Výčep přímo v přízemní budově pivovaru Lobeč. I zde mají firemní půllitry, které jsou tuším také ke koupi.
Milí čtenáři Soutoku, posledně jsem psal, že s největší pravděpodobností zde nic z Lobče nebude, ale překvapivě to dopadlo jinak. Když se tedy spojí možnost volného víkendu s určitou představou, ke které jsem měl i jakousi motivaci, tak pak se může zrodit takovýto článek :-).
Tentokrát jsem do Lobče vyrazil automobilem a poučen situací z roku 2012 jsem raději zaparkoval hned dole v obci u pivovaru. Ostatně, jedním z bodu návštěvy byl i nákup piva v pet láhvy, které tu mají připravené právě pro motoristy. Na stránkách pivovaru, které jsem tu v minulém článku vzpomenul, se můžete o všem dozvědět více. V Lobči mají pak přímo proti zámku i restauraci, kterou v sezoně často navštěvují cyklisté a my se na ni podíváme níže na jednom z obrázků.
V areálu zámeckého dvora stojí permanentně tento anglický patrový autobus, který slouží, jako kavárna a občerstvení. K výdeji občerstvení slouží také prodej přes boční okénko busu.
Pravidelnou součástí akce je již tradiční soutěž v malování dětí na kapotu tohoto autíčka.
Zřejmě proto, že ve Mšeně chybí akce Léto s párou, tak jsem dorazil do Lobče poněkud dříve, zrovna ve chvíli, kdy zúčastnění majitelé vozů akorát vyjeli se svými miláčky na jakousi okružní jízdu. Vylidněné nádvoří tedy vedlo mé první kroky do známých prostor , které jsou takovým malým stálým muzeem retra několika exponátů všeho možného, převážně těch na kolech. Na tabuli u vchodu, se dozvíte, že jde o Šimonkovo muzeum. Vedle motocyklů, aut, formulí a jízdních kol, tu však také měli cvrnkací fotbálek, jaký se prodával za mého dětství a prodává se snad i dnes.
Volkswagen Brouk r.v. 1961 .
Na nádvoří byla řada stánků s občerstvením a hlavně jsem zaznamenal prodej domácích koláčů s mákem od Jizerního Vtelna, jak stálo v reklamě a samozřejmě, se tu už vedle klobásek točilo pivo vyrobené v Lobči.
Několik exponátů však zde bylo zaparkovaných, ostatní průběžně přijížděly z okružní jízdy a tak jsem se neustále přesouval sem a tam.
Populární vládní vozidlo Tatra 603 skýtala nebývalý luxus a maximální rychlost se udává až 160 km/ hod.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tatra_603
Akce byla pro návštěvníky tradičně zpoplatněna ( letos 45 Kč/ 1 dospělý), ale opět to stálo za to a z reklamních důvodů jsem vybral několik obrázků.
Následujícími snímky jsem poněkud odbočil od téma, ale je třeba vědět, že zatímco Veteránské rojení je akce jednoho víkendu, tak místní zámek a vinné sklepy slouží návštěvníkům v oblasti hotelové a gastronomie celoročně a samozřejmě nabízí prostory pro různé společenské i školící akce, včetně svateb.
Vůbec takovým pilotním webem všech těchto aktivit jsou stránky http://dvur.dvur-lobec.cz/
Nevím, zda by zrovna to řazení levou rukou byl na našich silnicích ten největší problém :-).
Pojďme však zpět ke 14. ročníku Veteránského rojení a podívejme se do interiéru vozu Lotus. Ti starší vědí, že tahle stáj dokonce jezdila závody automobilu formule 1 a nejvíce ji proslavil tragicky zesnulý Švéd Ronnie Peterson ( zemřel při tréninku na VC Itálie v Monze 1978) a mistr světa z téhož roku Američan Mario Andretti, který později jezdil v americké sérii Indy-cars.
Tatra 603 tentokrát bez lidí.
Porsche Carrera, to byl kdysi pojem.
MG Midget
Následující snímky patří sportovním anglickým automobilům, které jsou tak nějak zastřešeny společnou institucí, ale to je dlouhý příběh o tom, kdo jak koho spolkl, a kdo se s čím sloučil. Dobře se o tom čte na http://cs.wikipedia.org/wiki/Triumph_Spitfire
Historie vozů Triumph začíná už v roce 1962, ale Triumh Spitfire 1500, se dle Wikipedie zrodil roku 1974.
