Historie je krásná, fascinující, poučná a stojí za věčné připomínání. Vždyť jsme v minulém i předminulém století objevili vynálezy, které spatřily světlo světa již před dvěma tisíci lety. Není vůbec náhoda, že ,,slovanský" kmen Přemyslovců, který jsme přijali za vlastní přinesl do naši zalesněné české kotliny obklopené hradbou nepropustných hor tolik změn.
Zvláště pak bychom si to měli uvědomit právě my zde v Mělníku při letošním připomenutí si sv. Ludmily, kdy místní slovanské a později zde spojené kmeny pod vládou Přemyslovců byly do značné míry ušetřeny vojenských nájezdů z Francké říše jen díky obratné politice rodu. Vždyť je téměř jisté, že jedině přijetí křešťanství, začlenění země do Svaté říše římské a obratná sňatková politika umožnila Přemyslovcům založit v relativním poklidu české knížectví i později království, a vyhnout se tak například osudu tzv. Polabských Slovanů.
Jsou sice na světě kmeny, v jejichž životě se toho v průběhu věků mnoho nezměnilo, ale to rozhodně nebyl případ příbuzensky provázané Evropy, kde v průběhu několika staletí vyrostly mimo jiné i krásné stavby, které dnes obdivujeme. Aby však takové stavby mohly vzniknout, tak bylo třeba lidí, kteří s jejich výstavbou měli zkušenosti a ještě předtím lidí, kteří pokáceli obvykle zalesněný pozemek a připravili pro stavbu půdu.
Nyní se dostáváme do historické fáze, kdy král Přemysl Otakar II. za účelem co největšího a nejrychlejšího rozkvětu Českého království dopustil mimo přizvání odborníků a řemeslníků i takzvanou vnější kolonizaci království, která mu pro některé pozdější neshody mezi původním obyvatelstvem a novými osadníky bývá některými kritiky s trošku povrchním úsudkem ke stavu tehdejší situace vyčítána.
Historie pak ukazuje, že národnostní menšiny v různých státech, se nemusí zrovna vždy chovat nějak vzorně v zájmu převládajícího domácího etnika a situace nemusí být vždy jen přátelská, byť tu máme spokojená národnostní manželství, ale může být občas problematická. V našich podmínkách nejčastěji vídáme filmy a dokumenty, které buď ukazují rok 1938 a útěk Čechů do vnitrozemí, nebo rok 1945 a vysídlení Němců.
I když se nám může zdát, že Mělník je poměrně v centru republiky na dobrém strategickém místě, tak nám může připadat až k nevíře, že je to teprve 76 let ( průměrný život jednoho člověka), co se třeba v Liběchově, Želízích, Sitné, nebo na Jestřebici a v Nosálově mluví jenom česky a jsou tu jen české nápisy.
Časopis Živá historie si tedy vybral pro měsíc říjen a potažmo k výročí vzniku Československa 28. října téma, které tentokrát zní Benešovy dekrety. Jsou zajímavé ještě z jednoho pohledu. Na Slovensku uplatněny nebyly a díky tomu jsem zase objevil velmi zajímavý článek, který poukazuje na historický vývin opačného rozhodnutí.
Aktualizace 30.10 v 10.30: Pokud jste si dlouhý, ale zajímavý článek přečetli, tak jste jistě zaznamenali finální ukončení : Přes vše, co bylo řečeno, převažuje u Slováků i Maďarů na jihu Slovenska spokojenost nad nespokojeností. Tak proč ne ? Ovšem, jak sami rodáci z těchto končin říkají, tak se doporučuje při návštěvě těchto lokalit znalost maďarského jazyka.
Historie je prostě zajímavá záležitost a můžeme vzpomenout třeba i na sousední Lužici, o kterou se exilová vláda pokoušela v rámci historických hranic.
