Byli jste již na Klínovci ? Kolem řeky Labe a jedné bizarní hory vede krásný a laciný celodenní výlet na vysokou horu s rozhlednou, která nabízí pohledy až do neskutečných rekordních vzdáleností. Městečko Boží Dar se představuje.

 

Česká republika je nádherná. To mi kladla na srdce pomocí diapozitivů i výletů již základní devítiletá škola, ale stranou nezůstaly i rodinné výlety. Tehdy však také platilo, že kraj pod Krušnými horami je průmyslovou oblastí, kde převládá těžba uhlí, potkáte tam elektrárny i další důlní činnost a není to region určený zrovna primárně pro rekreaci.

To vše se začalo až velmi zvolna měnit teprve někdy na přelomu milénia a díky různé digitální technologii i televizním dokumentům jsme se postupně dozvídali, že kraj pod Krušnými horami i hory samotné se mění. Turisté začali toužit po výstupu na Sněžku, na Ještěd, či na Velký Javor na Šumavě, také po návštěvě nejvyšší hory Krušných hor a tamní pokrok začal úměrně stoupat s nabídkou, kterou tu turistické vyžití nabízelo.

Klínovec je dnes  i díky několika lyžařským vlekům a lanovým drahám  celoročním rekreačním vyhlášeným místem, ale pro příznivce televizních a rozhlasových vln má své genius loci. Hora s nadmořskou výškou 1244 m.n.m. totiž umožňuje nejen daleké vyzáření signálu, ale i rozhlasový posluchač tu může ulovit velmi vzdálené signály a zvláště v podmínkách.

Toho vás však nyní ušetřím a pojďme se již věnovat konečně samotnému výletu. Nepsal jsem tu již mnohokrát, jak fantastická je nedávno mírně zdražená celodenní jízdenka DUK, která platí již z Mělníka ?

Člověk si prostě jen udělá v sobotu budíček už v 6 hodin ráno a na vlakovém nádraží požádá o celodenní jízdenku DUK, která nyní stojí 140 Kč.

                                        

Sice není ranní vstávání nic příjemného, když by člověk konečně vstát nemusel, ale na druhou stranu by se jinak nikam nedostal, mohl by jen v krásném počasí litovat a na výlet se přeci jen vstává lépe, než za povinnostmi. Navíc by člověk pořád jen říkal : ,, Hm, tam jsem bohužel stále ještě nebyl. "

A tak jsem se v sobotu vypravil na osobní vlak v 6.52, který vás v 7.50 doveze do Ústí nad Labem na západní nádraží ( první foto). Na Mělníku se ještě občas nízko nad obzorem prodíralo sluníčko, ale dále podle Labe již to bylo spíše království slabší mlhy, která se měla někde a někdy rozpustit.

V Ústí čekáte jenom 10 minut na pohodlnou osobní soupravu z Děčína do Kadaně, která nepostrádá internetové připojení a klimatizaci. Dal jsem však přednost pohledu z okna a u Teplic se mlha již rozplynula. Za dalším lázeňským městečkem jménem Bílina leží v krajině několik opravdu bizarních kopců, z nichž nejkrásnější je hned první hora za městem s názvem Bořeň ( na snímku, vrchol 539 m.n.m.)

Až do konečné stanice Kadaň- Prunéřov nejezdím. Tak, jako má člověk na železničních trasách své oblíbené strany pro výhled, tak má i svá oblíbená nádražíčka :-).Pro mě je to hlavní a starobylé nádraží v Chomutově, odkud také jezdí zelené autobusy k Hoře Svatého Šebestiána. Je tu u nádraží taková poklidná komunikace, která vede kolem jakéhosi poštovního železničního depa a za ním se můžete přes trať a plot podívat na různé z provozu odstavené lokomotivy.

