Žernosecké, nebo někdy i Píšťanské jezero.
Dne 18. dubna jsme se naposledy vydali se seriálem do Ploskovic, na Kalich a Pannu. Posledně jmenovaný vrch patří dokonce mezi vrchy Českého Středohoří, které jsou vidět z mělnické vyhlídky.
Dnešní výlet bude nesmírně příjemný a vhodný pro kterékoliv roční období. Cílovým městem jsou totiž nedaleké Litoměřice, které jsou plné nejen restaurací, ale také kultury a samotné město je také hodné obdivu. O městu jsme tu již psali ve starším seriálu Toulky ( jaro 2012?), spojení vlakem je sem pohádkové. Připomeňme alespoň, že rychlík je tu cca. za necelých 30 minut.
K návštěvě je vhodné místní muzeum na hlavním náměstí, ale stejně tak dvě galerie poblíž, litoměřické sklepy, vinárničky, Máchovy schody, posezení v Budvarce, či v minipivovaru Labuť apod. Za městem je pak výstaviště a v okolí krásná kopcovitá krajina, která jen k Labi a k nedalekému Terezínu přináší trochu rovinu. Zde v Terezíně musím připomenout známou pevnost, ale bohužel také nesmyslně vysoké vstupné, které domácí návštěvníky již předem dobrá dvě desetiletí odrazuje.
Radobýl vrchol.
Pokud tedy od vlaku projdete Mírové náměstí stále ve směru ulice, kterou jste přišli a nebudete jej přecházet napříč, jako když jdete do Budvarky, nebo k hornímu vlakovému nádraží, tak se brzy octnete v uličkách ( Michalská,Pekařská,Švermova), které vám připomenou uličky mezi Staroměstským náměstím a Karlovým mostem v Praze. Ty vás pak dovedou na křižovatku, kde se přetne hlavní silnice do Žalhostic a ulice Michalovická je znamením, že již jdete správně za město ke svým cílům.
Litoměřice z Radobýlu.
Nejprve vás po levé straně zaujme hřbitov a v dáli na obzoru majestátný vrch Radobýl, který je asi tak daleko, jako Chloumeček od závor u benzinky v Mělníku. Také tady budete stále více obdivovat zpětné pohledy k městu i za něj a později se připojující žlutá značka od horního nádraží ČD vás již povede bezpečně k cíli.
Vyprávět o Radobýlu a Máchovi je téměř nošením dříví do lesa. Jde o kopec s nádherným kruhovým výhledem a za dobrých podmínek spatříte na obzoru i Mělník, nebo zcela určitě naši elektrárnu.
Kamýk ( cca 350 m.n.m.)
Z Radobýlu však budete také jistě obdivovat skalní hrad Kamýk, který je odtud opět asi zase jen tři kilometry a stojí za to, se na něj někdy podívat. Je to snadné. Stačí sejít zpět na silnici, dojít po ni do obce Michalovice, pak do obce Malíč a odtud vás modrá značka již dovede do obce Kamýk.
Páni na Kamýku.
Hradní zřícenina nad zdejší obcí patří k dalším skvostům naší nádherné krajiny. Více se dočtete o ni zde na ....http://cs.wikipedia.org/wiki/Kam%C3%BDk_%28hrad%29
Osobně se přiznám, že už jsem její historii dávno pustil z hlavy. Ale, pamatuji si, že se mi tu moc líbilo, byl tu krásný výhled do kraje a ač byla uprostřed objektu vstupní branka do hlavní věže, odkud muselo být do okolí vidět ještě podstatně lépe, tak nebylo v roce 2005 vůbec možné, pro neexistující přístup na ni vystoupat.
Brána k věži.
V obci mě dále zaujala pamětní tabule, že zde také pobýval Bedřich Smetana. Pokud tedy někdo někdy zaslechl, že Smetana pobýval před cestou do Švédska na Kamýku, tak to nebyl známý Kamýk nad Vltavou, ale zde tato milá vesnička u Litoměřic.
Pamětní deska.
Připomeňme si jen, že Smetana, se narodil v roce 1824 v Litomyšli a především žil také u nás v Obříství v Lemberku na letním sídle, kam si můžete udělat snadný výlet. Dům se nedá díky pomníku přehlédnout a je samozřejmě veřejnosti za vstupné přístupný. Zkuste třeba i na kole trasu přes Hadík, Kly, Větrušice,Štěpánský most, Obříství,Chlumín, Zálezlice, horkovod, Vrbno, Mělník. Smetana ve věku 50 let ohluchl, ale to již pobýval na hájence v Jabkenicích na Mladoboleslavsku. Stále horšící se zdravotní stav v důsledku hluchoty nakonec život tohoto génia hudby skončil v psychiatrické léčebně v Praze ve věku 60 let.
Zde pobýval Bedřich Smetana.
Vesničky nad Litoměřicemi jsou protkané silničkami s romantickými výhledy a po jedné z nich, se snadno dopravíme do hodiny zpět do Litoměřic a tentokrát pěkně s kopce :-).
SŠ.
Žádné komentáře:
Okomentovat