Fotografická balada o zapadajícím slunci nad horou Říp a jednom neobvyklém ránu pod našim městem.

 

Západy slunce mají vždy své kouzlo, ale co si budeme namlouvat, nejlepší pocit máme asi v létě a zvlášť když nás žádné povinnosti k ničemu nenutí, ani  nad něčím nepřemýšlíme. To si pak opravdu užijeme to krásné divadlo přírody.

Západy v blízkosti bájné hory Říp mají zvlášť osobité kouzlo a je to právě oblačnost, která dokáže utvořit pokaždé zcela originální divadlo.

Pokusil jsem se postupně zaznamenat časově několik snímků tak, jak se to někdy při různých časových aktivitách dělá a myšlenka mě napadla až na místě. Člověk prostě jenom tak jde krajinou, náhle se objeví v nějakém bodu a spatří zajímavý úhel pohledu hodný zaznamenání.

Skoro si tak říkám, že je to přece pěkná blbost pod každým snímkem v tomto případě něco psát a přesto si uvědomuji, že se za tím skrývá hluboká alegorie pohledu na věc ( z různého úhlu)

Vždyť každý z nás někde jdeme a občas nás napadne se někde zastavit, nad něčím se zamyslet, vyhodnotit situaci a podle ní jednat. Třeba i změnit svůj dosavadní plán, nebo prostě pohled na věc.

No není to pohádka ? Jenom část kotouče nám prosvítila alej, kterou jsme mnozí již několikrát kráčeli.

Slunko jde spát a pokud máte trochu představivosti, tak se vám možná z mračen nad horou vynořily ještě vrcholky vzdálených Alp :-). Máme tu alegorii romantiky, cestování a krásné krajiny domova.

I Mělník má mnoho tváří. Stačí troška neposedné srpnové ranní mlhy a člověk se nestačí divit.

To, že je ten slavný pohled na město ? Vycházející slunce se snaží zvítězit nad tím velkým množstvím vody, která tentokrát prosytila celý vinný svah., ale zatím svůj boj na několik desítek minut ještě prohrálo.

I tak tu však máme zajímavou atmosféru, ve které se svátečně ocitáme.

Z mlhy se vynořují jen škatulky, na které pamětníci vzpomínají tak, jako na místo, kam se ještě chodili do řeky koupat. Dnes je s oblibou využívá ptactvo ke svým říčním radovánkám.

Protější mělnický břeh jen matně vykukuje a vycházející slunce se podruhé pokouší zvítězit nad vodními živly v místech, kde je nikdo z nás moc dlouho mít nechce.

Slunce vítězí a nás čeká krásný víkendový den.

Takových dní je samozřejmě celá řada, kdy se pod našim kopcem u řeky válí mlha a tvoří mnohdy i úchvatnější divadla, ale volný den a momentální situaci si nevybíráme. Snad jen ta myšlenka může přijít náhle, nebo také plánovaně, ale pak může být i určitým zklamáním, pokud nenaplní naše představy. Hezkou neděli !