Výhodou je, že tu není vůbec nikde stín, což je dopoledne doslova žádané a příjemné. Osobní vlak vás totiž do Chomutova přiveze někdy v 9.20 hodin a rychlík Krušnohor přijede v 9.53. Ten vyráží někdy ráno v 7.30 z Prahy, staví až v Ústí na hlavním nádraží, a pak v každém městečku pod Krušnými horami.

Protože jsem jel jenom do Klášterce nad Ohří, tak jsem v rychlíku strávil pouhé dvě zastávky. Příjezd v 10.08 hodin. Přivítalo mě takové roztomilé poklidné i čisté nádražíčko, kolem nějž vedla komunikace, kde téměř nic nejezdilo. Ihned mě upoutal pohled na kopce ve směru jízdy a vlevo přes trať bylo možné vytušit údolí s řekou Ohře, za nímž se zvedaly tři krásně zaoblené kopce. Na prvním z nich bylo možné spatřit zříceninu hradu Egerberk.

Prozkoumal jsem trošku mapu před nádražím i část ulice a v 10.27 přijela moje linka číslo 600. Autobus neustále stoupá přes okraj městečka dále do přírody a pasažérům se nabízí místy velmi hezké pohledy. Projedete obec Měděnec a v obci Kovářská vystoupíte v 11 hodin z vozu a přejdete silnici na druhou stranu.

Tam už vás čeká poslední dopravní část. Z městečka Vejprty přijede linka číslo 582, která by vás dovezla až do Božího Daru, ale vystoupíte u odbočky na Klínovec. Část mezi obcemi Kovářská a Loučná nabízí z autobusu pěkný výhled na Klínovec i sousední německý Fichtelberg, jakož na lyžařský můstek v lázeňském městečku Oberwiesenthal. Starší generace si možná vzpomene, že v dobách NDR ( Východní Německo) odtud dávala televize občas zimní sportovní přenosy.

V 11.30 jsem vystoupil u odbočky na Klínovec a byl jsem velmi překvapený, že už v 11.45 jsem prakticky bez námahy v cíli. Jen necelý kilometr po silnici i lesní cestou. Samozřejmě přišlo na řadu lehké prozkoumání okolí a mohl jsem být rád, že tu jsem celkem včas a fronta na rozhlednu je až za mnou.

Čas ale ukázal, že nikdo moc dlouho nečekal. Vstup 50 Kč, ale ochoz je tu tak malý, že to připomíná návštěvu mauzolea. Doporučuji foťák, fotit a dát si aspoň dva okruhy, aby si to člověk užil. Šlo se ve směru hodinových ručiček a ti před vámi určovali tempo.

Klínovec má jednu centrální všesměrovou mapu rozhledu, a pak asi osm dalších pod okny.

Pohled přes údolí na Fichtelberg ( 1215 m.n.m.) Někde z tohoto sousedního kopce vysílá na frekvenci 107.7 MHz i oldies rádio RSA - Erzgebirge, které hraje plným výkonem i na zámecké vyhlídce v cca 113 km vzdáleném Mělníku :-). Stanice je navíc součástí saského multiplexu na kanále 9A v pásmu DAB+.

Vzdálenosti mě opravdu fascinovaly, ale díky počasí bylo směrem k nám nejdále vidět Nechranickou vodní nádrž a později vrch Raná u Loun. Říp je odtud 94 km, stejně tak, jako například Děčínský Sněžník a 96 km odtud je také Ochsenkopf. Vrch je známý především tím, že už v časech železné opony, se z něj v Čechách přijímala západoněmecká televize, nebo i populární hudební Bayern 3.

Rekordmana jsem ovšem objevil v podobě Ještědu. Ten je odtud vzdálený 150 km ! Inu, musí to být zde paráda, když mrzne, je jasný den a je opravdu daleko vidět :-). Tak jistě, to je pak radost pod sluníčkem i lyžovat.

Jak vidíte, tak dálky zamlžené, ale na kopci je dost pěkně.

