva první jmenovaní nakonec tak nadchlo Švýcarsko ? Ale je docela možné, že vůbec nic :-). To mě tedy včerejší televizní reportáž z Českého Švýcarska udělala radost velkou a pokud jsem to dobře pobral, tak prý tam je v sezóně až půl milionu návštěvníků a je to až alarmující.
Nechme však již televizi i rozdílnost lidských životů být a podívejme se dnes na jeden povinný předmět jménem Vlastivěda, později Dějepis a nakonec Historie. Nevím, zda je to jenom můj osobní dojem, ale mám pocit, že nás chlapce vždy tak nějak více oslovila nějaká ta bitva, válka, nebo rozrůstání říší, než učení o kultuře, různé prosperitě apod.
To přinesla až 90. léta 20. století, kdy jsme sice byli mnozí již dávno ze školních lavic, ale bylo třeba obdivovat překrásné barevné encyklopedie, které předcházely, nebo šly ruku v ruce s často zajímavými zahraničními vědeckými dokumenty. Ty nakonec doplňovaly i zajímavá DVD pojednávající o různých kulturách, vynálezech, záhadách a nakonec došlo i k mnoha megafilmům, které nám měly připomenout důležité okamžiky dějin na naší planetě, mezi které patřily i slavné bitvy.
Přesto se najdou lidé, kteří nedokáží pochopit, jak se může vůbec někdo historií aspoň občas zabývat a žijí i představou, že jsme ty základy přece dostali v ZDŠ. Jenže, když se do té historie občas začtete, tak zjistíte, že nám ty základy byly podány tak, abychom se v téma aspoň trošku vyznali a přitom odbornější pohled je mnohem složitější a přináší i četná překvapení.
Jednou jsem se tu dostal před lety do jisté zajímavé diskuse, kdy jsem se pohoršoval nad tím, že mi nepřijde zrovna moc spravedlivé, když dají voliči volební hlas nějaké straně, která může prosadit nějaký zákon, ale to se ji nepodaří, protože několik málo jejich členů překvapivě odejde pryč, nebo hlasuje proti vlastní straně. Zjednodušeně bychom řekli, že ti politici vlastně tu svoji stranu poškodili, nebo ji při hlasování zradili.
Přitom jsem se v diskusi dozvěděl, že tak na věc nahlížet nelze, neboť každý politik má prý právo i v rámci strany na svůj názor, a tak přeci vznikají uvnitř stran různé názorové frakce, které však v konečném důsledku, či hodnocení od voličů ve veřejných médiích straně neprospívají. Je jinou věcí, jak se strana k takovým svým členům nakonec zachová ( mohli být před hlasováním třeba i koupeni) a je jinou věcí i to, zda si vy jako voliči myslíte, že by se to nemělo vůbec stát, nebo že to naopak k politice patří.
A o to zajímavější je mnohdy studium dějin, které nám jsou podávány vlastně občas zjednodušeně a přitom bychom se divili, pokud tedy dáme na spisy odborníků. Podíval jsem se tentokrát mimo jiné na historické období, které se u nás kdysi proslavilo právě díky slavné husitské trilogii, ale knižně jsme se s ním nijak nesetkávali. Světové a evropské dějiny jej považují za nepodstatné dějství ve středu Evropy a u nás si husitství novodobě získalo nálepku období, které kromě drancování země nepřineslo žádný přínos.
Přesto jsme si však v roce 2015 připomněli uplynutí 600 let od smrti Jana Husa a k tomuto výročí přišla i určitá odborná literatura. Divili bychom se, jak moc se tenkrát i opakovaně převlékal kabát na straně vyznavačů kříže, ale i kalicha. Šokovat vás zaručeně bude i fakt, že o život z rukou vrahů byli mnohdy připraveni třeba i jen náhodou lidé stejného vyznání, nebo byly běžně upáleny ženy i děti, kteří vůbec netušily, proč mají zemřít.
Pokud jde o drancování, tak tady se pochopitelně mísil odpor k těm církevním hodnostářům, kteří bohatli a zároveň i jistá nutnost, aby člověk nezemřel hlady. Může nám to připadat barbarské, ale vlastně už v samém prvopočátku lidských dějin se setkáváme s přepadáváním jedné skupiny druhou za účelem snadnější obživy, nebo i vlastního přežití.
To by dnes z té odborné a možná až překvapující historie stačilo a ještě se podívejme, jak to v tomto nevalném úvodu února vypadalo na sledovaných stavbách. Mělník už není téměř vidět :-). Do záběru mi opět přišel blízký sloup cen pohonných hmot, a tak mohu napsat, že se nám ceny zase trošku zhouply. To si ostatně mohou zájemci porovnat s nějakým starším článkem.
Pohodový vstup do druhého únorového týdne !
Žádné komentáře:
Okomentovat