Taková byla romantika prvního listopadového víkendu v Mělníku. Centrum žije oslavnou výstavou, děti jezdí vláčkem. město nám svítí. Představuje se: Radio Africa online.

Cestou z Blat ke starému mostu jsem nafotil řadu fotografií, prožil množství zážitků a nemělo to konce.

Nedávno se mě ptal kamarád, zda nemám nějakou fotografii té vyhlídky za hřbitovem sv. Václava ( Pražská ulice) z časů, kdy byla ještě za plotem a vstup na ni byl možný pouze brankou.
Plot a branku jsem opravdu asi nefotil. Proč? Ale, rozpomněl jsem se na léta raného dětství, kdy jsem si jako malý hošík vymohl minimálně cestu na vyhlídku k zámku, abych viděl třeba i lodě, a někdy se šlo i Polabským parkem právě k této vyhlídce.

Když se z ní podíváte dnes, tak toho dohromady moc neuvidíte. Řeka je matně vidět jen v jednom bodě, cukrovarský komín sotva zahlédnete skrz stromy, a jak vidíte na obrázku, tak Říp je sotva vidět a stromy prakticky umožňují jen takový milý pohled na svah zeleně, který sice zejména na jaře i na podzim pohladí, ale určitá probírka v některých směrech by možná místu vrátila jistě bývalou větší atraktivitu. Docela bych se rád podíval na nějakou zachovalou starou fotografii, jak to tu vlastně kdysi vypadalo.

 Zmíněná vyhlídka dnes.

Místní senioři se tomuto místu trochu ironicky smějí. Oblíbená cestička k řece totiž dostala relativně nedávno nejprve v nejspodnější části u bývalých lázní nové schody, a krátce po tomto aktu, se zde objevila tato oprávněná cedule.

V každém případě je romantické cestičky k řece moc a moc škoda, ale rozumný člověk ví, že je lepší jít k řece jinudy a užít si to, než-li cítit  nestabilitu terénu a oddechnout si, že to dobře dopadlo :-).
A tak mě tak napadá, jak moc je vlastně frekventovaná ta silnička, co vede dolů k řece od sportovního areálu na sídlišti nedaleko hřbitova ? To je nějakých aut rybářů, cyklistů, chodců i těch, co vedou vyvenčit své psy. Oblíbenou trasou mnohých z nich jsou procházky od veslařského klubu k Hadíku.

Mělnický život u řeky a jeho možnosti dnes vynechám :-). Stejně tu máme vlastně regionální vládu v demisi.

Překvapilo mě, že jsem ještě v listopadu potkal ekovláček. Na druhou stranu se musím přiznat, že jsem potkal člověka, který tu žije 6 let, pochází z Domažlic, a ten mi říkal, že ho občas prý překvapuje, jak moc je tu mrtvo oproti jeho staré domovině.

Ve vláčku jelo několik zřejmě místních maminek s dětmi.

Děti měli velkou radost, že mohou někomu zamávat, a že jim někdo zamává. Vlastně je to ta tolik slavná symbolika, na kterou často zapomínáme. Lidé se mají chovat k sobě tak, aby byla radost vždy na obou stranách. To zde zmiňuji především tehdy, když se na Mělníku koná nějaká akce, která činí radost prodejcům a organizátorům stejně tak, jako návštěvníkům konzumentům

A proto i ty návrhy kolem většího života u řeky.

Jak jsem tak kráčel ke starému mostu, tak mi to nedalo, abych po delší době nevyfotil soutok. Vždyť je to název i tohoto webu, který bude mít za 7 dní již 7 let :-).

Krásná loďka na řece je vždy milým pohlazením.

Co s bývalým přívozem ? Někde jsem četl, že převezl letos neuvěřitelné množství lidí, zejména cykloturistů. A jsem osobně rád, že jedinečnou příležitost jsem využil také.
Kdoví, zda třeba někoho nenapadne, že by to tu mohlo být na zkoušku, jako atrakce ?

Přece jen může být třeba pro zahraničního cyklistu jedoucího od severozápadu zážitkem, že se před samotným Mělníkem nemusí šplhat s kolem na silnici od Brozánek do provozu, ale sveze se na druhý břeh po vodě, odkud to má již jen několik metrů na poklidnou starou bývalou nepoužívanou silnici vedoucí do centra.

Ještě by na tom vydělal nějaký ekovlak, co by je po ní vezl i s koly do centra. Ukazuje se totiž, že všichni, co koukají z druhé strany řeky na náš zámek, tak touží poznat život u něj a rozhlédnout se do kraje, než pojedou dále.

Focení zákoutí s pramicemi bývá i součástí kalendářů. V tomto případě je to poněkud znehodnoceno modernějšími loděmi, ale vše špatné, je k něčemu dobré. Možná to jen dokazuje, že k tomuto městu lodi a život u řeky patří, tak se tak už počněme chovat.

Zrenovovanou cestou jsem odtud vystoupal na náměstí Míru, když jsem si ještě předtím vyprávěl s bývalým občanem Domažlic o mé loňské návštěvě jejich města a pěším výstupu na Hohen Bogen.
http://www.hohenbogen.de/index.php?menuid=28&getlang=cs

Nemohl jsem jinak, než nám představit výstavu, která tu u příležitosti oslav 100 let republiky stojí. Soutok to tak nějak oslavil,, tématickým článkem" :-). A ten je málo sledovaný, jako politické náměty vůbec, byť vlastně píše úplně o něčem jiném :-).

Co mi udělalo radost, tak to jsou tyto krásné osvícené panely, o kterých jsem ani nevěděl. Přiznám se, že sice dělám reklamu mnoha akcím, ale mnohdy ani sám nestíhám zjistit, jak tu třeba ty panely budou dlouho a jest-li bude čas si je třeba i přečíst. Žijeme moc hekticky a je všeho někdy až příliš. Navíc máme pocit, že už nás mnohdy nemá v lecčems co překvapit, a že to přece i leckdy tak nějak víme.

Na staré bankovky z první republiky, ale i z časů předešlých, se vždy pěkně kouká. Ostatně, každý máme mimochodem radost, když se dostaneme do fáze, kdy třeba někdy i vidíme platidla, kterými se platilo ještě za našeho dětství. Pamatujete ještě modrou papírovou tříkorunu, zeleného bůra, nebo Žižku na dvacitce :-)?

Na mnoha místech v bývalé  Monarchii bychom našli i do dnešních dní nějaké ty české menšiny, o kterých jsem psal také v článku k výročí 100. výročí republiky.

Tentokrát jsem se pokusil i o nějaké noční záběry a důvod jistě ke konci článku poznáte sami.

Ano, je to tady. Zrekonstruovaná cesta mezi starým mostem a náměstím může přinést v nočních hodinách zajímavé efekty a nemusí možná ani moc vadit listí, nebo sníh. Jen bylo pořád ještě asi moc světla a nejsem si jistý, zda se mi bude chtít kvůli lepším podmínkám v týdnu ven.

Radio Africa online - Nejlepší hudba z černého kontinentu  ? No, klipy gasy jsou také paráda.

Když jsem si tu včera večer upravoval fotky, tak jsem si po dlouhé době pustil k tomu internetové rádio. Tentokrát jsem skončil v postupném poslechu na stanici Radio Africa online, kde mě zaujala docela dobrá typicky černoafrická skladba, která vás s přibývajícícím časem téměř rozpohybuje.
Toto má docela pěkné a naučné video, ale mnoho skladeb nejen z Afriky pokulhává v oblasti videa, nebo jeho nápaditosti a degraduje tak melodičnost skladeb i ochotu u nás v Evropě sledovat tyto videoklipy. To zrovna neplatilo tolik u klipů gasy z Madagaskaru, ale někde ( Řecko, jiná Afrika, Polynésie) je  to  znát.

https://www.youtube.com/watch?v=5_SJqlp9djA  ( I další skladby z tohoto alba jsou melodickou pohybovou parádou)

Jde o stanici, která hraje údajně nejlepší hudbu z celého kontinentu a ani jsem nějak nezjistil, odkud to vlastně jde. To je zase na podrobnější výzkum a musel bych na stránky svých oblíbených stanic.

https://www.liveonlineradio.net/congo/radio-africa-online.htm

Je to zase něco jiného, než ostrovní Madagaskar ( jeho hudbu znáte především díky stanici Paradisagasy FM) a jsou tu i prvky reggae. Na vrchní adrese můžete poslouchat a dole je tuším playlist.

http://soukous.org/playlist.htm

,,Chcete být in ? Zahoďte ten přiblblý komerční rap, soul a extravagantní hvězdičky, a poznávejte krásu melodické hudby z okolního světa ".

Úspěšný vstup do prvního listopadového pracovního týdne a nezapomeňte v sobotu na sklep !!