,,Připadám si, jako Karel Gott" pravil k pobavení publika šťastný autor knihy Mělník na starých fotografiích Karel Lojka. Obřadní síň mělnické radnice prvně ve své historii při křtu knihy nepostačovala kapacitou a lidé stáli až na chodbě.

Každá plánovaná kulturní akce jednoho dne propukne a jinak tomu nebylo ani dnes dne 28. listopadu 2018 v 17 hodin, kdy se křtila v obřadní síni mělnické radnice  mělnickými občany velmi očekávaná kniha s titulem Mělník na starých fotografiích ( 1970- 1989) od autora Karla Lojky.

Po zkušenostech z minulých knižních křtů jsem tentokrát opravdu šlápl do pedálů, jak se lidově říká, abych dorazil na místo činu co nejdříve, ale radniční obřadní síň byla již tak zaplněna, že bylo úspěchem získat místo uvnitř :-).

Nebylo divu, vždyť se zde sešly především ročníky, které ten Mělník v letech 1970 až 1989 opravdu prožily na vlastní kůži a nyní se díky jednomu jedinému člověku, který tu dobu fotograficky zaznamenal a dal své materiály k disposici veřejnosti, se mohou do ní na stránkách knihy vrátit.

Napětí v sále by se dalo před začátkem krájet. Vždyť já toho beru letos před Vánocemi trochu více a tašku jsem nechal v kapse kabátu na věšáku na chodbě. Bleskurychle jednám a za chvíli jsem opět v řadě na knihy. Zaujímám po koupi jedno z posledních míst u dveří a rozhlížím se.

Vytahuji starý automat pro první snímky akce a zkusím přitáhnout v detailu i sklenice určené k přípitku. Objevuje se takový snímek na hraně přijatelné kvality, jak tomu ostatně bývá v místech s umělým osvětlením, pokud se rozhodujete pro přiblížení a nemáte ani silnější nabitý blesk, ani možnost prodloužit dobu osvitu, která však může  někdy naopak způsobit jistou rozmazanost.

Vzpomínám si, že mám v kapse kabátu úplně čerstvě nabitou baterii, ale již není možnosti, se někam vracet. Lidé stojí až na chodbě a na mém kabátu je spousta dalších
.

Dole již pobíhají mezi lidmi  známé tváře s kvalitní fototechnikou, která taková musí být už jen proto, protože výsledné výtvory budou ozdobou tištěných periodik a možná i internetové městské kroniky pro rok 2018.

Atmosféra v síni je však krásná a taková srdečná. Ve vzduchu je cítit všeobecné nadšení. Nečekaná obrovská rekordní návštěva těší všechny účastníky, kteří se podílejí na organizaci a velmi pěkný pohled je i na nové zabalené balíky knih, které každou chvíli putují na prodejní stolek. Spokojení jsou prostě všichni, a to je vždy krásné.

Slova se nejprve ujímá jako obvykle Martin Klihavec, který je spoluautorem knihy a z jeho slov vyzní dvě velmi důležité věci.

Pokud si ještě pamatujete někteří konec 90. let minulého století, tak si možná vzpomenete, že se tehdy hodně hovořilo o tom, že knihy jsou prakticky mrtvou záležitostí. Proč si dávat do knihovny další a další nyní ( v té době po zdražení) drahé knihy, když je spousta zajímavých věcí ke stažení a ke čtení na internetu?

Internetové knihovny, se tehdy stávaly šlágrem a veřejnost na klasické knihy pohlížela s rozpaky, neboť zabíraly místo, zbytečně něco vážily a lidstvo bylo doslova posedlé pohledem na monitory, kde máte vše osvícené a můžete si vše podle potřeby zvětšovat a přibližovat.

Jenže si řada lidí stále ještě uvědomuje, že ta papírová kniha má takovou příjemnou duši, kterou vás pohladí, jinak ji vnímáte a nepotřebujete, aby zrovna šel elektrický proud. Cítíte v ní určitou hmotnost, která říká: ,, To jsem já a nevymažu se ti. Možná budu časem trochu chátrat a žloutnout, ale Ty to jistě oceníš, protože budu součástí tvého života".

Druhá myšlenka již patřila panu Lojkovi, ale ve své podstatě měla velikou hloubku. Opravdu se musí najít aspoň jeden jedinec, který u toho všeho je, který to zvěční a hlavně si to nenechá pro sebe, což mnoho lidí dělá. Jinými slovy lze říci, že kdyby nebylo aktivity pana Lojky, který přišel nejdříve s facebookem orientovaným na historické fotografie starého Mělníka a nakonec, se nedohodl i s Martinem, tak by toto město s největší pravděpodobností nikdy nic takového nemělo, což by byla neskutečná škoda.