Na této značce mě zcela fascinoval ten krásný přístup k motoru. Kolik lidí jen dnes jezdí třeba s jedním funkčním světlometem jenom proto, že je k němu hrozný přístup a musí se odmontovat i něco jiného.
V každém případě se majitelé těchto vozů starají o své miláčky s náležitou péčí a úctou. Není to tak dávno, co také u nás vznikl díky iniciativě jednoho MG car club http://www.mgcc.cz/ .Za vším je jakýsi pan Bažant, který v roce 2012 dostal nápad založit českou sekci a udělal první kroky. Tak jest psáno v kapitole O nás.
O slavné tříkolce, Velorexu jsem našel tyto pěkné stránky: http://www.autozine.cz/velorex-cesky-hadrak/ . Možná, že někteří jste měli možnost si okusit jízdu v tomto vozítku na vlastní kůži.
Ahoj!!! Já vím 4. - 26. července na Tour :-). Ale, krásná kola i dresy, co?
Co třeba takhle do toho anglického autobusu vlézt ? Ale, nebyl to můj nápad. Tam bylo cedulí, jako když čtu nějaký návod v angličtině. Hlavně mě dostalo, že mám mít připravenu jízdenku ke kontrole a nemám kouřit. To už k těm návodům tak nějak patří, že to, co nám připadá normální, tak musí být napsáno. To tu kdysi prostě nebývalo.
Rohové zrcadlo nad úzkým schodištěm do patra busu je dobrá pomůcka při akci výstup-nástup. A opět nějaké nápisy o bezpečnosti na schodech.
Přízemí slouží, jako kavárna a interní posezení.
Skotský národní kroj.
Kolem 17. hodiny se vše připravovalo k vyhlášení soutěže dětí v malování na kapotu, ale také k pořádnému dešti. Hudba hrála známé jazzové evergreeny a velká škoda, že asi od 14 do 15.30 tu hrála jen reprodukovaná hudba. V programu totiž stálo, že hitem večera od 19.30 je vystoupení rockandrollové kapely, mexických amigos české národnosti Tres Udos. Jak tak koukám na fotku v programu, tak prostě vidím Kučerovce. Asi musí být také dobří.
Kdosi přivezl slavný Pionýr Jawa 005, který je vlastně symbolem nás dříve narozených.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pion%C3%BDr_(motocykl)
Trabant prodělává novou slávu zejména díky těm televizním dokumentům, kdy naše posádky s touto značkou automobilu projely na jiných kontinentech místy, kam se nechce často ani majitelům terenních vozů.
Praga Aero a Fiatík.
Autobusy značky Karosa byly zprvu zájezdovými komfortnějšími autobusy, ale později zejména na dálkových linkách brzy vystřídaly populární Škoda RTO.
Venku za areálem dvora stál připravený další anglický autobus. Ten by chtěl trochu ošetřit, ale to se jistě chystá.
Tady máme na závěr akce foto vozu Praga. Snad Praga Piccolo.
Cestou od zámku k pivovaru narazíte na vstup ve skále. To je právě vchod do těch parádních vinných sklepů.
Hospoda v sokolovně. Tak nějak hlásá nápis nad domem stojícím proti zámku.
Tuto sobotu bylo u pivovaru podstatně klidnější venkovní posezení, ale už nebyl z mnoha důvodů čas a pro řidiče to nemělo ani smysl. Pro zajímavost dodám, že kdysi měla Lobeč několik málo přímých autobusových spojení i s Mělníkem ( Mělník-Mšeno-Libovice). Dnes je nutno ve Mšeně přesedat a SOK na Mělník ze Mšena o víkendu moc nejezdí. Nejbližší železniční stanice je Skramouš, ale ani vlak momentálně nejezdí.
A zde na úplný závěr máme jedno foto petek i s krásnými etiketami, našeho nejmladšího pivovaru v okrese ( nyní nejmladšího, pokud jde o obnovení). Je vidět, že Lobeč to s prosperitou regionu myslí vážně.
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat