Velká fotoreportáž z festivalu Taste of Italy včetně hudebních ukázek.

Loňský festival Taste of  New Orleans měl takovou úspěšnost, že se mnoho lídí těšilo na festival Taste of Italy. Nedivím se, vždyť blues, to je hudba, která umí rozproudit. Největším strašákem však bylo počasí, které se bohužel velmi podepsalo na účasti.

Bylo mým úmyslem, se snažit absolvovat pochod Mělnický hrozen tak, abych byl již ve 14 hodin na náměstí Míru, ale to se mi nepodařilo. Částečně díky nepříliš včasnému startu a částečně i díky bloudění na trase, které mělo vždy příčinu v nesoustředění při rozhovoru s jinými účastníky. Přišel jsem až v 15.40 a ještě jsem se trefil do přestávky, což milé zrovna nebylo.

A tak mi bohužel první interpreti unikly, kteří podle vyjádření některých odborníků byli špičkou festivalu snad už loni, kdy se prý také zůčastnili. To nemohu potvrdit, neboť loni jsem viděl jen část festivalu a ještě jsem se k tomu dostal tak, že ani nevím jak.Vím jen, že mě to velmi zaujalo.

Asi v 16 hodin a 10 minut tedy začalo vystoupení domácího Tomáše Homuty a jeho Tria, které postupně rozhýbalo po přestávce již trochu promrzlé lidi a nutno říci, že lidé na festival s přibývajícím časem teprve jako-by pomalu přicházeli. Někteří se odcházeli trochu ohřát do blízkých restaurací, jiní posedávali pod velkým stanem, další postávali v závětří stánků pivovaru Bernard a nemálo lidí obhlíželo stanys pravou italskou pizzou, dalšími italskými specialitami a víny.

Myslím, že je zbytečné, abych u každého obrázku něco psal. Následující snímky mají být dokladem účasti prostředí a atmosféry.

Jeden ze stanů, který nabízel nějaké ty italské speciality.

K oblíbeným stánkům patřil i tento, který nabízel pivo značky Bernard.

Dívky a krásné ženy jsou ozdobou snad všeho, co nás obklopuje. To můžete být na akcích, na festivalech, na závodech automobilů, u pivních stánků, na výletech, v dopravních prostředcích, nebo koukat na titulní stránky časopisů, jít nějakou pěší tůru a ony jsou všude. Ale, to je moc dobře, zvlášť pokud se takto smějí a jsou dokonce ochotné zapózovat :-)

. Ona je to ale taková vtipná reklama na svrchně kvašený  Bernard Ale, která hned nedojde, protože mi připomene takové ty pánské e-maily, kde se máte soustředit na text a ne na ženy :-).

Když tedy udělám jednou za čas díky trošce drzosti a kladnému ohlasu, v tomto případě i pochopitelnému, nějaké takovéto foto, kde mi dotyčný objekt dokonce zapózuje, tak mě tak napadne, co asi prožívají ti profesionální fotografové, kteří se specializují právě na focení žen :-).

A zde se nám to již pomalu plní.

Reklamu festivalu jsem udělal i během dopoledne mezi turisty a někteří skutečně přišli :-).

Tomáš Homuta. Vzhledem k tomu, že jde o umělce, tak mi zákon EU dokonce dovoluje spojit jeho obličej s jeho jménem, nebo s bydlištěm.

A tenhle chlapík z USA to tam tedy rozjel. Snad vám půjde videosekvence níže.

Aktualizace k videu 25.6. v 17.40 : Osobně se domnívám, že to tam na začátku této ukázky hudebně trochu zaskřípalo, ale od chvíle, kdy se ozvalo Crazy night  a přišlo to nádherné kytarové sólo, tak to nemělo chybu.

Pokud chcete více, tak stačí tam dát youtube.com a jméno  Rene Trossman.

To už se to tam pěkně rozjelo a zaplnilo, ač byla zima.

A tenhle chlapík to tam všechno točil a chodil až na pódium k hudebníkům. Asi pro nějaké profesionální médium.

A pak už přišla italská hvězda večera, kterou byl Francesco Piu.

Ten předváděl zase úplně jiné věci z této oblasti hudby.

Nakonec se ještě podívejme trochu do té italské nabídky jídla a nápojů.

Ve 21.15 Francesco ještě hrál a v nabídce byla ještě jedna kapela, ale když má člověk za sebou 25 km pěšky, postávání na náměstí v chladném počasí a je od 8 hodin ráno prakticky celý den venku z domu, tak se těší docela do tepla, a konečně i na fotbal :-). Německo nebylo daleko od vyřazení, ale ... to nechme fotbalovým odborníkům.

Hezký zbytek neděle a úspěšné vykročení do dalšího a již posledního červnového týdne !