Pravděpodobně bychom měli doma někteří na různých DVD a flash kartách obrazové materiály, ke kterým jsme zase od někoho známého přišli, a ten to měl také od někoho :-). Kniha nás tedy tak nějak vlastně všechny oficiálně spojí a jsem toho názoru, že to spojení nám v posledních letech právě tak nějak chybí. Každý dělá něco jiného, poslouchá něco jiného, kouká na něco jiného a lidé k sobě možná složitěji hledají cestu.

Pak již promluvil samotný pan Lojka a velmi dobře věděl, co návštěvníka zajímá asi nejvíce. Jak Vás to napadlo toto vše tehdy takto fotit ? Bylo to právě přátelství s Františkem Puršem, který měl přehled o veřejném dění, a který doporučil autorovi knihy, aby fotil to, či ono, neboť tyto stavby končí a nové začínají svůj život. Jak logické, krásné a upřimné.

Mimochodem, trošku jsem si při té příležitosti vzpomněl na lidi, kteří občas cestují, třeba jako já a nefotí. Řekli mi, že oni si to lépe užívají a budou si to pamatovat celý život. Nevím, ale domnívám se, že fotografie vám vždy lépe rozhýbe mozkové závity, vše se vám opět vybaví a budete za ni kdykoliv rádi. Ostatně, vždy když píši články z míst, kde jsem byl a dávám k nim fotky, tak to znovu celé prožívám.

Pak promluvil starosta města Ctirad Mikeš, který připomněl, že od roku 2014 má Mělník prakticky jednu knihu ročně od místního autora na regionální téma, což nám mohou ostatní města opravdu závidět. Mimochodem, přítomní se také dozvěděli, jak to tedy nakonec po komunálních volbách dopadlo ve vedení města a výsledek vcelku odměnilo potleskem.

Starosta promluvil krátce i věcně, a vědom si toho, že knihu pokřtí známá televizní herečka Jitka Čvančarová, kterou samozřejmě mnozí bereme také, jako jednu z nás, z nás mělničanů, tak předal slovo.

Jitka se zhostila role s noblesou i s určitým ženským šarmem, přednesla mimo jiné před množstvím přihlížejících krásná sváteční slova, která nám všem tady na Mělníku po tom krásném letošním roce zněla opravdu velmi mile. Vždyť jenom sám Soutok letos navštívil na Mělníku opravdu obrovské množství kulturních akcí na našem hlavním náměstí, zavítal do různých koutů našeho města, které by bylo rádo patřilo mezi města, kterých si jeho občané v hojném měřítku skutečně váží a ztotožňují se s ním, a navštívil i místa, kde se dějí různé práce týkající se problémové dopravní situace, která je asi tím nejčernějším puntíkem v jeho životě, ač i zde dostávají některé komunikace lepší podobu.

Pak tedy již přišel na řadu samotný slavnostní akt, ale přece jen jsem něco vynechal a teď to napravím. Někdo si zapamatuje něco napoprvé, někdo až počtvrté, někdo ještě déle, a někdo si to musí občas nějak připomínat. A někdo se opravdu připomíná. Tak tedy je třeba říci, že i tato publikace vyšla v nakladatelství Baron a promluvil i jeho zástupce :-).

Kdo naopak nepromluvil a bohužel nemohl, ač by jistě opravdu moc rád a k lítosti mnohých, tak to byla populární zpěvačka a královna swingu Eva Pilarová. Ta byla bohužel propuštěna po úrazu z nemocnice do domácího léčení.

Vím, že Soutok nemá žádnou zvláštní sledovanost a už dávno to nejsou ty stovky, jako na začátku, což je dáno mnoha důvody, ale můžu zde projevit určitá osobní přání. A jedno z nich snad budete sdílet i se mnou. Přeji paní Pilarové brzké uzdravení a stále plno elánu.

Tentokrát probíhala autogramiáda obou autorů opravdu dlouho :-) , a protože pořád někam spěcháme, tak jsem si tu obřadní síň vychutnal poklidným posezením a pozorováním toho života kolem sebe. Mimochodem, do síně se vrátil nádherný obraz Luďka Marolda, který nám ukazuje naše město ještě bez mostu s přístavním molem pro přívoz, který tu jezdil.

Ten přívoz se nám i letos moc líbil a možná by mohl zůstat pod městem, jako určitá atrakce. A k obrazu starosta připomněl, že hledíme na něco, co člověk 100 let neviděl. Mělník dnes prostě opět kulturně žil, a věřím, že každý kdo sem přišel, tak měl dnes krásný pocit z toho, že je občanem tohoto města.

A za tím vším je třeba hledat lidi, kteří prostě pro veřejnost něco dělají, byť třeba v rámci nějaké své záliby.

Karel Lojka ....

...... a  Martin Klihavec dnes podepisovali prakticky všem návštěvníkům své dílo, které možná někde skončí v závěru roku i jako krásný hodnotný vánoční dárek :-).

Hezký zbytek pracovního týdne a nezapomeňte, že v sobotu 1. prosince v 17 hodin si rozsvítíme na Mělníku vánoční strom. Určitě bude krásná atmosféra.