Mělnické vinobraní 2021. Sobotní ohňostroj z Náplavky. Velké ruské kolo jako nový symbol Mělnického vinobraní ? Několik málo sobotních nočních snímků z pouťové volné zóny.

 

Nechtěl jsem tu dnes v podvečer v posledním článku nic slibovat, ale pomalu jsem si již pohrával s myšlenkou na fotografování ohňostroje. To je totiž obvykle hned můj druhý hlavní bod  každého vinobraní  za průvodem :-).

Původní představa byla, že bych přešel starý Strakův most a zkusil zakotvit někde proti zámku, ač jsem v minulosti našel několik míst, která by pro fotografy Mělnického vinobraní mohla být zajímavá. Ovšem, dopadlo to tak, že jsem si vzpomněl na jednoho průvodce města, kde je na titulní stránce právě zámek od severozápadní strany a zkusil jsem se podívat na Náplavku ( jak tu tento výraz již díky mnoha akcím oficiálně zdomácněl).

Pro jistotu jsem si již navolil režim pro focení ohňostrojů doma, ale na místě jsem se později dostal do dalších problémů. Byl jsem tam moc brzy, a tak jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych mohl přejít most a možná by to bylo ještě lepší z cyklotrasy u Labe, kde by třeba mohla sehrát roli i řeka a nějaké odrazy v ní.

Jenže jsem po dvou letech zcela ztratil představivost a navíc mi odpolední článek stejně zabral čas až do tmy, která již přichází brzy. Most plný lidí a bylo jasné, že bych se jen s obtížemi probíjel v téměř kontaktní vzdálenosti s celou řadou připravených diváků. Zůstal jsem tedy na Náplavce.

Jenže přišla celá řada otazníků. Jak velký bude ohňostroj ? Jak vysoko budou létat nějaké světlice ? Osvítí občas i Mělnický zámek ? Jak velký díl oblohy mám zabírat ? Na to mi měl odpovědět tak trochu samotný začátek ohňostroje. Ono se to jen špatně předpovídá a navíc po celou dobu asi třívteřinového záběru vůbec nic v hledáčku nevidíte.

Jediné co vidíte je informace, že máte čekat a nemačkat spoušť k dalšímu snímku. A tak až doma jsem zjistil, že je třeba řadu záběrů takzvaně oříznout, což jsem v minulosti ( starší články) se starším Olympusem téměř neznal. Ono to však může být do jisté míry i samotným ohňostrojem.

Měl jsem pocit, že ohňostroj ani moc dlouho netrval, ale to už jsem měl v hlavě další bonbónek, na který mě nasměrovala už páteční reportáž pana Lojky. Sice jsem tentokrát atrakce ve volné pouťové zóně neviděl, ale bylo mi jasné, že asi největší zajímavostí, která letos kraluje a zdobí město je vysoké ruské kolo na tradičním placu pro labutě na místě bývalého Hrdinova lisu.

Není bez zajímavosti, že tato kola jsou v posledních letech takovou stálou vyhlídkovou módou, a když vypustím ta slavná v Londýně, nebo ve vídeňském Prátru, tak  jedno máme třeba v Poděbradech u železničního nádraží. Nám to díky naší poloze na kopci úplně stačí dočasně, i když ... :-) , ale nutno říci, že výhled z toho mělnického letošního ruského kola vypadal na fotografii zajímavě.

Bylo tedy jasné, že si k němu najdu rychlou cestu s krátkým pobytem, ale hlavně mě bude zajímat jeho úloha v roli dočasné dominanty města. Sledoval jsem ho již od autokempu z Řípské ulice a tu fotografii s mělnickým zámkem vedle něj jsem pořídil z Klášterní ulice. Ačkoliv jsem měl možnost fotit nočním režimem a zapřít fotoaparát o zábradlí, tak je stejně snímek rozmazaný.

Proč tomu tak je není složité vysvětlit. Kolo totiž bylo neustále v pomalém až nenápadném  pohybu a zastavilo se až ve chvíli, kdy jsem byl již poměrně blízko  něj. Nicméně se tak zrodil nápad na případný nedělní denní snímek, kdy vám stačí zlomek vteřiny a je to ponaučení pro příště, že to lze fotografovat pouze tehdy, když kolo za tmy stojí.

Poslední snímky jsou tedy z pouťové zóny, kde jsem se v nočním sobotním návalu tentokrát skutečně jenom mihl. Pěkný zbytek víkendu !