Na první tabuli byl ten Ještěd a zde Říp.

Na kopci to žilo mnoha aktivitami a já samozřejmě zkoušel multiplexy, ale podmínky hlášené nebyly, a tak žádná velká radostná překvapení se nekonala. Tentokrát to létalo signálem nejdále z nedalekého Hesenska a od Berlína, což už je v podmínkách překonané mnohem vzdálenějšími multiplexy.

Hlavně však šlo o poznání místa a užití si příjemné atmosféry.

Zoomem přiblížená Nechranická nádrž.

Všude bylo plno větrných elektráren, jak je pro tuto oblast typické. Nemohl jsem si dovolit větrníky vynechat :-).

To jsem již ve 14.45 začal sestupovat do Božího Daru a bylo se čím kochat. Jen jsem musel dávat ve střední části lesní cesty pozor na kaluže.

Kousek nad městečkem vyrostla tato legrační rozhlednička. Je vysoká cca 8 metrů a je z ní jen výhled na město. Ceduli v ní nehledejte, ale najdete tam lavičku.

Boží Dar vypadá z vršku romanticky.

Blízkost Německa je tu cítit na každém kroku a celnice je nadohled.

Měl jsem tu asi 30 minut času, a pak už mi měl jet asi v 16.23 autobus po stejné trase opět do Kovářské a Klášterce. Nevím proč, ale nejel, ač dle řádu měl jet. Zdánlivý problém by se dal vyřešit za drobný poplatek cestou do Ostrova nad Ohří, kde již Soutok v roce 2013 byl, ale komunikace s dalšími čekajícími lidmi na zastávce se vyplatila.

Ti sice jeli úplně jinam, ale jako téměř místní zhodnotili situaci a navrhli mi diskusi s řidičem. Na trase byla totiž někde objížďka, a tak linka mimořádně a bez zastavení vedla svoji cestu přes část Klášterce nad Ohří. Starší řidič neviděl důvod mi nezastavit a já byl v Klášterci snad ještě o 30 minut dříve, než kdybych jel s přesedáním přes Kovářskou.

Musel jsem se zasmát a sám sobě říci : ,, Tak to vidíš. Pořád platí, že i v Čechách se dá na cestách vždy nějaké to vzrůšo zažít :-)". Krušnohor mi jel v 17.50  a v 19.15 jsem vystupoval v Ústí na hlavním nádraží.

Na snímku třída s IC v Božím Daru.

Pod nádražím je podobný podchod, jako v Poděbradech, který vás zavede na takovou terasu, kde jsou i restaurační stolky a další lávka, kterou lze přejít nad hlavní silnicí k Labi. Nějaká holčička volala na mámu, ať se jde podívat, co se tam stalo, tak jsem šel také.

Nic zvláštního. U středové čáry silnice stál osobní automobil s vyvráceným a bouchnutým předním levým kolem, kolem něhož to po obou stranách létalo ( auta). A tak dobře ....

Pak už jsem jen přešel silniční most do Střekova, prošel se dole kolem řeky a dobrých 30 minut ještě čekal na odjezd ve 20.08 k nám. Ve 21 hodin mě pak přivítalo královské město na soutoku :-).

Hezký zbytek týdne a kulturně máme mimochodem nejblíže o víkendu již nedávno zmíněný DED. Viděl jsem někde ale také plakátek o výstavě drobného zvířectva v Liběchově ( sobota). To je tedy takový typ třeba pro ty, kteří mají trochu jiné priority. Vidíte, a jak to tu píši, tak mě napadlo, že se budu muset podívat na Vraňany a na papoušky :-). Myslím tím také nějaký plakátek.

To zase třeba někdy příště :-)

Ještě snad jen dodám k článku, že jsem některé drobné a nedůležité příhody tentokrát vynechal. Člověk potká na cestách řadu lidí a občas dojde i na nějakou drobnou komunikaci, či úsměvné okamžiky.