Pokračování včerejšího článku :
Takto odlišně se tedy vyvinul směr menšin v obou státech donedávna společného státu. Čtenář se mimo jiné v čísle dozví, na která území uplatňovala naše exilová vláda nárok, a která nám nebyla vítěznými mocnostmi přiznána, nebo samozřejmě i jiná další témata z historie. Vím, že to opět po delší době vypadá, jako reklama časopisu Živá historie, ale když vás něco zajímá, nebo se vám něco líbí, tak se takovým propagačním krokům ubránit nemůžete. Odkazy na informace jsou běžnou součástí zájmových činností a bloger je vždy osobou, která nějaké ty zájmy má a ráda se o ně podělí.
Už je to docela dlouho, co jsem tu naposled psal článek pro vás, které třeba jen okrajově zaujalo rozhlasové vysílání v nejnovějším rozhlasovém pásmu DAB+. Ono by se to dalo shrnout tak, že se toho letos pro nás tady na Mělníku v tomto pásmu moc neudálo. Začala vysílat nová stanice Hlas Prahy a Český rozhlas spustit se startem hokejového šampionátu stanici Radiožurnál sport.
Osobně jsem byl velmi zvědavý na rok plánované vysílání Polského rozhlasu k 1.říjnu 2021 z vysílače Sněžné jámy v Krkonoších, který jediný je schopný dopravit na Mělník polský televizní i rozhlasový signál. To má na svědomí skutečnost, že město je směrem k severu doslova nalepeno na členitý kopcovitý terén, který má svůj konec v našich nejvyšších horách.
Ovšem, nakonec to dopadlo tak, že si prý zájemci na polský signál ještě asi půl roku počkají a vůbec není jisté, zda tu bude k ulovení, natož k poslechu. To je dáno nízkým výkonem vysílače, vyzařovacím diagramem směrem do kotliny v okolí města Jelení Hora a možným potlačením signálu směrem do Čech. Jinými slovy se zatím nic neví.
Jiná situace je u našich západních sousedů, kde to prostě jede jiným tempem a mnozí lovci zahraničních vysílačů si udělali další zářez za ulovení již druhého multiplexu z Duryňska, který po regionálním rozhlasu veřejnoprávní MDR tentokrát nabízí veřejnosti privátní stanice na kanále 12B. Má jen slabší výkon a zřejmě nebude na teleskopickou anténku rádia tak často k ulovení, jako jeho kolega veřejnoprávní MDR ( Mitteldeutscher Rundfunk) na kanále 8B.
Privátní mux z Durynska vysílá na kanále 12B teprve od středy ( 27.10.) a nabízí například známou pop-rockovou stanici z FM Antenne Thueringen. U nás je mnohem obtížněji zachytitelný, než první durynský mux na 8B ( MDR-Thueringen) a vypadá bez směrové antény na podmínkovou záležitost.
Zajímavě k nám létá signál z vídeňské čtvrti Donau-City ( anténa je umístěna na nejvyšší budově Vídně na levém břehu Dunaje, která je restaurací i rozhlednou) na kanále 11C. Ještě loni se k nám v DAB+ pásmu šířil kromě pozemní televize i rakouský vysílač ze známého kopce Jauerling ( kopeček u Dunaje poblíž města Krems) na kanále 5D, ale ačkoliv například domy v Podhradí blokují příjem Teleka z Černé hory u Janských Lázní, tak nám tento rakouský příjem na 5D často blokuje silnější příjem druhého německého muxu od Českého středohoří, který začal vysílat letos.
Není to tak dávno, co se po dlouhé době podařilo jednomu lovci v pásmu DAB+ od města Tábor ulovit v ranních hodinách signál až z Belgie, ale ta pravá podzimní mlhavá sezóna teprve začíná a dálkové signály velmi často potřebují opravdovou mrznoucí mlhu. Ta zatím není stále taková, jakou by člověk potřeboval, a tak jsou úlovky oproti minulým rokům zatím slabé.
Až dnes v ranních hodinách se mi na naši zámecké vyhlídce konečně na chvíli podařilo chytit vzdálenější multiplexy za hranicí Bavorska. Kopec leží již v Bádensku-Würtenbersku a nese název Aalen/Brauenberg ( 354 km od Mělníka). Vysílají z něj oba zachycené multiplexy na kanálech 9B a 9D. Ty pravé dálky však snad teprve přijdou.
Žádné komentáře:
Okomentovat